Otázky Václava Moravce, v nichž diskutovali sociálnědemokratická ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová s europoslancem Luďkem Niedermayerem o udržitelnosti našeho rozpočtu, vybudily poslance Pirátské strany Mikuláše Ferjenčíka k provokativnímu závěru: „Zvyšování výdajů na zbrojení na dvě procenta HDP je v českých podmínkách jednoduše nesmysl. Za těch 50 miliard, které by to stálo navíc oproti současnému stavu, bychom mohli zvednout platy všem učitelům o 20 000 korun měsíčně, nebo udržet důchodový systém nad nulou do roku 2035,“ uvedl na svém facebookovém profilu.
„Neumím si představit, že česká společnost dá větší prioritu armádním zakázkám než důchodům nebo vzdělávání. Mimochodem, právě pokud se kvůli financování výdajů na zbrojení dostane rozpočet do problémů, bude narůstat odpor vůči našemu členství v NATO, což bych nerad,“ pokračoval s tím, že jde o jeho osobní názor.
„A co bych řekl na ty údajné mezinárodní závazky? Předně že je to složitější, žádný vynutitelný závazek, kolik že má jít do rozpočtu Ministerstva obrany, ČR nemá. Dále že svět se změnil a investice do vzdělávání, bezpečnosti naší síťové infrastruktury a do sociální soudržnosti společnosti budou mít na obranyschopnost naší země větší vliv než to, kolik utratíme za pandury,“ vysvětlil s dovětkem, že si našich vojáků i jejich práce váží, pouze si myslí, že nám současná velikost armády stačí.
Ti, kteří své meče překovali na pluhy, vždy skončili zapřažení v pluzích těch, kteří si své meče ponechali.
Mezi politiky, kteří přispěli do ankety ParlamentníchListů.cz, byl i nový čerstvý předseda KDU-ČL Marek Výborný, který napsal: „Považuji to jednoznačně za populistický úlet Pirátů. Jsme součástí NATO se všemi výhodami, a pokud jsme se dlouhodobě zavázali dávat na obranu dvě procenta HDP, musíme k tomu, jak prosazuje KDU-ČSL, směřovat.“
Mgr. Marek Výborný
„ČR by měla být spíš aktivnější v mírových iniciativách než vydávat obrovské částky na zbrojení. Řekla jsem už loni ve Sněmovně – při projednávání návrhu na zálohované výživné –, že těch potřebných 700 milionů korun na toto opatření by se mohlo převést právě z Ministerstva obrany. Chybějí peníze na děti a seniory. Ministerstvo financí začíná škrtit všechny resorty. Přitom obrana má problém smysluplně a včas vyčerpat svůj současný rozpočet. V tom případě je naprosto nesmyslné skokem peníze na obranu navyšovat. Neříkám, že nemáme plnit své závazky vůči spojencům. O způsobu a čase jejich plnění je však třeba se spojenci jednat, tak abychom dokázali plnit své finanční závazky i vůči vlastním občanům,“ uvedla poslankyně ČSSD Alena Gajdůšková.
PaedDr. Alena Gajdůšková
Jinak to vidí její stranický a poslanecký kolega Jaroslav Foldyna: „Ti, kteří své meče překovali na pluhy, vždy skončili zapřažení v pluzích těch, kteří si své meče ponechali. Pokud trochu rozvineme logiku pana Ferjenčíka, tak dojdeme k tomu, že armádu můžeme zrušit úplně a spolehnout se na milosrdenství světa. To je sice hezké, ale dějiny ukázaly, že to nefunguje. Jinou otázkou je efektivita vynaložených peněz, o té bychom měli diskutovat. Že bychom ale měli v současné době snižovat výdaje na obranu, je hloupost. Nicméně dobře se to poslouchá. Nesmíme se rozhodovat podle světa, jaký bychom chtěli mít, ale podle světa, jaký skutečně je,“ sdělil.
Razantní byl ve své reakci senátor Michael Canov (Starostové): „Náš spojenecký závazek jsou dvě procenta a je naše ostuda (a především neplnění daného slova), že je dosud nemáme. Takže jenom dobře, pokud půjdeme směrem k jejich naplnění. Demagogická slova poslance Ferjenčíka na tom nemohou nic změnit. Snad jen, že by potřeboval jít na vojnu jako prase drbání,“ konstatoval.
