Platit víc na ČT a ČRo. Jinak to nejde, míní Smoljak. Chce ubránit nezávislé Kavčí hory

22.12.2021 19:39

Senátor a místopředseda Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky David Smoljak (STAN) prosazuje přijetí novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu. Podle Smoljaka by se měla například rozdělit volba členů mediálních rad mezi poslance i senátory, aby nedošlo k ovládnutí médií většinou ve Sněmovně. „Musí se také vyřešit financování veřejnoprávních médií, musí se zvýšit příjmy těch médií, zejména minimálně o inflaci navýšit koncesionářské poplatky,“ říká Smoljak.

Platit víc na ČT a ČRo. Jinak to nejde, míní Smoljak. Chce ubránit nezávislé Kavčí hory
Foto: Repro ČRo Plus - Youtube kanál
Popisek: David Smoljak

Smoljak v rozhovoru v Prostoru X obhajoval senátní novelu zákona o veřejnoprávních médiích. „Obávám se, aby to v naší zemi neskončilo podobně jako v Polsku a v Maďarsku, kde po volbách proměnila vítězná strana média veřejné služby v média státní propagandy. Šlo to velice snadno a rychle,“ varuje David Smoljak.

Ten rozporuje obavy poslance Aleše Juchelky (ANO), podle kterého je právě tato novela příkladem, kdy strany s většinou v obou komorách parlamentu svévolně řeší fungování veřejnoprávních médií. „Ten zákon naopak znemožňuje politické moci a většině ve Sněmovně a v Senátu snadno se médií veřejné služby uchopit. My ten zákon neděláme na jedno volební období, a kdybychom takhle přemýšleli u všech zákonů, tak teď nesmíme pět let přijímat nic, protože máme většinu v obou komorách parlamentu. A to přeci nedává vůbec žádný smysl,“ nechápe Juchelkovy výtky Smoljak.  

Anketa

Budete se o Vánocích omezovat při setkávání s přáteli a příbuznými?

14%
83%
hlasovalo: 27928 lidí

Je to prý jednoduchá novela, která řeší pouze volbu rad, způsobilost radních a jejich kompetence. „V současnosti ty radní volí Poslanecká sněmovna, a ta většina ve Sněmovně tak má obrovský vliv. A my se tou novelou snažíme rozdělit ty pravomoci rovným dílem mezi obě komory parlamentu, tak, aby to ten vítěz voleb neměl tak jednoduché. Bylo by to 6 ku 6, ale patrně o to bude ještě spor, protože poslanci se asi nebudou chtít vzdát toho, že mají v tomto dominantní slovo,“ přemítá Smoljak.

V novele zůstává zachováno nominování kandidátů profesními spolky a občanskými organizacemi. „Trochu se posiluje jejich způsobilost, vyžaduje se nadregionální působnost, délka trvání a nárok na odbornost radních, předtím totiž nebyl vůbec žádný,“ vysvětluje senátor.

Smoljak opět reaguje na slova Aleše Juchelky, že v rámci této novelizaci by se z členů Rady stala omezená elita právníků a ekonomů a Rada by ještě méně slyšela na názory koncesionářů. „Tak určitá odbornost je přeci potřeba, aby se už nestalo, že bude kandidovat někdo, kdo veřejně prohlašuje, že veřejnoprávním médiím nerozumí a nechápe, proč vůbec existují,“ naráží Smoljak na Hanu Lipovskou a opakuje, že nejde o žádný úzký okruh elit.

Podle Smoljaka by také měla co nejdříve proběhnout volba zbývajících členů Rady České televize, protože tam jsou jen dvě třetiny radních a není jisté, kdy nový zákon bude přijat. „Ve chvíli přijetí novely by mandát skončil bez rozdílu všem a podle nových pravidel by se Rada zvolila,“ má jasno Smoljak.

V novele je nově také přezkoumatelnost rozhodnutí Rady, která v současnosti není možná. „Dneska každé rozhodnutí Rady je konečné a nezvratitelné, i když by bylo v rozporu se zákonem,“ dodává Smoljak, podle nějž se musí vyřešit také neudržitelné financování veřejnoprávních médií.

„Už teď vidíme, že ten rozpočet, který je do roku 2023, tak bez posílení financování bude muset dojít k redukci těch služeb. Český rozhlas teď přišel s plánem propouštění zaměstnanců a s krizovým řízením,“ připomíná Smoljak aféru se zrušeným jmenováním Jitky Obzinové šéfkou zpravodajství, kterou ředitel ČRo René Zavoral označil jako krizovou manažerku.

„To financování je takto dlouhodobě neudržitelné. Musí se zvýšit příjmy těch médií, musí se minimálně o inflaci navýšit koncesionářské poplatky. Ty se nezvyšovaly snad od roku 2008, a vlivem inflace ČT a ČRo klesly příjmy skoro o třetinu. Je s tím třeba něco udělat, i co se týká příjmů z reklam a online prostoru,“ vyzývá Smoljak.

Jiný model financování Smoljak nepřipouští. „Pokud by šly na provoz obou veřejnoprávních médií peníze ze státní kasy, vedlo by to k jejich zestátnění, protože schvalování rozpočtů by bylo podmiňováno politickými zájmy. Dobrovolné příspěvky by zase znamenaly privatizaci. Zachování nezávislosti médií veřejné služby je přitom klíčové pro boj s dezinformacemi,“ prohlásil senátor.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jma

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…