„Aero je jednou z nejsilnějších českých značek a pojmem, který v mnoha lidech oprávněně vzbuzuje národní hrdost. Aero má nejen skvělou minulost, ale především také obrovský potenciál do budoucna. Chceme navázat na tradici společnosti a navrátit jí věhlas na českém i světovém trhu. Budeme rozvíjet všechny tři pilíře činnosti Aera, podporu uživatelů letounů z produkce firmy, spolupráci s velkými světovými leteckými výrobci a samozřejmě i projekt L 39NG,“ uvedl majitel OMNIPOLU Richard Háva.
Sílu Aera Vodochody si uvědomuje i současný ministr obrany Lubomír Metnar a propagaci česko - maďarské společnosti dělá i po světě. V rozsáhlém rozhovoru pro Hospodářské noviny tento týden například uvedl:
„Určitě ano. Když jezdíme po světě, Aeru Vodochody a jeho letadlu děláme propagaci. Vím, že projevil zájem Senegal. Uvidíme, jak to tam bude s financováním. Propagoval jsem ho i na cestách v Indii a v Indonésii. Maďarská strana podle mě do toho vstupovala s tím, že chce stejné letouny také koupit. Může se vytvořit nový visegrádský, středoevropský koncept výcviku na těchto letadlech.”
Fotogalerie: - Petice za zbraně
Letadlo L-39NG i firmu Metnar považuje za kvalitní. Podle ministra má i česká armáda v plánu tento letoun koupit, protože aktuálním strojům, na kterých probíhá výcvik pilotů, končí životnost. Metnarovo ministerstvo s OMNIPOLEM čile spolupracuje. Náš zdroj z ministerstva, jehož identitu ParlamentníListy.cz znají, nám k tomu řekl: „Někdy nám přijde, že OMNIPOL je místním favoritem, nebylo by na tom ani tak nic špatného, kdyby poslední zakázky, nebyly spíše pro ostudu. Proto nechápu, proč pan ministr veřejně a ve světě OMNIPOL podporuje.”
O čem je řeč?
Připomeňme, že OMNIPOL letos již jednu zakázku na dodání letadla vyhrál. Jednalo se o nákup malého letadla pro přepravu ústavních činitelů. OMNIPOL tehdy nabídl ministerstvu tryskáč Global 5000 kanadského výrobce Bombardier. Předpokládaná cena byla 661 milionů korun bez DPH. Zakázka však byla zrušena. Letadlo, které OMNIPOL nabízel, v minulosti vlastnila ruská společnost, která sídlí v Moskvě. Tento stroj byl naposledy registrován v leteckém rejstříku na Kajmanských ostrovech a společnost, které stroj patřil, měla sídlo v daňovém ráji na Britských Panenských ostrovech.
Nebyla to však jediná zakázka OMNIPOLU, která letos vyvolala pozdvižení. Nedávno se řešila kauza nákupu armádních pasivních radarů VERA NG od pardubické společnosti ERA spadající do holdingu OMNIPOL. Nákup dvou pasivních radarů stojí ministerstvo obrany jeden a půl miliardy, ačkoli se počítalo s poloviční cenou. Média tehdy upozornila, že prakticky tentýž radarový systém před pár lety koupilo od stejné společnosti i NATO, které zaplatilo dokonce třikrát méně, než má platit česká armáda.
Kritika nákupu však přicházela ze všech stran. Předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová tehdy uvedla: „Okamžitě poté, co jsem se tyto informace dozvěděla, udělala jsem to, co jako předsedkyně výboru pro obranu mám udělat. Požádala jsem ministra obrany, aby členům výboru do 31. ledna 2020 poslal informaci, která bude obsahovat rozpad ceny, informaci o rozpadu nákupu aliančního a srovnání s nákupem AČR. Rovněž předpokládám, že nás seznámí se znaleckým posudkem a samozřejmě s marketingovou studií. 5. února 2020 to bude jedním z bodů našeho jednání. Samozřejmě budeme chtít s kolegy oživení pravidel, kdy a jak nás má ministerstvo informovat o akvizicích.“ Pro bývalou ministryni obrany Karlu Šlechtovou byl tendr šokující. „Původní odhad ceny za mého působení na Ministerstvu obrany (MO) za zakázku byl v rozmezí 600–800 mil. Kč. Zakázka se nyní jeví značně předražená a především šokující bez vysvětlení MO. Domnívám se, že zdůvodnění ze strany současného vedení MO, že daná zakázka původně vycházela ze starých cen a že se nepočítalo s inflací, je opravdu nedostatečné. Lze jen stěží uvěřit, že by rozdíl cen stará vs. nová či inflace během dvou let byl v řádech stovek milionů Kč,” sdělila. Nebyl spokojen ani poslanec ODS a člen výboru pro obranu Karel Krejza: „Ministr Metnar smlouvu s dodavatelem podepsal v polovině ledna za 1,5 mld. Původních 664 milionů bez DPH byla částka schválená vládou a Sněmovnou v rámci státního rozpočtu. To není možné jen tak měnit od stolu. Pochopím, že vláda u tuzemského dodavatele nemusí hledět na každou korunu, když se jí to vrátí na daních, zaměstnanosti atd., ale trojitý panák, to už je moc."
