Úvod pravidelného přehledu mediálních zajímavostí netradičně obstará verdikt Poslanecké sněmovny. „Musím začít středeční velice potěšující informací, že pan Tomáš Kňourek byl opět zvolen do Rady Českého rozhlasu. Dokonce jako jediný v této volbě, což je zřetelný signál toho, že v naší Poslanecké sněmovně ještě nezavládlo úplné pomatení smyslů. Volbu jsem sledoval docela zblízka, protože do Rady shodou okolností kandidovala i moje manželka, a tak jsem viděl, jak probíhala ta zákulisní masáž. A jak si mnozí mnuli ruce, protože tam už už viděli svého pana Petra Fischera, bývalého šéfredaktora stanice Vltava, který tam měl zcela zjevně jít dělat nějakou vendetu nebo zlobit pana generálního. Ne, že by si to pan generální nezasloužil, to je jiná věc, ale o tom teď řeč nevedeme,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Ale nominovat či dokonce zvolit do kontrolního orgánu člověka, který byl krátce předtím z té veřejnoprávní instituce odejit, samo o sobě vypadá velmi nestandardně. „Řekl bych až neeticky, ale v Česku se taková slova jako etika moc nepěstují. Nicméně zpátky k té potěšitelné zprávě. Jsem velice rád, že se v Poslanecké sněmovně povedlo prosadit volbu pana Kňourka, protože za předchozí volební období prokázal vysokou míru integrity, nestrannosti a také nebojácnosti. Protože dnešní doba už je opravdu taková, že slova jako strach a nebojácnost tu mají své místo. Stejně jako zastrašování, vzdorování a jaká další slova bych ještě použil. To, co se rozpoutalo proti panu Kňourkovi před pár měsíci v kauze ‚porna na Vltavě‘, bylo naprosto bezprecedentní, nevídané a samozřejmě to vůbec nijak nesouviselo s žádným konkrétním pořadem, který tam byl uveden,“ tvrdí mediální analytik.
Protiruské naladění během horké fáze války na Ukrajině
Souviselo to s tím, že radní Tomáš Kňourek dlouhodobě kritizoval určitý typ tvorby a určitý typ zpravodajství a publicistiky Českého rozhlasu. „Byl totiž jedním z mála lidí – ještě je tam pan Dittrich, pan Jandák a možná i další rozumní lidé – ale každopádně byl nejviditelnější v tom smyslu, že podnítil Radu Českého rozhlasu, aby si nechala vypracovat rozmanité analýzy vysílání. Vzpomínám si, že jsem jich několik viděl a že byly docela dramatické. Třeba v období horké fáze války na Ukrajině, kdy vznikla analýza, která procentuálně vykázala, jakým způsobem referoval Český rozhlas a jeho publicistika o tomto konfliktu. Zcela zřetelně vycházelo protiruské naladění, a to drtivě s převahou desítek procent, a naopak prokyjevské naladění,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Jde o záležitosti, které se k veřejnosti moc nedostávají, nicméně pro Radu Českého rozhlasu to jsou zcela zásadní materiály. „Mohou mít jednak nějakou relevanci k diskusi s generálním ředitelem a s pracovníky Českého rozhlasu, jednak mohou sloužit i jako výstup za Radu Českého rozhlasu. Suma sumárum, je dobře, že byl pan Kňourek znovu zvolen, protože doufám, že nepoleví ve svém dosavadním snažení a bude poskytovat veřejnosti nadále relevantní a otevřené informace. To si v Českém rozhlase mnozí nepřejí, mnozí by měli rádi takový ten uzavřený kruh ‚hochů, co spolu mluví‘ a vyhovovala by jim ulita, skrz níž není vidět, a kdy si lze dělat vlastní politiku. Takže já takhle na dálku panu Kňourkovi gratuluji a těším se na další jeho činnost v Radě Českého rozhlasu,“ poznamenává mediální odborník.
