„Co se stalo v pátek 13. listopadu v Paříži, je samozřejmě strašné,“ konstatoval Patočka a dodal, že v současnosti musíme myslet na oběti a jejich blízké. Připomněl také nesmyslnost takových činů, jež zbytečně připravují nevinné lidi o život.
Podle něj však nešlo jen o útok na Paříž, ale na „liberální, svobodomyslnou, rovnostářskou“ společnost. „Útok naplánovali a udělali lidé, kteří nenávidí to, co my máme rádi: rockové koncerty, kavárny, fotbal, páteční večery s přáteli.“
Pochválil francouzského prezidenta Hollanda za jeho slova, která po útoku padla. „Je to výborný výrok, v němž se spojují tři potřebné a oprávněné důrazy,“ hodnotil Patočka a dodal, že je důležité nevzdat se našich hodnot, a jít tak na ruku našim nepřátelům. Podobně hodnotil i vystoupení prezidenta Obamy, které podle něj bylo „klidné, pevné, hluboce lidské, jakékoli nenávisti prosté, a přitom odhodlané“.
Varoval přitom předtím, abychom nečinili předčasné závěry a postupovali velmi obezřetně ve zpřísňování našich bezpečnostních opatření. Nesmí to totiž překročit pomyslnou hranici, která dělí bezpečnost od nesvobody.
„Moudrá evropská politika říká: Není důvod panikařit. Co se stalo, je strašné, ale dokážeme to zvládnout s tím, co umíme a známe,“ napsal Patočka. Musíme si to neustále připomínat a neoddávat se extrémním myšlenkám. „Ještě ani nevychladla těla obětí, a už se vyhrnuli nadšení nepřátelé evropské liberální demokracie mezi námi a poulejíce očima začali vykládat, že se stalo jen to, oč jsme si koledovali vstřícným přístupem k přistěhovalcům, k menšinám, k liberálům.“
„Uvědomme si, že Paříž v pátek 13. listopadu postihlo to, co je každodenností současné Sýrie,“ podotkl Patočka. Házet vinu a ukazovat prstem je podle něj „popřením právě ideálů, jež tu chceme hájit“, a proto je třeba se tomu vyvarovat.
Na závěr svého komentáře prosil všechny, aby chvíli nevyjadřovali veřejně svoje názory a svoje domněnky o vině za útoky. „Čas analyzovat příčiny přijde a přijde čas diskutovat o vhodném postupu. Přijde brzy,“ konstatoval Patočka.
„V tuhle chvíli jsou na místě soucit, účast i nekonečný smutek. A vědomí, že nám teroristé nastražili past na naši svobodu, rovnost a bratrství, do které nechceme, nesmíme upadnout. Ať žije republika!“
Psali jsme:
autor: spa