Ačkoli Metnar nákup hájil zuby nehty, hlava nakonec padla, i když jen dočasně. Po celé kauze totiž z resortu odešel s ročním odstupným náměstek pro vyzbrojování a akvizice Filip Říha. Odchodné činilo jeden roční plat náměstka, který se pohybuje v intervalu asi 1,2 až 1,5 milionu korun. Podle Deníku N se však Říha na ministerstvo po necelých dvou měsících vrátil. Od 1. dubna letošního roku začal pracovat v kabinetu ministra, údajně na žádost ředitelky kabinetu Alžběty Cimové. „Pan Říha je kvalitní právník s praxí, kterých je v dnešní době nedostatek. Suma sumárum – žádné finanční výdaje navíc s jeho nástupem nevznikly. Konkurenční doložka by byla platná a my bychom ji platili, ať by pracoval kdekoliv jinde. A na kabinet bychom museli shánět a platit právníka tak jako tak,“ uvedl pro Deník N Metnar. Říha tak vlastně na radarech opravdu vydělal.
Otázky vzbudil také nákup systému řízení palby pro dělostřelectvo (zkráceně SŘP), o kterém ParlamentníListy.cz informují dlouhodobě. SŘP je software, který vypočítává balistické trajektorie střel a určuje místa jejich dopadu v závislosti na mnoha parametrech. Komplexní systém řízení v sobě integruje celou řadu zbraní od děl všech potřebných ráží až po minomety a raketomety. V případě nákupu SŘP se však Metnarovo ministerstvo rozhodlo postupovat zcela jinak a regulérní soutěž údajně dopředu vyloučilo. Cena zakázky se přitom odhaduje na 900 milionů korun. Ministerstvo obrany totiž údajně preferuje ODIN od norského výrobce Köngsberg, kterého v Česku, jak samo ministerstvo informovalo, zastupuje skupina OMNIPOL.
OMNIPOL hrál roli také v další zakázce, která byla kritizována za předraženost. Jednalo se o raketomety RBS-70 NG od švédské firmy SAAB. Švédská firma SAAB patří stejně jako norský Kongsberg do skandinávské stáje OMNIPOLU.
Hospodářské noviny ale zajímalo i to, zda poloviční majitel nemůže nějak ohrozit český obranný průmysl. Redaktor upozornil, že maďarský vlastník má blízké vztahy s Ruskem. Poukázal také na aktuální vnímání společnosti Maďarska jako takového. Vláda Viktora Orbána má podle něho blízký vztah k Číně, ale také k Rusku. Metnar však na oba dotazy reagoval pozitivně. Podle něho nic podobného nehrozí.
„Nesdílel bych s vámi tuto obavu. Maďarsko je součástí EU a NATO, je to partner ve V4. Není to první zkušenost, kterou máme. Velmi dobře funguje jejich ochrana proti nelegální migraci, byl jsem se tam podívat loni na cvičení. A Česká zbrojovka tam vybudovala továrnu, která funguje velice dobře”, uvedl k dotazu redaktora na vztahy nového majitele s Ruskem.
Co se týče Maďarska, uvedl: „Já takovou obavu nemám. Otázka je komunikace. Jestli některý stát unie či aliance více či méně komunikuje s východními zeměmi, nebo konkrétně s Ruskem, to je jedna věc. Ale je třeba se podívat na vzájemné vztahy. Naopak to vidím jako posun, aby tento segment byl udržen a dál rozvíjen. Když jsme teď končili předsednictví Visegrádské skupiny, mluvili jsme o společných projektech. Od vzniku V4 se nepodařil žádný strategický projekt. Až za našeho předsednictví jsme rozjeli menší projekt (společný nákup munice - pozn. red.), abychom si nastavili principy, jak potom zvyšovat ambice ve větších projektech.”
Psali jsme:
autor: Tomáš A. Nový