Usměvavá elita by ráda rozhodovala o všech a o všem
Pro další dvě témata se nechal inspirovat zahraničními událostmi, které si jejich hlavní aktéři určitě za rámeček nedají. „Před pár dny dokonce i naše média musela vylézt s tím, že vláda Spojených států a oficiální americká propaganda lže ve věci Madura a Venezuely. Konkrétně jde o zprávu, že Maduro nechal spálit jakýsi humanitární konvoj na hranicích Venezuely s Kolumbií, že v tom konvoji měly být léky a zdravotnický materiál a že to byl projev arogance moci prezidenta Madura vůči zuboženému a trpícímu lidu jeho země. No nevím, jestli lid Venezuely trpí, možná ano, nebyl jsem tam, určitě to tam teď lidé nemají jednoduché, nicméně si Madura za prezidenta zvolili, a to dobrovolně. To je argument, který se těžko vyvrací z Langley, z nějakých deníků, z Bílého domu či jakýchkoli jiných mocenských převodních pák. To, že byl zvolen, je prostě skutečnost,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Připomíná, že byl zvolen stejně tak jako třeba v Maďarsku Viktor Orbán, u nás Miloš Zeman nebo v Rakousku Sebastian Kurz. „A spousta dalších lidí, kteří se nelíbí té liberálně usměvavé elitě, co by ráda rozhodovala o všech a o všem. Samozřejmě že jí jde hlavně o peníze, protože o co jiného by také v takové věci mělo jít, že ano. Už z období „arabského jara“ nebo z Afghánistánu, z Iráku, odkudkoli, ze všech těchto neuralgických zemí víme, že to nejlepší pro domácí ekonomiku je rozpoutat někde daleko v zahraničí válku, poslat tam vlastní jednotky, získat tam nějakou pátou kolonu pro své zájmy. Pátá kolona pozve ‚bratrskou pomoc‘, abych použil tento historický výraz, ‚bratrská pomoc‘ dorazí a dorazí samozřejmě v plné polní. V každé válce se většina zbrojního materiálu zničí, takže je zapotřebí vyrobit nový,“ vysvětluje mediální analytik motivy pro zásahy zvenčí.
Politické špičky USA se blamovaly, videozáznam je usvědčil
Tím, kdo ho bude objednávat, bude vláda, a ta je samozřejmě nejlepší dlužník, protože zaplatit musí. „Proto vždy hledám, jak mě učil můj přítel Jan Schneider, stopu peněz, protože i v kauze Venezuely – a opakuji, že v té zemi opravdu může být nesnadný život, ale ti lidé tam žijí a od časů Chávezových jsou zvyklí na ledacos – nikdo nemá právo tam proti jejich vůli vtrhávat a provádět nějaký převrat nebo revoluci. To už jsme zažili mnohokrát jinde na světě. Mluvím o tom proto, že se zcela jednoznačně jednalo o fake. Ve chvíli, kdy americký viceprezident Mike Pence řekl, že ‚tyran z Caracasu tančil, když jeho stoupenci zapalovali konvoj s potravinami a léky‘, tak prakticky v tomtéž okamžiku byl prostřednictvím New York Times zveřejněn videozáznam, který jasně prokazoval, že konvoj s těmi materiály zapálili opoziční demonstranti, kteří přišli tu vojenskou příhraniční Madurovu blokádu prolomit,“ poukazuje Petr Žantovský.
Na první pohled je zřejmé, že to je dost velká ostuda. „A člověk by čekal, že se americká vláda, Pence, Trump, někdo ze CIA nebo někdo odněkud omluví za tuhle blamáž. Nikoli, nestalo se. Naopak bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton ještě dlouho poté, co prosáklo, že se jedná o fake, prohlásil, že ‚Maduro najímá zločince, aby pálili léky a potraviny určené pro obyvatele Venezuely‘. Podotýkám, že ze všech materiálů vyplývá, že v tom konvoji nebyly žádné léky. Na tom hořícím voze bylo zjevné, že se jednalo o hygienické balíčky obsahující mýdlo a zubní pastu, což je jistě také důležité pro občany Venezuely, nicméně když už jednáme o tak zásadních věcech, tak bychom alespoň elementárně měli dbát na to, že říkáme pravdu,“ doporučuje mediální odborník.
Také v akcích proti Venezuele je třeba hledat stopu peněz
Na webu EuroZpráv vyšel v pondělí pod titulkem „Maduro dal zapálit humanitární konvoj? Bylo to úplně jinak, USA mají z ostudy kabát“ článek, z něhož plyne, že američtí vládní činitelé bez ohledu na konkrétní okolnosti připisují odpovědnost za incident Madurovým silám. „To už mi přijde jako z Cimrmana, ale nějakého hodně špatného Cimrmana. Vzpomínám, že za komunistů se vždy říkalo, když napadla švestky choroba šárka, že za to můžou komunisti. Nebo že bude letos špatná úroda a můžou za to komunisti. Vždy se našel jednotný viník. V daném případě navzdory tomu, že všichni víme, že to bylo jinak, tak stejně za to může Maduro a jeho lidé. Nevím, za co všechno může Maduro. V žádném případě mu nedělám advokáta, neznám situaci ve Venezuele, ale celé to sleduji spíš s obavou, protože je to druhá největší jihoamerická země,“ podotýká Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
A když v ní USA začaly investovat svoje peníze, své zbraně a své zájmy, tak je to samozřejmě dáno tím, že Venezuela je obrovský producent ropy. „Co si budeme povídat, hledejme stopu peněz. Hrozí to samozřejmě konfliktem, ale u začátku toho konfliktu je lež. Stejně jako byla lež u začátku konfliktu v Iráku 2003, kdy poradce Tonyho Blaira nakukal Blairovi, aby ten to nakukal Bushovi mladšímu, že Irák má zbraně hromadného ničení, což nebyla pravda. Ale Bush to využil k tomu, aby podnikl invazi do Iráku, kde zahynulo několik set tisíc lidí. Prokázalo se, že tam žádné zbraně hromadného ničení nebyly, ale Irák byl zničen. A je jedním z center neklidu do dneška. Takže jestli chtějí Spojené státy pokračovat tímto stylem už nejen na africkém nebo asijském kontinentu, ale už i na jihoamerickém, tak se fakt začínám bát o budoucnost světa,“ přiznává mediální analytik.
