„Letošní sklizeň brambor je taková jo a ne,“ uvedl na začátek setkání šéf Ústředního bramborářského svazu Miloslav Chlan. „Většina Českomoravské vysočiny a dokonce některé okresy tam mají nadprůměrnou úrodu. U ostatních kromě zavlažovaných ploch v Polabí a na jižní Moravě je to, řekl bych, o 15 procent méně. Je to rozdílné vzhledem k bouřkám, které přicházely, a ty rozdíly jsou i v rozmezí deseti kilometrů od sebe. V roce 2015, kdy bylo extrémní sucho, se brambory neurodily v celé střední Evropě. Náš odhad tedy je, že bude zhruba o 100 000 tun méně než v loňském roce. Kvalita brambor je velmi dobrá, v některých regionech dokonce špičková. Loni se urodilo přes 700 000 tun. To jde o zemědělský sektor. Přes 100 000 tun jsou zahrádky, malá políčka třeba do půl hektaru plochy, a to se zhruba drží stejně. U těchto zahrádkářů jde o 5 až 6 000 hektarů, a to se drží pravidelně,“ informoval poměrně optimisticky Chlan.

Čtyřistaprocentní přirážka není neobvyklá

Jenže! „Pokud občan vidí, že v obchodech jsou nekvalitní brambory, není to problém pěstitelů, ale toho obchodníka. Od pěstitelů totiž již několik let nikdo nekoupí nekvalitní brambory,“ uvedl šéf Ústředního bramborářského svazu. A pustil se rovnou do cenové politiky: „Kvalitní konzumní brambory, farmářská cena na fůře je do čtyř korun, tak 3,50 za kilogram. Prodej ze dvora je kolem osmi korun. A co vidíte v obchodech… Tato cena, o které jsem hovořil, je normální a skončením sklizně by se měla trochu zvyšovat.“ Jestli se zvýší o korunu, o dvě, tak proti obchodu je to podle Chlana nevýznamné. „Zemědělec udělá tu největší a nejsložitější práci a jde do rizika, že prodá, aby se mu urodilo. Když se zadaří, tak má kolem 25 procent toho, co vidíte ve velkých obchodech. Dnes se prodává za patnáct i více…,“ postěžoval si a zazněly hlasy, že v supermarketech není ničím ojedinělým cena 17 i 19 korun za kilogram, a to ještě neskončila sklizeň! „Zemědělci do toho nemohou jinak mluvit. Takže ty nákupní ceny jsou stejné jako loni. Takže jim to dodáváme kolem čtyř korun za kilogram. Nu a to, že když někdo říká, že to jsou brambory na uskladnění, nemusí být na uskladnění,“ uvedl další, s největší pravděpodobností cílený záměr marketů Chlan.

Bez baliček…

Do diskuse se pak vložil Viktor Kopačka ze společnosti Veseta ve Velharticích na Klatovsku. Společnost patří k velmi úspěšným šlechtitelům v celé střední Evropě a letos oslavila 60 let své existence. „My jako české zemědělské firmy nevlastníme žádné baličky. Nemůžeme tedy dodávat do supermarketů. Takže ty baličky, které jsou zahraniční, berou přednostně brambory od toho jejich zahraničního partnera. Proto také se v západních Čechách brambory nepěstují, protože zde nejsou baličky a není to kam dodávat. Jestliže nejste navázán na většího odběratele, kterému dodáte minimálně kamion dva týdně, tak jdete do rizika, že je neprodáte,“ posteskl si a dále přítomné informoval, že „… v Rakousku preferují rakouské odrůdy, v Německu německé. U nás to tak není. U nich v zahraničí jsou minimálně tři čtvrtiny vlastní produkce.“

„Spotřeba brambor se pořád drží na 65 až 70 kilogramy na osobu, ale to se vztahuje i na výrobky z nich,“ informoval dále Chlan. „Soběstačnost mírně klesá a je mezi 70 až 80 procenty. Je třeba propagovat, že naše brambora je lepší než dovozová. V roce 2015 bylo do republiky dovezeno 200 000 tun, loni 170 000 tun a letos to bude obdobné.“

Smutná nostalgie

Kopačka zavzpomínal: „Klatovy byly významným okresem na pěstování brambor. Na Měčínsku skončila výroba lupínek a je to nevratný proces. Prostě je převálcovala konkurence. Ty zahraniční firmy jsou tak silné, že se nemůžete dostat na trh. Když je brambor nedostatek, zpracovna vám přepustí část trhu, ale když je brambor nadbytek, tak je na trh nepustí. A kousek od Plzně, v Třemošné, byla také zpracovna a ta též skončila. Zařízení se rozmontuje a prodá se to někam na východ. Tam to smontují a jede to dál,“ uvedl pesimisticky. „Na Plzeňsku se kromě pár družstev, které je pěstují pro takzvaný prodej ze dvora nebo naturálie, se už v podstatě pěstují jen ke komerčnímu užití. Tady nemáte velkého pěstitele, který by měl 50 nebo 100 hektarů. V celých západních Čechách je jenom 1 068 hektarů,“ uvedl další neradostná čísla Chlan. Starší přítomní zavzpomínali, jak na vojně či se školou jezdili na bramborové brigády právě do jižních oblastí Plzeňska. Typická místa jako Nezvěstice, Mladý Smolivec, Nové Mitrovice a další. Tady se brambory již nevyskytují…