Pirátské historky v rodišti předsedy Bartoše: Kmotři si dělali tečky. Točili si losovačku na video a notářka se ještě smála

22. 5. 2019 21:39

REPORTÁŽ „Na jednu stranu je dobré, aby si na místní úrovni rozdělovali evropské peníze, protože by měli lépe vědět, na co mají jít. Ale totálně se to zvrhlo. Projekty se vybíraly tak, že nějaký kmotr v Ústí dělal tečky u projektů, které budou vybrané, protože měl domluvené, že jeho kámoš bude dělat veřejnou zakázku,“ konstatoval na pirátské akci bývalý auditor Evropské komise Petr Jirman. A prozradil některé chuťovky, např. drahý zvedací most, který se ale nezvedá, či rozhledny pod kopcem. Přiznává, že čachry s eurodotacemi jsou i jinde, ale jsou i česká specifika, třeba slavná karlovarská losovačka, kde se losovalo tak dlouho, až byl vybrán ten správný. „Ještě si to chytráci natočili na video,“ poznamenal Jirman.

Pirátské historky v rodišti předsedy Bartoše: Kmotři  si dělali tečky. Točili si losovačku na video a notářka se ještě smála
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Pirátská vlajka

Anketa

Chcete, aby premiér Babiš odstoupil, jak žádali demonstranti na Václaváku?

12%
88%
hlasovalo: 23685 lidí

Tři jablonečtí piráti umístění na kandidátce Pirátů do evropských voleb se v pondělí v jabloneckém knihkupectví sešli na debatě s Jablonečany. Ještě je možná dobré zmínit, že Jablonec nad Nisou je rodištěm předsedy Pirátů Ivana Bartoše. V knihkupectví se představili Ondřej Kolek, předseda Pirátské strany v Libereckém kraji, profesí technolog vývoje a chemik, který je šestkou kandidátky. Devítkou je ústavní právník a expert na mezinárodní bezpečnost Lukáš Lev Červinka, sedmnáctkou je Petr Jirman.

Nejzajímavější příběh z nich má patrně právě posledně jmenovaný. Pracoval totiž řadu let jako auditor Evropské komise, nyní je externím poradcem pro eurodotace na Ministerstvu financí. Viděl toho a slyšel hodně. O mnohém mluvit nemůže, neb je vázán mlčenlivostí. Něco přesto prozradil. „Čtrnáct let pracuji v Evropské komisi, z toho osm let řeším eurodotační skandály v České republice. Když byl v televizi nějaký skandál, tak jsem ho většinou auditoval já,“ konstatoval Petr Jirman.

Hrozné věci roku 2012

Velice „plodný“ rok byl 2012. „V tomto roce jsme zastavili České republice všechny peníze, protože jsme tady objevili  hrozné věci. Dali jsme sankce ve výši dvacet, třicet miliard, Česká republika je zaplatila. Stal jsem se nepřítelem státu. Pak mě pozvali v roce 2015, abych jim dělal poradce,“ vysvětlil auditor.

Co se v roce 2012 stalo? „Byli jsme tady na auditu na dopravě, tam jsme zjistili, že s dálnicemi, s veřejnými zakázkami jsou problémy. V tom samém roce byl ROP Severozápad. V tom roce chytli i doktora Ratha. Dělali jsme ROP střední Čechy, auditoval jsem ty nemocnice. Ty odposlechy jsem taky dělal já,“ prozradil. Vysvětlil, že strukturální fondy fungují tak, že v každé zemi jsou národní auditoři, kteří by tyto záležitosti měli auditovat sami. „V Bruselu jsou dva auditoři, tady dvě stě. Ale oni prostě byli slepí a hluší. To už je pak důvod k pozastavení všech plateb, když národní audit nefunguje,“ sdělil.

