Revoluce to nebyla. Jen bouchnutí do stolu od těch, kteří už toho mají dost. Je obrácení poměru 9:12 na 12:9 ve prospěch opozičních stran hodně, nebo málo? Záleží na tom, koho kam počítáte pro klíčová témata. Pro některá je ten poměr i lepší, pro jiná horší. Vyložených progresivistů se dostalo jen pět – Niedermayer s Kolářem za Topku, Nerudová s Farským za STAN a Gregorová. Její vykroužkování u Pirátů čtu jako převahu radikálního křídla, které už nechce být součástí této vlády.

Volby byly prohrou především Pirátů a ODS. Preference Fialovy strany vůči Topce se pohybovaly kolem poměru 5:1, na získané mandáty je to ale nakonec 3:2. Vedle ANO, Motoristů a STAČILO! může slavit právě Topka, které ODS obětovala minimálně jeden mandát a pomohla tak Pekarové prodloužit o pár měsíců agónii strany.

Mnohem výrazněji se otřásl establishment v západní Evropě, kde pokračuje vzestup národních konzervativců – směru, kterého se Fialovo vedení vzdalo výměnou za spolupráci s neomarxisty a woke progresivisty. Ve Francii smetlo Le Penové Národní sdružení vládnoucí stranu tak, že prezident Macron vyhlásil nové volby. V Německu skončila všemi médii a bezpečnostními službami ostrakizovaná AfD druhá, přičemž se může do budoucna opřít o velkou podporu mezi mladými. Národní konzervativci výrazně uspěli také v Itálii, Rakousku, Holandsku a Belgii, kde dokonce rezignoval premiér. Socialistická levice podporující masovou migraci a klimatické náboženství prohrála i ve Španělsku.

O to hlavní se teprve hraje v těchto chvílích v Bruselu. Frakce Lidovců, Socialistů a „Liberálů“, které nesou největší odpovědnost za úpadek EU posledních let, stále dají pohodlnou většinu, ale dva faktory přinesou drhnoucí písek do soukolí. Za prvé si myslím, že samotná EPP se stane více realistickou („noví“ z CDU/CSU) a nebude už tak často hlasovat se zbytkem bloku.