Podle Chavezové nemají Spojené státy na Blízkém východě žádné skutečné přátele. Strategické spojenectví se Saúdskou Arábií, Jordánskem a Egyptem za skutečné přátelství nepovažuje, protože obě strany sledují především své zájmy a současné spojenectví se prý může kdykoli změnit. "Měli jsme blízko k Egyptu a jeho vůdci Husní Mubárakovi, ale opustili jsme ho kvůli arabskému jaru, jehož organizátoři slibovali více demokracie. Alespoň, že máme jakous takous podporu u jeho nástupce Muhammada Mursího. Byť ten také není žádným skutečným demokratem," konstatuje Chavezová, které bylo v roce 2000 uděleno Knihovnou Kongresu prestižní ocenění "žijící legenda“ za přínos americké kultuře a historickému dědictví.

"Ovšem vztahy Spojených států s Izraelem fungovaly vždy na naprosto jiné bázi. Vždy jsme sdíleli společné hodnoty, kulturu i historický pohled. Naše vzájemné vztahy hrály pro obě země důležitou roli od založeného Izraele. Americký prezident Harry Truman sehrál klíčovou roli při uznání Izraele jako samostatného státu v roce 1948. Legitimizoval statut židovského státu i přes nesouhlasné názory domácí opozice a vůbec celého světa," poukazuje Chavezová a dodává, že historie není jediným důvodem, proč Spojené státy vždy stály a měly by i nadále stát za Izraelem. "Máme společnou tradici, jejíž počátky sahají 4000 let zpátky. Věříme, že každý člověk má nezaměnitelné právo na život, svobodu a hledání štěstí," píše Chavezová.