Zachovat naši zemi bezpečnou rozhodně není nesmysl
„Těžce se reaguje na takovýto populismus. Jsme v euroatlantické alianci, kdy jsme přijali závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP, a tomu bychom měli dostát. Aliance je pro nás jedinou bezpečnostní pojistkou do budoucna. V neustále se komplikujícím světě je potřeba zajistit skutečnou sílu českých bezpečnostních složek, a to bohužel stojí hodně peněz. Takže návrhy Pirátů zásadně nepřijímám,“ přidal se europoslanec Evžen Tošenovský (ODS).
Ing. Evžen Tošenovský, Dr.h.c.
„V dnešním světě je obrana státu důležitá věc. Navíc nebráníme pouze ČR, ale celý náš kontinent ve spolupráci s USA a dalšími. K navýšení výdajů jsme se zavázali NATO, a to prostě musíme plnit právě proto, abychom zachovali naši zemi bezpečnou, což rozhodně není nesmysl,“ domníval se poslanec hnutí ANO Jaroslav Bžoch. „Pan Ferjenčík v tom má trochu zmatek, anebo ho naše bezpečnost nezajímá. Navíc se Piráti nechali slyšet, že musíme přijmout euro, protože jsme se k tomu zavázali v Lisabonské smlouvě, ale u NATO to plnit nemáme? Jejich výroky jsou opravdu k zamyšlení,“ dodal.
Dnes ani neumějí na obraně utratit 100 miliard a ani Německo dvě procenta neplní
„Faktem je, že 100 mld. dnes ani neumějí na obraně utratit a že i Německo ta povinná procenta, do kterých Evropu tlačí USA, neplní. Hlavní je ale budovat armádu na přiměřenější doktríně (obrana území) bez avantýr v zahraničí. V rozpočtu na rok 2020 se budou muset hledat peníze v různých směrech, ne jen v kapitole Ministerstva obrany,“ uvedl poslanec KSČM Jiří Dolejš.
Psali jsme:
„Jsme proti uzákonění toho, že by měla obrana dostávat dvě procenta HDP. Resort Ministerstva obrany je podfinancován dlouhodobě, v podstatě od roku 2004 všechny vlády dávají polovinu z těch dvou procent. To byly i vlády ODS a ČSSD. Třeba pan ministr obrany Vondra, který představil Bílou knihu a pak odřezával sádlo a podobně. Dnes má armáda za 90 miliard zamražené akvizice. Ona prostě není schopná v současných podmínkách dvě procenta HDP pojmout,“ je přesvědčen poslanec hnutí SPD, místopředseda sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích. „Rozpočet na obranu musí být synergií s dopředu připravenými a schválenými akvizičními projekty. Musí se to pomalu překlápět. Nejde jim dát najednou dvě procenta. Nemají je kam dát, nemají na to lidi, prostory, logistické prostředky. Navíc stará výzbroj má obrovskou spoustu náhradních dílů. Bavíme se třeba o dělech NATO. Tam je dnes munice ráže 152, nová je 155. To znamená, že ta stará se musí buď někomu dát, nebo delaborovat. Může to být 1,6 až 1,8. Když se jedná o významný projekt, jako je třeba nákup pásových vozidel bojové pěchoty, tak to může být přece i 2,1, s tím problém nemáme. Ale explicitně dvě procenta odmítáme,“ řekl.
Ing. Radovan Vích
„Falešné dilema. Stát má plnit primárně tři základní funkce – obranu, policii, justici. Jaký dopad bude mít zahození jedné jeho složky a dlouhodobě nedodržovat sliby spojencům? Armáda se nedá jen tak zakonzervovat a pak zaplatit, až bude potřeba. To možná šlo s žoldnéři v době pirátů z Karibiku. Stát může šetřit jinde – na dotacích do velkých firem, na dotacích organizacím nasátým na státní cecek, může ubrat zbytečnou a všeprostupující agendu, která nám tu vyrostla a každým rokem zaměstnává více a více lidí, kteří tvoří věci, které nikdo nechce a za peníze daňových poplatníků,“ sdělil Tomáš Pajonk, předseda Svobodných.
