Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové 16. července předkládá Radě Evropy, tedy zástupcům vlád všech 27 členských států, nový víceletý finanční rámec pro fondy EU na období 2028–2034. Ten přitom určí, kolik peněz bude mít EU k dispozici na zvládání geopolitických krizí, obranu, klimatické změny i své další politiky. Navrhuje přitom sjednotit do jednoho celku hlavní evropské fondy, z nichž více než 60 procent tvoří fondy společné zemědělské politiky a fondy soudržnosti (kohezní fondy). Tato novinka je trnem v oku protestujících farmářů, kteří upozorňují, že zemědělské fondy byly vždy samostatnou položkou v rozpočtu, přičemž jejich podoba se vyjednávala též s národními vládami. Vyzývají proto Evropskou komisi, aby klíčové zemědělské fondy chránila, a zajistila tak jasnou vizi budoucnosti evropského zemědělství. Dnes zemědělská politika EU prochází přes Evropský zemědělský záruční fond, který financuje přímé platby zemědělcům, a stabilizuje tak jejich příjmy, a dále přes Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, který podporuje rozvoj venkovských oblastí, ekologická opatření nebo modernizaci farem.

„Návrh Evropské komise na centralizaci financování EU do jediného fondu hrozí rozmělněním společné zemědělské politiky do širšího rámce evropských politik s méně cíleným zaměřením, horšími zárukami a chybějící společnou vizí,“ uvádí se v petici podepsané více než 3 100 zemědělskými skupinami včetně Evropské organizace vlastníků půdy.

Do ulic Říma už v úterý vyrazili mladí italští farmáři za pokřiku „Tohle není Evropa, kterou chceme“, aby tak pod záštitou největší italské zemědělské asociace Coldiretti podpořili své kolegy protestující ve stejnou dobu v Bruselu. Transparenty protestujících označovaly kontinent jako „Vonderland“, tedy Evropu stále více vzdálenou lidem a realitě. „Vyšli jsme do ulic, protože v sázce je mnohem víc než naše budoucnost: v sázce je demokracie a samotná myšlenka Evropy,“ vzkázal z Bruselu předseda Coldiretti Ettore Prandini a obvinil von der Leyenovou, že každý den pošlapává práci zemědělců a systematicky ignoruje vůli občanů. „Evropa, která odebírá zdroje z produkce potravin, aby je přidělila na zbrojení, která otevírá dveře zahraničním produktům potravin bez záruk, která podepisuje dohody bez odpovídajícího protiplnění a zavádí předpisy odtržené od zemědělské reality – to není Evropa, kterou chceme,“ dal Prandini jasně najevo.

„Nahrazení dosavadní dvoupilířové společné zemědělské politiky jediným programem by oslabilo jednotný evropský trh, zpozdilo nezbytné investice a vytvořilo značné rozdíly mezi členskými státy – a to vše při ohrožení příjmů zemědělců, narušení udržitelnosti a ohrožení stability zemědělsko-potravinářského řetězce, a to i za hranicemi EU. Bez jasné a chráněné rozpočtové položky na podporu tohoto odvětví by se evropská zemědělská politika mohla zhroutit jako domeček z karet. Proto nemůžeme přijmout rozpuštění společné zemědělské politiky do jediného fondu ani jakýkoli jiný krok směrem k přesunu zemědělských politik na národní úroveň, spojený s předkládaným víceletým finančním rámcem na období po roce 2027,“ píše se v prohlášení asociací Copa a Cogeca, které sdružují 22 milionů evropských farmářů a též zemědělské a potravinářské podniky.

Situace se předsedkyni EK komplikuje také v Evropském parlamentu. Hlasy opozice proti navrhovaným změnám ve společné zemědělské politice nebyly pro Ursulu von der Leyenovou pravděpodobně překvapením. Nečekaná však byla nevole, kterou reforma vyvolala i mezi stranami podporujícími stávající Evropskou komisi. Společně proti záměrům Komise vystoupili evropští křesťanští demokraté (EPP) spolu se socialisty, což ještě více otřáslo již tak napjatou atmosférou kolem pozice stávající německé předsedkyně EK.

Návrh víceletého finančního rámce Evropské unie musí nejprve jednomyslně schválit Rada EU složená ze zástupců členských zemí a teprve poté bude návrh předložen Evropskému parlamentu, který o něm bude hlasovat.