Nefunguje tady spravedlnost

Nyní je v tomto směru podle něj situace lepší, jak uvedl ve videorozhovoru pro Pirátské listy. „V oblasti eurodotací je tu na Ministerstvu financí velký posun k lepšímu. Od toho roku 2012 je tu velký nárůst v kvalitě a kompetenci lidí. Oni vědí, co mají dělat. Druhá věc je, aby si udrželi svoji nezávislost. Problém auditu v členském státu je, že když něco najde, tak se z toho může stát díra do rozpočtu. A když máte auditorský orgán na Ministerstvu financí a ve vedlejší sekci máte odbor rozpočtu, tak to je problém. Ten není jen v České republice. Myslím si, že auditoři by měli být přesunuti někam jinam,“ domníval se. „Jsou totiž mezi dvěma mlýnskými kameny. Z Evropské komise jim říkají auditujte, hledejte nesrovnalosti. Problém je, že když něco najdou, tak to v české státní správě může vyvolávat tlaky. Audit by potřeboval větší systémovou nezávislost,“ zdůraznil.  

„Strukturální a zemědělské fondy fungují tak, že Evropská komise sem peníze pošle, a tady se rozdělí, kontrolují se, auditují. Tomu se říká sdílené řízení,“ dovysvětlil v Jablonci. Jak si vysvětluje například fakt, že bývalý středočeský hejtman David Rath byl chycen se specifickou krabicí od vína už před řadou let, odposlechy měl všude, snad i na záchodě, a stále je na svobodě a dokonce nyní kandiduje jako lídr jednoho uskupení do evropských voleb? „Protože tady nefunguje spravedlnost. Z pohledu auditu jsme to ukončili za rok. Trestní řízení ale probíhá na národní úrovni,“ upozornil.

Totálně se to zvrhlo

Více se o podivuhodném rozdělování evropských dotací mluvilo i později v diskusi i ve zmíněném videorozhovoru. Padla zmínka i o skandálu v ROP Severozápad, což byla z tohoto pohledu asi největší aféra, na kterou se přišlo. „Na jednu stranu je dobré, aby si na místní úrovni rozdělovali evropské peníze, protože by měli lépe vědět, na co mají jít. Ale totálně se to zvrhlo. Projekty se vybíraly tak, že nějaký kmotr v Ústí dělal tečky u projektů, které budou vybrané, protože měl domluvené, že jeho kámoš bude dělat veřejnou zakázku,“ konstatoval.

Jmenoval i rozšířené náhle objevené vícepráce. „Dám příklad. Je vytendrován nějaký tunel za pět miliard – teď myslím opravdový tunel – vyhraje nějaký dodavatel, který dá nejlevnější nabídku. Pak přijedeme na audit a zjistíme, že to stojí šest miliard. Tedy o miliardu navíc za vícepráce. Začnou na nás hrát habaďůru, že se ten tunel musel rozšířit o metr. Říkám jim, to jste nevěděli předtím? A neuznali jsme jim to,“ zavzpomínal.

Co se týče předražování zakázek, je to dle Jirmana nejhorší u IT projektů. „Když předražíte dálnici o sto procent, tak je to vidět. Pokud předražíte IT projekt o milion procent, tak to vidět není. Je to tak složité. Tady se dělají projekty, které místo toho aby stály deset milionů, tak stojí dvě miliardy. Bůhví, co z toho financují,“ řekl auditor.

Jak však uznal, podobné problémy jsou i jinde. „Nechci křivdit České republice, zneužívání evropských fondů se děje všude. Jsou ale určitá česká specifika. Třeba taková karlovarská losovačka, kdy předvybírali dodavatele na určité stavební práce. Probíhalo losování. Pán losoval tak dlouho, než se mu podařilo najít toho správnýho. Ještě si to chytráci natočili na video, aby to každý viděl. Notářka u toho seděla, smála se. Nakonec jsme Českou republiku donutili, aby se tyto losovačky zrušily,“ objasnil něco ze své auditorské kuchyně, která je někdy hodně pikantní.

Dalším naším problémem bylo časté střídání úředníků na tuto problematiku. „Přišel nový ministr, stávající úředníky vyházel a nasadil si tam jiné. Tím se ztratí ta znalost, ti noví nemají takový přehled. Zjistili jsme, že úředníci tady nemají dostatečnou ochranu, to pak vede k chybám. To jsme řešili a snažili jsme se jako Evropská komise České republice pomoci, i když často tato snaha nebyla příliš oceňována,“ objasnil.

