90 miliard korun. Tolik má Česko ručit za Ukrajinu

09.12.2025 8:17 | Zprávy

Skoro 90 miliard korun. Takovou částkou by dle zdrojů serveru Politico měla ručit Česká republika za tzv. reparační půjčku, kterou chce Evropská unie poskytnout Ukrajině a chce za ni ručit zmrazeným ruským majetkem. Ručení je pro případ, že plán „nevyjde“ a peníze se Moskvě budou muset vracet. Do plánu háže vidle i Francie, ve které je dle zdrojů Financial Times ruský majetek v hodnotě 18 miliard eur. Jenže kvůli bankovnímu tajemství se neví u koho a kde.

90 miliard korun. Tolik má Česko ručit za Ukrajinu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Tisknutí peněz, ilustrační foto

Jak jsme již informovali, v EU se momentálně řeší půjčka pro Ukrajinu financovaná ze zmrazených ruských aktiv.

Lví podíl jich je v bruselské finanční společnosti Euroclear. Jak ta, tak belgický premiér Bart De Wever se jejich použití brání vzhledem k tomu, co by takové použití zmrazených aktiv znamenalo za precedent. Ovšem použita mají být i aktiva na účtech soukromých bank. Ale pokud má plán na použití aktiv ke krytí půjčky skutečně dostat zelenou, požadují Euroclear i belgický premiér záruky od členských států EU.

Jak by byly tyto záruky v celkové hodnotě 210 miliard eur (5,1 bilionu korun – pozn. red.) rozpočítány, kalkuloval server Politico na základě dokumentů, které se mu podařilo na toto téma získat. Plán, stejně jako suma, byl prý evropským diplomatům prezentován minulý týden.

Největší podíl by připadl na Německo, a to celých 51,3 miliardy eur. Francie by pak platila 34 miliard eur, Itálie 25,1 a třeba Španělsko 18,9 miliardy eur. Na Česko by připadla suma 3,7 miliardy eur a na Slovensko 1,5 miliardy eur. 3,7 miliardy eur je zaokrouhleno skoro 90 miliard korun. Tuto sumu by musela Česká republika uhradit, kdyby plán „selhal“, tedy kdyby se prostředky musely Moskvě vracet.

Jak Politico varuje, částka se může ještě zvýšit, pokud některé země EU odmítnou platit. Jako například Maďarsko. Je teoreticky možné, že by za půjčku mohly ručit i nečlenské země, nicméně je již jasné, že to nebude Norsko, u kterého to vetoval jejich ministr financí, kterým není nikdo jiný než bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Jak také informovalo Politico, do plánu se nehodlá zapojit ani Japonsko.

Ukrajina finance potřebuje do dubna, kdy dle Politico bude muset začít osekávat veřejné služby, pokud peníze nedorazí. Již zmíněné Maďarsko minulý pátek vetovalo plán financování Ukrajiny z rozpočtu EU. V pátek také německý kancléř Merz ujišťoval De Wevera, že Německo svůj díl záruk poskytne.

Jenže do plánu na tzv. reparační půjčku neháže vidle jen Belgie, ale také Francie. Ve francouzských bankách jsou podle Financial Times uložena ruská aktiva v hodnotě 18 miliard eur. Jenže Francie odmítá sdělit jaká aktiva, ve kterých bankách a také jak se používají výnosy z úroků. A to s vysvětlením, že platí bankovní tajemství.

Podle Fianancial Times je ve Francii uložen druhý největší ruský majetek, hned po belgickém Euroclear, který byl nucen odhalit sumu ruských aktiv, kterou drží. Belgie dle listu požaduje, aby byl majetek v ostatních zemích také součástí půjčky, s argumentem, že je nespravedlivé, aby finanční riziko ruských odvetných opatření nesl jen Euroclear. Dle zdrojů Financial Times je zbylých 25 miliard eur ruského majetku v bankách v Belgii a Francii. V ostatních evropských zemích je prý ruského majetku podstatně méně, v Německu asi za 200 milionů eur, na Kypru něco pod 100 milionů eur.

Z bank se Financial Times „přiznala“ akorát BNP Paribas. A to, že žádná aktiva ruského státu, včetně centrální banky ve Francii, nedrží. Zbytek bank buď nereagoval, nebo odůvodnil své mlčení bankovním tajemstvím. Na dotazy nereagoval ani francouzský prezident nebo vláda.

Do reparační půjčky tlačí Evropskou komisi část premiérů evropských zemí. Ti předsedkyni komise Ursule von der Leyenové a předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi zaslali dopis, ve kterém vyjadřují podporu plánu na použití zmrazených ruských aktiv na půjčku Ukrajině. „Kromě toho, že je to finančně nejschůdnější a politicky nejrealističtější řešení, tak to také splňuje ukrajinský nárok být odškodněn za agresi,“ píší podepsaní premiéři Estonska, Finska, Irska, Lotyšska, Litvy, Polska a Švédska, tedy zemí, kde dle článků nejsou zmrazená ruská aktiva ve větším množství.

Jak připomíná server Euronews, času není nazbyt, Evropská rada se setká již 18. prosince a Belgie stále na plán nekývla a Maďarsko stále blokuje půjčku z evropského rozpočtu.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Karel Šebesta

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Ing. Aleš Juchelka byl položen dotaz

Jak přesně plánujete řešit financování ubytovaní v domovech pro seniory?

Je nebo není pravda, že by si to museli hradit ze svého i třeba za cenu toho, že by museli rozprodat svůj majetek? A pokud ano, co by se stalo, kdyby třeba svůj byt či dům darovali někomu v rodině, což je podle mě správné a dost to řeší i problém s bydlením? Nevytloukáte klín klínem?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 26 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Bonzáctví proti vlastní zemi. Lipavský prý těžce nese konec

4:46 Bonzáctví proti vlastní zemi. Lipavský prý těžce nese konec

Volby s ODS prohrál, přesto Jan Lipavský i po dvou měsících stále řídí českou zahraniční politiku. A…