Jeho kolega, místopředseda Svobodných Radim Smetka, ParlamentnímListům.cz napsal: „Nezpochybňuji náš alianční závazek dvě procenta, ale neměli bychom se snažit primárně utratit dvě procenta HDP za každou cenu. Měli bychom si předně ujasnit, co od armády očekáváme (užší specializaci či vševojskovost), a tomuto zadání potom přizpůsobit výdaje. Slepé navýšení rozpočtu by nejen připravilo o prostředky jiné resorty, ale bez jasného zadání by mohlo znamenat neefektivní využití peněz.“
Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly
„Koncem dvacátých a začátkem třicátých let se v československém Národním shromáždění našla řada poslanců, která zastávala obdobný postoj jako dnes poslanec Ferjenčík. Kdyby místo hraní si na vojáčky jste peníze dali na užitečnější věci, tehdy hřímal jeden z dnes už bezejmenných poslanců. Možná i on to tehdy myslel dobře. Ne nadarmo se praví, že cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly. Dávat dvě procenta HDP na vlastní obranu je závazek vůči našim občanům. Obrana vlasti, to byl důvod, proč státy vznikaly. A díky takovým lidem, jako je poslanec Ferjenčík, pak obyčejní lidé trpěli pod jhem okupantů, zatímco ti, kteří to zavinili, zbaběle utekli. Já budu vždy usilovat, abychom byli schopni se bránit, protože zbaběle utíkat nehodlám,“ objasnil prezidentský kandidát a tajemník Realistů Jiří Hynek.
„Tentokrát musím se slovy pana poslance Ferjenčíka souhlasit. Za současného stavu by ono zvýšení bylo opravdu nejen ekonomickým nesmyslem. Ministerstvo obrany zatím není schopno výdaje na obranu racionálně využít. Informace o tom, že srážka čtyř bojových vozidel s fabií přišla daňové poplatníky na 95 milionů korun, hovoří za všechny ekonomické rozbory,“ napsal bývalý ministr a velvyslanec Jaroslav Bašta.
Na armádu se kašlalo od roku 1990
„Piráti jsou stálicí populismu. Je zajímavé, že v předvolební debatě jejich zástupce směrem k rozpočtu AČR takto sociálně citlivý přístup ani nezmínil. Teď poutají pozornost rádoby levicovým nápadem a zároveň podporují všechny nápady NATO. To spolu nejde dohromady. To je pouze hra na voliče. Z mého pohledu má dnešní ČR jiné priority, než je podepsání smluv na zbraně v hodnotě 88 miliard Kč v roce 2019. Na armádu se kašlalo od roku 1990. Ztratila řadu schopností a teď v jiném sociálním a finančním prostředí to chce někdo dohnat za rok nebo dva, kdy největším letošním nákupem za 51 miliard má být pořízení více než 200 pásových bojových vozidel pěchoty, která nahradí dosluhující BVP-2. Další velkou a dlouho diskutovanou zakázkou bude pořízení dvanácti víceúčelových vrtulníků, za které chce resort obrany zaplatit až 12,5 miliardy. Armáda nemá dlouhodobou koncepci, a tím pádem slouží jako průtokáč na peníze. Až bude jasná koncepce, tak může vzniknout smysluplný záměr na obnovu techniky. Tohle je jen nesystémové utrácení, kde jediným parametrem je přiblížení se dvěma procentům HDP takzvaně na obranu,“ uvedl bývalý poslanec KSČM Stanislav Mackovík.
„Nejprve si musíme uvědomit, že dvě procenta HDP jsou zhruba osm až deset procent státního rozpočtu. Podle mého názoru by tomuto rozhodnutí měla nejprve předcházet věcná debata, ze kterých kapitol státního rozpočtu tyto peníze převedeme. Poté by měla následovat odborná debata, za co tyto peníze utratíme. Tyto peníze musíme utrácet rozumně, racionálně a především efektivně. Z mého pohledu se jedná o trvale udržitelný rozvoj naší armády. To znamená, že našim vojákům musíme umět nakoupit nejlepší možné vybavení, techniku a výzbroj v rámci možností rozpočtu naší země. A zároveň musejí zbýt také peníze na plnění spojeneckých závazků, ale především mít dostatek peněz na slušné platy vojáků, na provoz a především pořádný výcvik armády,“ sdělil válečný veterán František Gábor (TOP 09). „Z těchto důvodů jsou podle mého dvě procenta HDP optimální. Jedná se přece o zajištění budování obranyschopnosti naší země. Musíme si uvědomit, že vycvičit, vyzbrojit a udržovat bojeschopnou armádu stojí peníze. Ale také si musíme uvědomit, že v případě ohrožení a potřeby nevybudujete armádu za několik týdnů či měsíců. Armáda je soubor znalostí, dovedností a zkušeností, které musíte budovat, udržovat a rozvíjet. A k tomu potřebujete tu mírovou armádu a také ty peníze,“ doplnil.