Co by se tedy mělo, podle něj, zlepšit? „Měla by být větší transparentnost, kdo jsou příjemci evropských peněz, kdo za nimi stojí. Další věcí je, že mi přijde, že z těch peněz financujeme vše, jak se říká od Šumavy k Tatrám, že by to chtělo větší koncentraci. Financujeme rozhledny pod kopci, místo na kopci – a přitom nemáme dodělanou D1 a její paralelu z Hradce do Olomouce, o rychloželeznicích ani nemluvě. Koncentroval bych tedy tyto finance na míň oblastí – životní prostředí, infrastruktura, konkurenceschopnost. V rámci zemědělských dotací bych podporoval malé farmy, a ne velké kolchozníky. Obecně velké firmy přeci nepotřebují dotace,“ je přesvědčen jako téměř každý, snad kromě těch velkých firem. „Problém je, že jak neznáte, kdo ty firmy vlastní, tak se ty velké občas převléknou za malé. Financujeme tady malé firmy, končí to někde v daňovém ráji a pak se z ní vyloupne velká firma. Toto je potřeba řešit,“ zdůraznil.

„Nejraději bych změnil tu českou mentalitu typu – to jsou peníze z Bruselu, to nevadí, že se zašmelí. Jsou to ale peníze nás všech. Uvedu příklad – v jednom nejmenovaném městě se postavil zvedací most, ten zvedací mechanismus je hodně drahý. Oni ho tam ale připevnili napevno, protože ho nikdo stejně zvedat nebude. Je tam málo vody, žádná velká loď tam nepopluje. Tyhle peníze se mohly použít na něco jiného, třeba místo tohoto jednoho drahého mostu na tři jiné,“ sdělil Jirman. Konkrétně mají tento skvělý most v Kolíně. „Dávám přednost kvalitě před kvantitou. Někdy je těch peněz až moc a v některých operačních programech měli problém, za co ty peníze utratit. Občas pak vymýšlejí hovadiny. Kdyby byla dlouhodobá koncepce a vize, tak se udělá zásobník projektů a peníze se vyčerpají. Ale když vize chybí, tak se začne rychle přemýšlet, za co to utratit. Často se tu říká, že nejhorší je přece, když se peníze vrátí zpátky do EU,“ podivuje se. „Já bych se toho nebál. Tak to prostě neumím vyčerpat. Ne – tady se to raději utratí za nějaký nesmysl,“ konstatoval.

Petr Jirman sice za Piráty kandiduje, ale není členem strany. „Bohužel do těch eurodotací vidím a vím jak je to špatně a Pirátská strana je jediná, která nekrade či není v těch tunelech nějakým způsobem namočená. Proto jsem se rozhodl, že za ně zkusím kandidovat. Hlasováním Pirátů jsem se dostal na sedmnácté místo kandidátky,“ připomněl.

Unie se musí zjednodušit, být čitelnější

Po Jirmanovi se představil krajský předseda Ondřej Kolek. „Mě vždycky zajímala otázka svobody. Zní to jako klišé, ale vidíme v dnešní době, že to samozřejmost nemusí být. Týká se to i těch schengenských svobod pohybu lidí, kapitálu a služeb. Sice to máme, ale už padají návrhy schengenský systém omezit, uzavřít, zrušit. Je třeba dávat pozor na to, aby se salámovou metodou nezačalo něco takového dít,“ uvedl.

„Mně osobně velmi záleží na tom, aby se Unie zjednodušila. Aby byla pro občany čitelnější. Trošku jít směrem k občanům. Jsou tu ty nepopulární směrnice. Většinou jsou to mýty, že to není tvrdé nařízení Unie, vznikalo to jinak, nebo si to vymohla nějaká organizace,“ domníval se Kolek.

„Jsem ústavní právník, věnuji se hlavně studiu parlamentarismu se zaměřením na mezinárodní vztahy. Chci se zaměřit na samotné fungování Evropské unie a na blížící se reformu Unie, která visí ve vzduchu. Všichni tuší, že se to v příštím volebním období nějak rozsekne, ale nikdo neví jak,“ upozornil Lukáš Lev Červinka.

