Jezdíte nakupovat do blízkého zahraničí?Anketa
Zatímco někteří to považují za nějaký extrémně chytrý plán a past, autoři podcastu si to nemyslí. Jako důvod pro opuštění Chersonu vidí to, že již dávno padla naděje, že by ruské jednotky postoupily směrem na Nikolajev a Oděsu. Otázkou pak je, co se stane se silami, které má na druhém břehu shromážděné Ukrajina, zda se pokusí Dněpr překročit, nebo zda budou převeleny na východ země.
V předchozím dílu podcastu dotyční předpokládali, že část oblasti bude opuštěna, ale že nikoliv město Cherson. „Jak jsem již shrnul na twitteru, můj odhad je, že skutečně destrukce logistiky v oblasti byla taková, že se nedalo garantovat zásobování vojáků na pravém břehu řeky. Zatím zajištěno bylo, ale to se mohlo změnit velmi rychle, protože většina mostů byla příliš poškozená na to, aby byly spolehlivé pro zásobování. A všechno záleželo na pontonech zbudovaných technickými specialisty a tyto pontony logicko lovilo ukrajinské dělostřelectvo. Takže mohla vzniknout situace, kdy by se velká ruská síla ocitla v pasti,“ shrnul podcaster Kiril.
Jak vysoká tato šance byla, to mu ovšem není známo, protože na to není dost informací. Nicméně, Kreml se takových situací prý „bojí k smrti“. „Jsou tak averzní ke ztrátám do takové míry, že to ztěžuje vedení vojenské kampaně,“ míní. Druhý podcaster připomenul, že oficiální vysvětlení je, že se snaží vyhnout zbytečným ztrátám na mužstvu, a se smíchem podotkl, že nejlepší způsob, jak se ztrátám vyhnout, je nejít do války. „S takovým přístupem nejde válka vyhrát, zvlášť když nepřítel ztráty vůbec neřeší,“ souhlasil Kiril s tím, že v tom je mezi silami velká asymetrie.
„Kreml se bojí ztratit velké množství vojáků, a byla tu šance, že právě toto se mohlo stát. Nevím, jak velká ta šance byla, ale myslím, že i 1 % by bylo pro Kreml dost, aby toto rozhodnutí učinil. Aspoň odhaduji,“ uvedl Kiril. Pokračoval, že Kreml se nejvíc obává hněvu příbuzných. „Ekonomické následky zmírnili, covid byl pro ruskou ekonomiku horší než tahle válka. Teď jediná věc, která by mohla vést k destabilizaci v Rusku, by bylo velké množství rakví. Kreml se bojí politické destabilizace Ruska, to je jediná a největší hrozba, zvláště když Západ právě na to sází. A už vytvořili nějakou legrační vládu v exilu v Polsku, s bývalými agenty FSB a s liberály, kteří předstírají, že jsou ruská vláda v exilu. A to Kreml děsí,“ zmínil.
Konstatuje, že k úspěchu na Ukrajině je potřeba dělat akce, při kterých je riziko, že velké množství vojáků zemře. A pokud se Kreml obává za to nést odpovědnost, tak je celá invaze zbytečná.
Cíle operace jsou podle něho definovány tak vágně, že se pod ně dá schovat skoro cokoliv. Analýzu toho, co všechno Putin a jiní představitelé řekli, považuje za zbytečnou. A druhý podcaster, Nikola, se táže se smíchem, zda, když se Ukrajina stane fašistickou, tak zda to znamená, že byla denacifikována. „Ty termíny už nemají význam,“ řekl.
Tzv. „zetkové“ kanály na sociálních médiích jsou momentálně rozzlobené na Putina, že neriskoval. Ale když při útoku na Pavlovku (na východní frontě, pozn.red.) ztratili Rusové dvě čety (dohromady přibližně 30 vojáků), tak na těchto kanálech panoval hněv, že „zahodili tolik životů“ a poslali tolik lidí do „mlýnku na maso“. „Ruská společnost není na velké ztráty připravená, obavy Kremlu nejsou úplně bezdůvodné,“ poznamenal Kiril.
Fotogalerie: - Mše za veterány
Navíc prý Kreml nepřistoupil na totální nasazení válečné propagandy a totalitní moci. „Jako to udělali Ukrajinci,“ myslí si Kiril. Ale pokud se lidé mají vybičovat k tomu, aby jim bylo jedno, kolik lidí na frontě zemře, tak je podle něho jistá forma totality nezbytná. „Ukrajincům se to podařilo. Jsou připraveni bojovat až do doby, než na Ukrajině nezbyde žádný muž v bojovém věku, a Rusové nejsou,“ zhodnotil rozdíly.
