V první části svého pravidelného ohlédnutí za tím, co zaznamenáníhodného se objevilo v uplynulém týdnu v českých médiích, se věnuje Petr Žantovský tomu, jak domácí sdělovací prostředky referují o dění na Ukrajině. „Začíná mi vadit – a nejen mně, jak jsem si povšiml – ta jednostrannost, nevyváženost, to diskriminování opačných názorů, než které převládají v českých médiích, ať už soukromých nebo veřejnoprávních, a také to pokračující agresivní nálepkování,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Jako první příklad uvádí, jak téměř všechna média používají formulaci, že „Rusko anektovalo Krym“, přitom tak tomu nebylo. „Všude se skloňuje slovo anexe. Přitom to slovo je velice jasné, jednoznačné svým obsahem a rozhodně neodpovídá tomu, co se stalo na Krymu. Bez ohledu na to, jestli si myslíme, že to bylo správné, či nesprávné historicky, geopoliticky, ekonomicky, to je úplně vedlejší. Podstatná je čistá lingvistická nebo sémiotická ohleduplnost. Tady se zachází se slovem anexe jako s houskou na krámě, prostě Rusko anektovalo Krym. To není pravda,“ tvrdí Petr Žantovský.

Novináři používají anexi jako floskuli, aniž možná tuší, co to znamená

Připomíná, že Krym uspořádal referendum, nějak se rozhodl a pak byl přijat Ruskem do federálního svazku po souhlasu obou národních parlamentů. „Čili, není to tak, že vtrhly ruské tanky tak jako v roce 1968 do Československa a že by obsadily republiku, namířily hlavně na vládní budovy a pak se řeklo občanům ,Teď se svobodně rozhodujte´. Takhle to nebylo. Dokonce ani srpnovému vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa se neříká anexe prostě proto, že Československo nebylo anektováno. Přesto slovo anexe používá každý novinář a je jedno, jestli v České televizi, na Nově, v denním tisku. Je to běžná floskule, kterou používají, možná dokonce aniž by věděli, co to slovo znamená. Ale o to hůře,“ míní mediální odborník.