Když se někdo pořád zasekává, nikdo s ním nechce nic mít

V následné debatě se vedla řeč o tom, jak velkou roli mají europoslanci ze střední a východní Evropy, a jestli je nepřehlasují v některých věcech europoslanci ze západních zemí, například v nyní hodně propírané dvojí kvalitě potravin či v platech kamioňáků. „Je to i o tom našem negování skoro všeho. Tam je to hodně o vyjednávání. Kdo nevyjednává, nic nevyjedná. Je třeba ukázat nějaký konstruktivní postoj. A ne být věčný stěžovatel, kverulant. Když se někdo pořád zasekává, je negativista, tak po nějakém čase už s ním nikdo nechce mít nic společného. Jsme trochu jako člověk, který ví, co nechce, ale nedokáže říci, co tedy chce,“ vypozoroval Ondřej Kolek.

„Když máme nějakou myšlenku, kterou chceme prosadit, tak jdeme nejdříve za někým, kdo má vliv. My ale místo toho, abychom šli za nějakou skupinou, přes kterou něco můžeme prosadit, tak jako první jdeme za Poláky, Maďary a Slováky. V té čtveřici se utvrdíme v nějakém názoru, pak se to snažíme předložit jako hotovou věc tomu zbytku. A ono to nefunguje,“ domníval se Červinka. Jirman navíc upozornil, že nejde jen o V4, pokud jde o země střední a východní Evropy. „Přiřaďme k nim další čtyři země Chorvatsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovinsko. Pokud přidáme ještě tři pobaltské, tak už je to jedenáct státu, a to už se nepřehlasuje. Většinou se totiž hlasuje kvalifikovanou většinou. A hlavně se Evropská komise snaží vždy najít kompromis. Teprve když se nedaří najít, tak to spěje k nějakému hlasování,“ vysvětlil.

Tady nic nenajdete, už tu bylo deset kontrol a nic nenašli

V debatě o dvojí kvalitě potravin, nakolik je to věc evropská a nakolik věc národních států, upozornil Červinka na příklad Itálie. „Ta má potravinovou policii, která patří pod karabiníky, což je taková elitní součást policie. Chodí po restauracích, obchodech, kontrolují, jestli kvalita odpovídá tomu, co by to mělo být. A pokud není, tak tu provozovnu zavřou,“ uvedl podnět možná zajímavý i pro nás.

„Problém je ten, že tady selhává kontrola jakéhokoliv typu. Když v Itálii mají karabiniéry, tak my tu máme ČOI nebo nějakou potravinovou inspekci. Je to jako když přijdu na audit a paní mně říká – pane Jirman, tady nic nenajdete. Bylo tu už deset kontrol před vámi a nic nenašli. A pak jsme našli věci za miliardy. Protože těch deset kontrol před námi bylo formálních, nebo nebyli nezávislí, nebo nebyli kompetentní,“ řekl. A připomněl případ šéfa antimonopolního úřadu (ÚOHS) Rafaje, který dle zpráv z médií se měl kvůli mýtnému tendru scházet v hotelu s Jaroslavem Faltýnkem. „Rafaj je šéf kontrolní instituce na veřejné zakázky. Evropská komise sem posílá peníze. Ty se rozdělují přes výběrové řízení. A ty dohleduje ÚOHS, ale jeho šéf to řeší v hotelu s Faltýnkem,“ podivil se.

Ondřej Kolek ještě prozradil něco z pirátského evropského programu. „Máme tam transparentní a efektivní utrácení evropských peněz, reformu zemědělských dotací. Hlavně aby se danilo tam, kde vzniká zisk, aby se neodlévaly prostředky do daňových rájů. S čímž nemá šanci zamést Česká republika, to musí udělat větší geopolitický celek,“ vysvětlil.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Oldřich Szaban

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Letná je rozcvička. Babiše to nejhorší čeká za 153 dnů. Má se na co těšit, nebudou mu stačit smajlíky s kupičkami lejn, co prý rozesílá

20:45 Letná je rozcvička. Babiše to nejhorší čeká za 153 dnů. Má se na co těšit, nebudou mu stačit smajlíky s kupičkami lejn, co prý rozesílá

„LETNÁ – Je to na nás!" Tak zní název zřejmě největší akce, jakou odpůrci Marie Benešové a Andreje B…