Bc. František Gábor
Je třeba vypracovat definici, s jakým konfliktem reálně počítat. Soubojů tankových armád se už asi nedočkáme
„Výdaje dvě procenta na obranu nejenže nejsou nesmysl, ale minimum, ke kterému jsme se zavázali. Asi má pravdu v tom, že ten závazek je těžko vynutitelný. Ostatně podobně jako jiné mezinárodní závazky. Třeba takové Budapešťské memorandum je podobná dohoda a nemyslím, že by pan Ferjenčík jen pokrčil rameny nad konáním Ruska na Krymu a řekl, že ta územní celistvost Ukrajiny nebyl žádný vynutitelný závazek. A to bych řekl, že memorandum je slabší dokument než přístupová smlouva do NATO. Ale to jen tak na okraj. Ta dvě procenta jsou tedy spolu s našimi chemiky a několika dalšími jednotkami naše náklady na členství v této organizaci. NATO je na rozdíl od EU poměrně volný spolek, kde stále platí jednomyslné konání a státy mají poměrně volnou ruku v tom, jak si armádní záležitosti řeší, pokud tím nekomplikují konání ostatním. Proto vzniká dojem, že o nic nejde a ten závazek je vlastně jen takové plácnutí do větru. I na to NATO myslelo a v pověstném článku 5 je tedy napsáno, že v případě napadení člena ostatní podniknou kroky, které uznají za nutné. Takže když my uznáme za nutné dát oněch 50 miliard raději učitelům, pak se může stát, že naši spojenci v případě problémů zase uznají za nutné na naši obranu nasadit maximálně rozhořčení a ostrou nótu. To je prostě naše riziko „neplnění“ nevynutitelných dohod,“ domnívá se liberecký krajský předseda a člen republikového výboru Svobodných David Forbelský.
„V čem jeho obavu sdílím a chápu, je to, že není úplně rozumně nastavená vojenská doktrína státu, nebo je a nedodržuje se. Plácnout do větru, že na obranu půjde o 50 miliard ročně víc bez toho, aby se dlouhodoběji plánovalo, kam přesně v armádě ty peníze půjdou, je také špatně. Nyní je ve hře plán utratit podobnou částku za obrněné transportéry a za nové vrtulníky. Tím papírově splníme ona dvě procenta HDP a bude to vypadat, jak plníme závazky. Mnohem raději bych viděl tyto peníze vkládané třeba do vzdělávání vojáků, péče o veterány, kromě pravidelné obnovy techniky. V minulých letech docházelo spíše k nahodilým nákupům bez koncepce a ohledu třeba na servisní zázemí a kompatibilitu s ostatními složkami naší armády. Ať to byly slavné padáky, vrtulníky Sokol nebo pandury, kdy oprava tří po srážce s fabií trvá tři roky,“ upozornil.
A pokračoval: „Takže má podmínka pro navýšení rozpočtu obrany na dvě procenta HDP by nebyla v tom, že to po nás nikdo nebude vymáhat, a věděl bych, jak je někomu dát, ale vyžadoval bych po generálním štábu realistický plán s výhledem na mnoho let dopředu. A to hlavně na definici, s jakým konfliktem můžeme reálně počítat a s jakou pravděpodobností. Soubojů tankových armád se už asi nedočkáme, ale třeba městské boje tu mohou být dříve, než by nám bylo milé. Takže investice bych rád viděl v komunikačních technologiích (bezpilotní prostředky a osobní komunikace mezi vojáky), ale i v komunikacích jako takových. Dovedu si představit, že u výstavby silnic může mít armáda poměrně silné slovo. V dnešních konfliktech rychlost přepravy hraje velkou roli a osobně se děsím potřeby zásahu jednotky třeba z Olomouce někde u Plzně za současného stavu naší dopravní sítě. Takže i investice do spojení alespoň mezi krajskými městy bych viděl jako dobrou investici do obrany. A kolega Pirát promine, i lepší než do důchodů nebo na platy učitelů. Ty už dávno měly být řešeny jinak a s mnohem menší účastí státu. V těchto oblastech vidím roli státu jako mnohem méně důležitou (pakliže nějakou) než v oblasti obrany a armády,“ uzavřel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
