Jak jsme již informovali, v EU se momentálně řeší půjčka pro Ukrajinu financovaná ze zmrazených ruských aktiv.
Lví podíl jich je v bruselské finanční společnosti Euroclear. Jak ta, tak belgický premiér Bart De Wever se jejich použití brání vzhledem k tomu, co by takové použití zmrazených aktiv znamenalo za precedent. Ovšem použita mají být i aktiva na účtech soukromých bank. Ale pokud má plán na použití aktiv ke krytí půjčky skutečně dostat zelenou, požadují Euroclear i belgický premiér záruky od členských států EU.
Jak by byly tyto záruky v celkové hodnotě 210 miliard eur (5,1 bilionu korun – pozn. red.) rozpočítány, kalkuloval server Politico na základě dokumentů, které se mu podařilo na toto téma získat. Plán, stejně jako suma, byl prý evropským diplomatům prezentován minulý týden.
Jste rádi, že je Babiš premiérem?Anketa
Jak Politico varuje, částka se může ještě zvýšit, pokud některé země EU odmítnou platit. Jako například Maďarsko. Je teoreticky možné, že by za půjčku mohly ručit i nečlenské země, nicméně je již jasné, že to nebude Norsko, u kterého to vetoval jejich ministr financí, kterým není nikdo jiný než bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Jak také informovalo Politico, do plánu se nehodlá zapojit ani Japonsko.
Ukrajina finance potřebuje do dubna, kdy dle Politico bude muset začít osekávat veřejné služby, pokud peníze nedorazí. Již zmíněné Maďarsko minulý pátek vetovalo plán financování Ukrajiny z rozpočtu EU. V pátek také německý kancléř Merz ujišťoval De Wevera, že Německo svůj díl záruk poskytne.
Jenže do plánu na tzv. reparační půjčku neháže vidle jen Belgie, ale také Francie. Ve francouzských bankách jsou podle Financial Times uložena ruská aktiva v hodnotě 18 miliard eur. Jenže Francie odmítá sdělit jaká aktiva, ve kterých bankách a také jak se používají výnosy z úroků. A to s vysvětlením, že platí bankovní tajemství.
Podle Fianancial Times je ve Francii uložen druhý největší ruský majetek, hned po belgickém Euroclear, který byl nucen odhalit sumu ruských aktiv, kterou drží. Belgie dle listu požaduje, aby byl majetek v ostatních zemích také součástí půjčky, s argumentem, že je nespravedlivé, aby finanční riziko ruských odvetných opatření nesl jen Euroclear. Dle zdrojů Financial Times je zbylých 25 miliard eur ruského majetku v bankách v Belgii a Francii. V ostatních evropských zemích je prý ruského majetku podstatně méně, v Německu asi za 200 milionů eur, na Kypru něco pod 100 milionů eur.
Z bank se Financial Times „přiznala“ akorát BNP Paribas. A to, že žádná aktiva ruského státu, včetně centrální banky ve Francii, nedrží. Zbytek bank buď nereagoval, nebo odůvodnil své mlčení bankovním tajemstvím. Na dotazy nereagoval ani francouzský prezident nebo vláda.
Do reparační půjčky tlačí Evropskou komisi část premiérů evropských zemí. Ti předsedkyni komise Ursule von der Leyenové a předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi zaslali dopis, ve kterém vyjadřují podporu plánu na použití zmrazených ruských aktiv na půjčku Ukrajině. „Kromě toho, že je to finančně nejschůdnější a politicky nejrealističtější řešení, tak to také splňuje ukrajinský nárok být odškodněn za agresi,“ píší podepsaní premiéři Estonska, Finska, Irska, Lotyšska, Litvy, Polska a Švédska, tedy zemí, kde dle článků nejsou zmrazená ruská aktiva ve větším množství.
We stand with Ukraine because it is the right thing to do. We will not let Russia’s imperial ambition threaten European security.
— Kristen Michal (@KristenMichalPM) December 8, 2025
Ukraine needs money now. Europe must move. And Russia must pay.
We need a decision from next week's #EUCO to move ahead with the reparations loan. pic.twitter.com/YdSYLA7v6f
Jak připomíná server Euronews, času není nazbyt, Evropská rada se setká již 18. prosince a Belgie stále na plán nekývla a Maďarsko stále blokuje půjčku z evropského rozpočtu.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Karel Šebesta
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.