Nikola pak doplnil, že na zapnutí tohoto spínače se Ukrajinci připravovali se západní pomocí dlouho. V Rusku by podle něho však válečnou propagandu ignorovali. A Kiril doplnil, že chybí ideologie. „Kreml se bojí ideologií, které by mohl použít k vybičování lidí,“ uvedl s tím, že jasným kandidátem je ruský nacionalismus. „Což je pro Kreml stejné nebezpečí jako Západ,“ přidal pobaveně.
„Takže je to ‚hlava 22‘. Jediný způsob, jak ruskou společnost přesvědčit, aby nehleděla na tisíce mrtvých na frontě, je použít ideologii, kterou nemůžete snadno zase stáhnout, když ji vypustíte. A jediná možnost je ruský nacionalismus. Který Kreml vždy považoval za nepřítele. Takže se bojí, že po válce nebudou moct vrátit džina do láhve. A že to ohrozí jejich moc. A bez ideologie a vybičování lidí do válečného šílenství, jako se to povedlo nepříteli, nemohou vést válku tak, aby to bylo rozhodující,“ shrnul podcaster.
Podotkl, že stěžovat si na internetu je snadné a z jeho pohledu byla šance na obklíčení a zničení ruských sil v Chersonu dost malá, aby se risk vyplatil. „Podle jejich pohledu to tak nebylo. A když se něco takového stane, například v Pavlovce, kde jsme ztratili 30 mužů při útoku, tak je z toho národní skandál po několik dní. Takže kdybychom ztratili něco jako Mariupol, tak by to totálně zničilo morálku v Rusku. Pointa je, že Kreml si myslí, že taková událost by teď byla horší než prohra na strategické úrovni.“
Zmínil i spekulace o tajné dohodě mezi Ukrajinou a Ruskem s pomocí USA. „Ale tomu nevěřím. Nejsou žádné důkazy, žádný důvod něčemu takovému věřit. Je to populární teorie, protože je snadnější věřit, že v Kremlu sedí zrádci, než že jsou prostě neschopní,“ uvedl Kiril. Nikola ovšem nastínil možnost, že v Kremlu neschopní nejsou a šance na obklíčení byla například 50 %. Pak podle Kirila bylo rozhodnutí správné, a citoval šéfa vagnerovců Prigožina, dle kterého byla expanze za Dněpr chybou. To dle něho není jisté, ale je to validní názor.
Dle Nikoly jsou Rusové ve skutečnosti velmi libertariánští. „Neplatíme daně, je nám jedno, co naše vláda chce, máme jizvy ze sovětského systému, které brání tomu, abychom se starali o to, k čemu nás vláda chce nalákat. Nechodíme k volbám, na protesty, nejsou tu žádné odbory. Jsme individualističtí až na půdu. A jediná cesta, jak Rusko historicky mohlo mít silnou vládu, například za stalinismu, když nás chtěli přiblížit k západní úrovni průmyslové produkce, tak se to povedlo, ale stálo to miliony životů,“ míní.
A vyvozuje z toho, že v post-sovětském prostoru nemůže být ideologie, která nebude anti-sovětská. Protože pokud bude sovětský systém připomínat, tak si lidé povzdechnou, že je to druhý Sovětský svaz, a nebude žádné nadšení. „Důvod, proč jsou Ukrajinci tak nadšení, dokonce i ze ztrát, je, že jsou přímo anti-sovětští. A nemají protilátky proti takovému šílenství. Rusko se tváří jako stát, existuje jen na prodej zdrojů, udržení některého kritického průmyslu, zdravotní péče a krmení armády siloviků. To je všechno,“ teoretizoval.
Fotogalerie: - Doba nedůvěry
Autoři podcastu si nemysleli, že válka propukne, ale po začátku měli naději, že to znamená nástup „nové Ruské federace“, která bude moci porážet své nepřátele, podrývat je, a mít dobré vztahy se spojenci. „Ne utlačované whataboutistní Rusko včerejška,“ dodal Nikola. To ovšem zřejmě byla iluze.
