„Strýcové a bratranci zůstali ve Stěpanakertu. Ázerbájdžánci nicméně ostřelovali hlavně civilní budovy a některé bomby spadly v blízkosti našeho domu. Proto se odstěhovali raději na venkov,“ vysvětluje drobná černovláska Geghetsik Afunts. I ona se zúčastnila nedávno na Staroměstském náměstí v Praze tichého protestu proti pokračování konfliktu v oblasti Náhorního Karabachu. Pro ParlamentníListy.cz nyní odhaluje „střepiny“ ze života ve stínu války.

Ženy v bezpečí

Na konci září se opět rozhořel konflikt v oblasti Náhorního Karabachu. O život přišlo přes čtyři sta civilistů a více než polovina obyvatel území de facto nezávislé Republiky Arcach a její hlavní město Stěpanakert opustila. To udělala i ženská část rodiny studentky Univerzity Karlovy Geghetsik Afunts, která v Česku studuje ekonomiku. Ostatně kvůli komplikovanému jménu jí spolužáci neřeknou jinak než Gege.

„Ženy s dětmi z naší rodiny se dostaly do relativního bezpečí a nyní žijí v malém městě kousek od arménského hlavního města Jerevanu. Muži s karabašskou registrací ale nejsou oprávněni zemi opustit, takže zůstali doma,“ vysvětluje.