Křesťanské centrum rozfofrovalo peníze určené pro studenty
Udivilo ho, že na webu Seznam Zprávy coby našem „nejlepším“ a „nejstatečnějším“ informačním zdroji našel pod titulkem „Nezisková organizace zpronevěřila 13 milionů dolarů na studentské půjčky. Povolení neměla získat“ článek Esther Beshirové „Jde v něm o to, že jakási americká – a podtrhněme a zdůrazněme – křesťanská neziskovka s názvem Dream Center koupila v roce 2017 několik desítek soukromých vysokých škol s cílem údajně zlepšit jejich stav. Jenže potíž je v tom, že ta společnost na to obdržela od ministerstva školství peníze na studentské půjčky a na další záležitosti toho vysokoškolského života. Ale tohle křesťanské centrum Dream Center ty peníze, které dostávalo od vlády, zneužilo a místo toho, aby peníze dávalo studentům na studium, tak je používalo k vyplacení vlastních mezd a nějakých nákladů na provoz školy,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
To je pochopitelně náramná ostuda, i když nelze podle jednoho příkladu soudit všechny neziskové organizace. „Ale už to, že se to stalo a že tam jde opravdu o hodně peněz a hodně velkou ostudu, kazí pověst celému neziskovému sektoru. Kolikrát si říkám, když tak pozoruji aktivity našich různých ‚Evropských hodnot‘, elfů a podobných ‚svatých‘ organizací, proč se proti nim neozvou ty opravdové neziskovky. Ty, které Václav Havel kdysi prezentoval, že by měly tvořit tu občanskou společnost, tedy ty, co se starají o malé děti, o nezaopatřené, o staré lidi, provozují alternativní školky, základní školy, poskytují péči pro bezmocné. V podstatě velmi vydatně pomáhají zdravotnímu, sociálnímu a částečně i školskému systému a jsou velmi užitečné a velmi potřebné pro společnost, protože to dělají lidé s opravdovým zájmem. Nejsou to úředníci, co by to vykonávali z povinnosti, ale dělají to lidé se zájmem o tu věc,“ oceňuje mediální odborník.
Místo užitečným neziskovkám jdou peníze na platy těm politickým
Třeba u nás je už takhle pověst neziskových organizací neuvěřitelným způsobem poškozena. „Když dnes řeknete mezi lidmi NGO, tak si většina lidí odplivne a řekne: ‚Aha, to jsou ti, co berou obrovské peníze na ty politické brožurky, co nás kádrují, fízlují, sepisují na nás nějaké seznamy a budou nás v budoucnu zakazovat.‘ Jenže tak to není. Ta opravdová NGO, ta opravdová občanská společnost žije jinde. Vyhlížím den, kdy se tihle lidé pořádně naštvou a od těch falešných ‚občanských spolků‘ se distancují, neboť jinak nemají samy šanci na přežití. Spolupracuji s několika společnostmi toho užitečného typu a ti lidé mi říkají: ‚Podívejte, my s nimi sami máme vážný problém, protože jednotlivé orgány státní správy, ministerstva, kraje a další mají omezený rozpočet na neziskové aktivity. A vtrhnou k nim ‚evropské hodnoty‘ nebo podobná politická neziskovka, nějak uhranou ty rozhodující činitele a peníze, které by měly jít na občanský sektor, jdou do brožurek a na platy těchto lidí,“ líčí Petr Žantovský stesky těch užitečných NGO.
Ty pak nemají na to, aby zaplatily dětem ve vlastní školce pomalu ani kakao, protože jim na tom úřadě pak řeknou, že pro ně už ty peníze nezbyly, ačkoli tuhle činnost vykonávají dvacet let. „A za tu dobu vychovaly tolik a tolik dětí a provedly tolik a tolik užitečných činností. Ale teď tam napochodují nějací mladí aktivisté, takoví svazáci a s písní na rtech a s ideologií v duši je v podstatě odříznou od existenčních zdrojů. Tak to je vysoká nemravnost. Myslím, že by se tím naše vláda měla zabývat. Svého času o tom – pravda jenom rétoricky – bylo slyšet promlouvat pana Babiše. To bylo v době, kdy ještě nebyl premiérem, kdy bylo před volbami, zřejmě pochopil, že to je téma, které hodně lidí trápí. Od té doby jsem ho na toto téma mluvit neslyšel, i když jsem možná jen špatně poslouchal. Ale od naší vlády nevidím žádnou snahu o to, aby tyhle politické organizace byly odříznuty a aby bylo pomáháno opravdu těm, co pomáhají,“ dodává mediální analytik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
