Ostřelují i místa, kudy prchají matky s dětmi. Přinášíme svědectví studentky, která má v Náhorním Karabachu část rodiny

14. 10. 2020 21:20

PŘÍBĚH Bratranci odvážejí ženy a děti na hranice s Arménií, aby se dostaly do bezpečí, ale jsou stále ostřelováni. To říká o svých příbuzných půvabná černovláska Geghetsik Afunts, která studuje v Česku. Konflikt o Náhorní Karabach stále pokračuje, příměří dojednané v Moskvě není dodržováno.

Ostřelují i místa, kudy prchají matky s dětmi. Přinášíme svědectví studentky, která má v Náhorním Karabachu část rodiny
Foto: Hans Štembera
Popisek: Geghetsik Afunts, arménská aktivistka studující v Praze
reklama

Anketa

Souhlasíte s důvody, proč Daniel Hůlka vrátil státní vyznamenání?

21%
67%
hlasovalo: 22671 lidí
„Strýcové a bratranci zůstali ve Stěpanakertu. Ázerbájdžánci nicméně ostřelovali hlavně civilní budovy a některé bomby spadly v blízkosti našeho domu. Proto se odstěhovali raději na venkov,“ vysvětluje drobná černovláska Geghetsik Afunts. I ona se zúčastnila nedávno na Staroměstském náměstí v Praze tichého protestu proti pokračování konfliktu v oblasti Náhorního Karabachu. Pro ParlamentníListy.cz nyní odhaluje „střepiny“ ze života ve stínu války.

Ženy v bezpečí

Na konci září se opět rozhořel konflikt v oblasti Náhorního Karabachu. O život přišlo přes čtyři sta civilistů a více než polovina obyvatel území de facto nezávislé Republiky Arcach a její hlavní město Stěpanakert opustila. To udělala i ženská část rodiny studentky Univerzity Karlovy Geghetsik Afunts, která v Česku studuje ekonomiku. Ostatně kvůli komplikovanému jménu jí spolužáci neřeknou jinak než Gege.

„Ženy s dětmi z naší rodiny se dostaly do relativního bezpečí a nyní žijí v malém městě kousek od arménského hlavního města Jerevanu. Muži s karabašskou registrací ale nejsou oprávněni zemi opustit, takže zůstali doma,“ vysvětluje.

První dny obnoveného konfliktu se s příbuznými vůbec nemohla spojit, teď už je to lepší. „Mí bratranci pomáhají evakuovat ženy a děti z Karabachu. Často tedy jezdí na hranice s Arménií. Problém je, že tyto únikové cesty jsou stále ostřelovány ázerbájdžánskou armádou. Na hranicích uprchlíky předají a odtamtud je odvážejí jiní řidiči. Když jsou na těch záchranných cestách, nelze se jim dovolat,“ podotýká. V Arménii a Náhorním Karabachu byla dva měsíce loni v létě, ale letos se jí kvůli zavřeným hranicím v důsledku koronavirové krize navštívit příbuzné nepodařilo.

Svět v koronakrizi

„Erdogan několikrát jasně prohlásil, že bude pomáhat Ázerbájdžánu. Ostatně v některých projevech říkal, že Turecko bude pokračovat v boji, který ‚naši předkové začali‘. Když o tom přemýšlíte, tak je to jasné. Nechci vytahovat politiku, protože nejsem expert. Nicméně některé věci jsou očividné. Dříve se v konfliktu lidé moc nevyznali, ale se zapojením Turecka je zřejmé, že nejde o ten kus země, ale že je za tím něco většího. Jsme malou kostí v jejich krku a oni by chtěli tu kost dostat ven,“ míní Gege se nevyřčenou myšlenkou na arménskou genocidu.

Anketa

Akceptujete nově vyhlášená vládní opatření?

80%
20%
hlasovalo: 24691 lidí

Podle ní však nejde o náboženskou válku, jak by se u konfliktu mezi křesťanskou Arménií a muslimským Ázerbájdžánem a Tureckem dalo očekávat. A v tom, proč se konflikt opět rozhořel právě nyní, má také jasno: „Je to taktika. Svět se zabývá koronakrizí a nevidí nic jiného. Takže je jedno, jak moc nahlas dáváme najevo strach o Karabach a strach z války, lidé mají své problémy. Třeba v Česku jsou obavy z koronaviru velmi silné. Nicméně zprávy o tom, že Arménie útočí,jsou hloupost. Je to malá a slabá země, tak proč by si začínala. To nedává logiku.“

Dost ji naštvalo zpravodajství České televize v počátcích současného pokračování konfliktu: „Česká televize vysílala celý týden informace pouze z ázerbájdžánské strany. Ukazovala pár rozbombardovaných domů, přitom byla většina Stěpanakertu v troskách a prachu. Pouze jsem chtěla, aby byly ukázány obě strany konfliktu. Objektivně. Ostatně na Facebooku si na to i mnoho Čechů stěžovalo. Divili se třeba, jakto že nic nevíme o tureckých bojovnících, kteří bojují na ázerbájdžánské straně, a tak dále.“

Vzpomínky na válku

Konflikt začal v roce 1988. V letech 1991 až 1992 byla malou holčičkou, takže má vzpomínky na válku zastřené. „Bombardovali nás v různých intervalech a má babička vymyslela hru. Když jsem uslyšela výstrahu, musela jsem urychleně utíkat do sklepa a křičet, že se blíží bombardování, aby to všichni věděli. V podzemí jsem se vždy někam skryla. Následně přiběhla babička a dala mi sladkosti. Teď už si uvědomuji, co to bylo za hru, že šlo o život,“ vzpomíná. Jedna z bomb tehdy zničila sousední dům a na budově její rodiny se po výbuchu objevila obrovská trhlina.

„Babička žila celý život v pospolitosti s ázerbájdžánskými sousedy. Navzájem si pomáhali. Učila mě, že nelze nenávidět celý národ, protože se skládá z dobrých i špatných lidí. Četla hodně ázerbájdžánské poezie a vysvětlovala, že lidé, kteří dokážou napsat tak krásné básně, nemohou být zlí. Děti obou národů vyrůstaly v nacionalistickém prostředí. Arménci s vědomím, že musejí přežít. Avšak Ázerbájdžánci s vidinou nepřítele. Vždyť při demonstracích požadují válku a pobití Arménů,“ dodává s tím, že Náhorní Karabach vyhlásil nezávislost dříve než Ázerbájdžán a vždy v něm žila výrazná většina Arménů.

Ona ve válce nikoho blízkého neztratila, ale mnoho jejích kamarádů vyrůstalo bez otců, kteří se nedočkali konce bojů v roce 1994, kdy bylo vyhlášeno příměří až dodnes nicméně občas porušované. Sama se narodila v Jerevanu, kde její rodiče studovali. Pak se ale rozvedli a otec žije s novou rodinou v Rusku. Maminku před dvěma lety pochovala do hrobu v Náhorním Karabachu. Nakonec tedy Geghetsik Afunts vysloví přání, aby měla opět šanci navracet se k jejímu hrobu a ukázat ho někdy v budoucnosti i svým dětem.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jan Rychetský

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Orbán: Migrace nejde zastavit, řekla mi Merkelová. Tak se dívejte, odpověděl jsem. Vrbětice, to je takto

13:14 Orbán: Migrace nejde zastavit, řekla mi Merkelová. Tak se dívejte, odpověděl jsem. Vrbětice, to je takto

Po dlouhé době poskytl Viktor Orbán rozhovor slovenským médiím, konkrétně Deníku Postoj. Mluvil hned…