„Je to ten samý systém sovětských aparátčíků, kteří uzřeli světlo kapitalismu a začali podporovat německou ekonomiku. A užívali si jako děti, co si hrají na politiku. V mezičase ztratili všechen vliv v rusky mluvících zemích. A tento systém si vzal na sebe obrovský úkol, rozdat si to s celým Západem tím, že vytrestá druhou největší rusky mluvící zemi. Kterou řídí Západ a ve vojenských záležitostech je to ve všech možných ohledech součást NATO. Ale nevypadá to, že to vyjde, že? Rusko dokáže podnikat limitované vojenské operace v Sýrii a jinde, ale kvůli problémům v reformách, nedostatkům v komunikačním vybavení i ve zbraních nebyli připraveni na velkou válku,“ zhodnotil Nikola a dodal, že nedostatky měl i Sovětský svaz, ale silný stát a ideologie je kompenzovaly.
Kiril ovšem namítl, že to je moc tvrdé hodnocení, protože válka podobná této zde nebyla 80 let. „Před únorem neměl nikdo zkušenosti s bojem spolupracujících vojenských složek s podobně silným protivníkem. Na světě nežije nikdo, kdo s tím má zkušenosti. Věřím, že by to posrala každá armáda na světě, v té situaci jako my,“ míní.
Rusko je pak dle něho velmi špatné v plánování, a první plán selže v podstatě vždycky. Ale Rusové umějí improvizovat. Takže situaci nevidí tak černě. Zdvojnásobení ruských sil prý bude mít značný dopad. Ale později. Takže ofenziva směrem na Izjum se odehraje ještě později než předpokládal, až na jaře. „Jediné dvě možnosti jsou, že se Rusko dokáže zreformovat, zreformovat armádu za pochodu, jako mezi roky 1941 a 1943, kdy se sovětská armáda proměnila z bandy, která selhala i vůči Finsku, na armádu, která porazila největší vojenskou mašinu na světě,“ uvedl. A dodal, že pokud ne a pokud Rusko bude pokračovat jako doposud, pak skončí Rusko ve své současné podobě a vrátí se do stavu jako za Jelcina.
Teoreticky zde může být i prostřední cesta, kdy bude podepsána třetí minská dohoda, ale k tomu se podcaster staví skepticky. „To by byla jenom předehra další války,“ odhadl a dodal: „Protože Západ cítí krev a Ukrajinci… Jak jsem řekl, problém s totalitními ideologiemi je, že čerta nemůžete zavřít zase do krabičky, když krize pomine. A ukrajinská společnost je teď ve stavu totální války,“ míní Kiril. Nicméně druhý podcaster namítl, že Ukrajinu sponzoruje zbraněmi Západ a kdyby přestal, tak se ukrajinská propaganda požere navzájem.
Fotogalerie: - Krabice před ministerstvem
Kromě toho se Kiril s Nikolou shodli, že dělat predikce je práce, za kterou vám nikdo nepoděkuje a ještě si zničíte reputaci. Nikola ještě podotkl, že nekonečné rozebírání ruských slabin už koneckonců obstarávají Ukrajinci. „A když to nebudeme dělat my, tak oni si vystačí,“ řekl. A Kiril se smíchem doplnil, že ruští vlastenci napínají své síly na kritiku své vlastní strany.
Zazněly komentáře na téma zničených mostů. Kiril byl překvapen, že Rusko muselo vyhodit Antonovský most do vzduchu, aby ho učinilo nepoužitelným: „Už tak byl skoro nepoužitelný, protože na něj Ukrajinci útočili celé měsíce, opravdu měsíce, ale ruské velení i tak bylo toho názoru, že most musí vyhodit do povětří, aby ho Ukrajinci nemohli použít.“
Nikola dodal, že Rusko má svou propagandu a jeho představitelé byli v Chersonu a prohlásili, že bude „navždy Ruskem“. „Je to velice omezené. Počet lidí, kteří se v Rusku zajímají o to, co se děje, je maximálně 10 %. A sami se střelili do nohy tím, že prohlašují, že části Ukrajiny jsou teď navždy Rusko. Protože to ve válce nic neznamená.“
Kiril podotkl, že to zdaleka neznamená, že válka končí, a prosazoval střízlivý pohled na věc. A že se sice jedná o ústup, ale ani ne tak vojenský, jako reputační. „Na Nikolajev jsme stejně nepostupovali od konce března. A postup na Nikolajev byl smyslem dněperského předmostí,“ řekl. A dodal, že už na začátku války předpověděl, že obsazení Oděsy se odehraje na konci války, když by vojenské síly Ukrajiny byly zničeny a už nehrály roli. A to samé nyní platí i ohledně Nikolajevu a překročení Dněpru. Pokud se v blízké době odehrají nějaké těžké boje, bude to dle nich na východní frontě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: kas
