Válka Ukrajiny s Ruskem podle Koláře není nevyhnutelná. „Mohli bychom být na pokraji války, pokud bychom u Putina vyvolali dojem, že nejsme dostatečně připraveni se postavit na stranu Ukrajiny v případě, že by došlo ke konfliktu.“ I Česko by podle něj mělo nabídnout Ukrajině vyslání vojáků.
Putin chce podle Koláře obnovit vliv Sovětského svazu a Západ se musí poučit z chyb. „V případě prezidenta Putina těžko říct, co se v jeho hlavě odehrává, proto je potřeba dávat jasně najevo, že nebudeme opakovat své chyby, kdy jsme jemu a Rusku dovolili nás jako Západ testovat, kam až ho pustíme. V případě Ukrajiny má utkvělou představu, že jeho rolí je obnovit vliv Sovětského svazu.
- Celý rozhovor ZDE
Neříkám, že válka bude, ale to pokušení tam je silné. Rusko klade na stůl vážné požadavky a ultimáta, která ví, že jsou pro nás nepřijatelná a nesplnitelná. Slíbit, že se nebude NATO rozšiřovat, to je zásadní problém, něco takového nemůžeme vůbec připustit,“ upozornil někdejší diplomat.
Co podnikne Putin?Anketa
I když je běžné, že v zájmu každé země je mít stabilní okolí, v Rusku to podle něj neplatí. „Rusko z tohoto pohledu nemůže být vnímáno jako normální země, protože často destabilizuje situaci ve svém nejbližším sousedství,“ pokračuje Kolář, podle nějž ruský prezident myslí způsobem „pokud si mám někoho vážit, tak se musím bát, když se vás nebojím, tak si vás nevážím“.
Jediné, na co prezident Putin uslyší, je ukázat sílu a odhodlání jednotného Západu jít do vojenského střetu. „Rusko je zpět jako jakýsi mezinárodní komplikátor a to znamená, že ho nemůžeme ignorovat. Obnovují stav, který byl před koncem studené války, kdy byl svět z jejich pohledu bipolární. Ruský prezident je opět partnerem pro amerického prezidenta a oni spolu přímo jednají o těch druhých. Na pokusu ze strany Ruska jednat o Ukrajině bez Ukrajiny je to evidentní,“ dodává Kolář.
Uplatňovat ve vztahu s největším státem světa jiný než mocenský přístup se nevyplácí; pro příklad vzpomněl válku v Gruzii. A sice, když bývalý americký prezident Barack Obama na začátku svého funkčního období, podal v roce 2008 zemi pomocnou ruku, přestože za invazi do Gruzie se nabízelo nastavit spíš tvrdou reakci. „Dobře míněná natažená otevřená dlaň byla Kremlem vnímána jako slabost a měli jsme tady Krym a východní Ukrajinu,“ připomíná Kolář.
Kritizuje váhavé Německo, které je s pomocí vůči Ukrajině velmi zdrženlivé. „Když má někdo komplex vůči tomu, co spáchal strašného během druhé světové války, co nacismus přinesl světu, tak mysleme na to, že Ukrajinci jsou ti, kteří by si měli zasloužit respekt ze strany Německa a být bráni jako ti, kteří potřebují jeho podporu,“ prohlásil Petr Kolář.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
