„Paní ministryně, potvrďte prosím, že netrpíte závažnou duševní poruchou, ev. jiným poškozením mozku (myšleno zdravotně). Reaguji na postoj ministerstva k básni J. Žáčka. Pokud ne, neměla by být vyřazena např. říkanka ‚máma mele maso‘? Vzbuzuje to totiž dojem, že ženy jsou předurčeny k vaření,“ napsal čtenář. Ministryně poděkovala za starost o její duševní zdraví. „Nemám pocit, že by bylo něco v nepořádku,“ prohlásila.

Co se týká postoje k oné básničce, je ministryně jednoznačně pro práva žen v tom smyslu, že jsme si všichni rovni. „Zároveň nepovažuji jednu stranu slabikáře za bojiště, kde se právě tato věc má rozhodnout. V podstatě se nám sem vrací starý spor, který se vedl již mnohokrát. Je Kupec benátský antisemitská hra? A Othello rasistické drama? Máme číst Plechový bubínek a jak ho máme číst, když Günter Grass měl minulost, jakou měl, a navíc některé jeho postoje nevzbuzují úplně pocit, že by se s nimi vyrovnal ‚politicky korektním‘ způsobem? Co si myslet o některých názorech Winstona Churchilla o ‚bílém muži‘ a vyvinutějších rasách, a to už ani nemluvím o jeho vyjadřování o ženách. Takto bychom mohli pokračovat hodně dlouho.

Nicméně pokud by Jiří Žáček napsal, že holky mají mít děti, protože na nic jiného nejsou dobré, že mají vařit a prát a jinak mlčet, tak bych ten spor nejen chápala, ale osobně bych se do něj vložila. Ale nic takového, ani vzdáleně, v té básničce není. A já to tam odmítám hledat za každou cenu,“ odpověděla Valachová a pokračovala: „Dokonce bych vcelku uměla udělat opačnou interpretaci, protože pokud jsou tady maminky, ‚aby náš svět byl v pořádku‘, neříká to něco ‚politicky nekorektního‘ na téma tatínkové? A že ‚holky‘ budou ‚maminky‘ (když budou chtít)? No, s tím asi těžko někdo něco udělá, že? Tak to příroda nebo Bůh (ať si každý vybere) prostě zařídila či zařídil.“