„Když se odtud chci dostat do Německa, tak mám problém. Musel bych do Chebu nebo přes Broumov. Přímý vlakový nebo autobusový spoj, aby mohli lidé cestovat za prací, prostě není,“ hodnotí přeshraniční spolupráci a kontakty třicetiletý Šimon Barczi, který kandiduje do Evropského parlamentu.

Hranice jsou i v Evropě bez hranic

„Nemíří se tu na hromadnou dopravu, ani jak ji známe z minulosti. Přitom je tu velký nárůst technologií, tak v rámci evropských mikroregionů by se mohly vytvořit nějaké formy sdílené dopravy, tedy abych si například mohl půjčit auto v Mariánských Lázních, odjet do Marktredwitz, tam si jej půjčí nějaký Němec a vrátí jej v Karlových Varech,“ sní mladý Pirát. „Prostě železná opona padla, ale aby lidé nepoznali rozdíl, že jsou v Čechách nebo v Německu, to je hudba budoucnosti. Týká se to třeba i kola nebo spolujízdy. A o to se také v rámci voleb do Evropského parlamentu snažíme.“

„Tady naše lázeňské město je krásné, ale kdyby tu byly pracovní příležitosti, tak bych tu neváhal zůstat. Ale není tady rovněž dostatečný sociální život,“ konstatuje smutně Barczi. „Pokud se lidi chtějí družit, je tu obtížné najít partnerku, zajímavou práci, prostě klasické sudetské problémy. Největší starosti nám dělá vylidňování regionu. To vidíte i tady. V neděli zavřené obchody, projde tu na hlavní třídě pár lidí. Populace se za pár let snížila o 25 procent. Všichni se stěhují do velkých měst, která v sobě koncentrují jak pracovní příležitosti, tak sociální život. Praha odsává lidi a pak také blízkost Německa, řada lidí odchází do zahraničí a nevrací se. I ta druhá strana Bavorska není tady tak rozvinuta a lidé se stěhují třeba do Norimberku nebo Mnichova nebo do podhůří Alp, kde jsou mzdy podstatně větší. Absolventi hotelových škol tady nemají uplatnění, práci spíše najdou v turistických destinacích, takže vše míří do Prahy nebo na Západ,“ vypočítává mladý kandidát na europoslance. „Co se dá zlepšit, je třeba otevřít tady workingová místa, kde mohou lidé v pondělí a v pátek pracovat z domova ve formě sdílených kanceláří a ve středu a čtvrtek pak ve velkých sídlech.“