Hned v úvodu Plzák konstatoval, že ho mrzí, že občané nemohli sledovat celé jednání o ČT přímo u televizních obrazovek, neboť by se dozvěděli věci, které se údajně běžně nedozvědí. Stejně tak je prý škoda, že nemohli sledovat video z uzavřeného jednání ve Sněmovně o hospodaření ČT. Na tomto semináři bylo mimo jiné řečeno, že generální ředitel ČT Petr Dvořák má velký střet zájmů. O tomto střetu zájmů, jak ho vidí Plzák, informoval i server ParlamentníListy.cz.
Jde o údajný střet zájmů v nadaci, kterou provozuje jeho manželka, Dvořák je předsedou správní rady a tato nadace inzeruje v ČT.
Jednání bylo možné sledovat také na videopřenosu přímo na internetových stránkách Poslanecké sněmovny.
Dalším problémem podle Plzáka je, že Česká televize vlastně žije z uspořených rezerv. „Televize požírá sama sebe,“ konstatoval Plzák, který tak zopakoval výrok poslance hnutí ANO Pavla Juříčka, který totéž řekl přímo na půdě Sněmovny.
Bobošíková se Plzáka zeptala, zda podle jeho názoru podává Česká televize informace tak, aby si divák mohl svobodně udělat vlastní názor. Plzák o tom pochybuje.
„Já osobně si myslím, že pořad 168 hodin nebo Reportéři ČT nejsou úplně objektivní, že je tam často uvedena polovina té pravdy a není tam ta druhá polovina té pravdy, takže já nejsem zcela přesvědčen o objektivitě ČT. Ale dnes je doba, že si myslím, že někteří poslanci se bojí otevřeně kritizovat Českou televizi, protože jsou okamžitě označováni za útočníky na nezávislost ČT,“ pravil Plzák.
Domnívá se, že pracovníci ČT budou chtít navýšit koncesionářské poplatky, ale Plzák by spíš ČT nabádal, aby hledala úspory na své straně a až je najde, ať se s požadavkem na zvýšení poplatků případně vrátí.
Z pozice člena sněmovního výboru pro evropské záležitosti konstatoval, že Česko, které bude předsedat EU v druhé polovině roku 2022, povede diskuse o změně klimatu. Kromě toho se bude řešit otázka rozšiřování EU. Plzák je připraven podporovat rozšíření EU o země Balkánu. Tyto země by podle poslance měly mít naději, že jednou do EU vstoupí, alespoň pokud jde o Severní Makedonii a Albánii.
Z pozice místopředsedy podvýboru pro migraci a azylovou politiku se Plzák věnoval i tématu migrace. V České republice je podle jeho názoru azylový systém nastaven velmi dobře. „Azylová zařízení fungují dobře a máme je v současné době prakticky prázdná,“ upozornil Plzák s tím, že Česko na případnou novou migrační vlnu připravené je. Důležitější ale je, aby byla připravena Evropa jako celek. „Já jsem třeba nevěděl, že část turecko-syrské hranice je střežena samostřílnými věžemi. Tam se střílí na všechno, co se tam mihne. To kdyby bylo někde v Evropě, tak si myslím, že humanitární pracovníci by volali po tom, aby se toto zrušilo, ale když to dělá Turecko, tak to asi problém není,“ kroutil hlavou Plzák.
V Turecku teď žije asi 3,5 milionu uprchlíků ze Sýrie, ale Plzák nemá obavy, že by se všichni najednou zvedli a vydali se do Evropy, byť tím turecký prezident Recep Erdogan hrozí. Podle Plzáka teď tito uprchlíci v Turecku i podnikají a občas se do Sýrie vracejí za svými rodinami, takže je nic nemotivuje se zvednout a vydat se do Evropy.
„Čeho bych se bál, tak to je, že údajně v současné době vlastně utíkají bojovníci Islámského státu z těch táborů, které hlídali Kurdové. Je otázka, jestli je sami pouštějí, nebo jestli (Kurdové) utíkají tam odtud a nechávají je (teroristy) na pospas osudu. Já se bojím, že tito bojovníci by se mohli s touto vlnou dostat do Evropské unie,“ varoval Plzák.
Fotogalerie: - Otazníky sametu
Pár slov věnoval i institutu strpění, který by měl být zakotven v zákoně. Institut strpění by znamenal, že běženec, který nezíská v Česku nárok na azyl, nesmí být z naší země vyhoštěn ani v případě, že spáchá zvlášť závažný trestný čin nebo bude představovat hrozbu pro bezpečnost českých občanů. Plzák divákům sdělil, že podobná ustanovení už najdeme v mezinárodních dohodách, které říkají, že ani nebezpečného běžence nemůžete vyhostit do země, kde by mohl být např. ohrožen na životě.
Ve druhé polovině rozhovoru s Janou Bobošíkovou věnoval otázce uzákonění manželství pro stejnopohlavní páry. Bobošíková připomněla, že ve snaze uzákonit manželství i pro homosexuály vyvíjela horečnou aktivitu např. bývalá poslankyně za hnutí ANO Radka Maxová, dnes europoslankyně. Bobošíková ocitovala několik jejích slov.
„Zákulisně pracuji na těch nerozhodných poslancích, aby změnili tu legislativu,“ citovala moderátorka Maxovou. „Pracuje nějak i na vás nebo ostatních členech ANO,“ zeptala se Bobošíková.
Plzák prozradil, že Maxová jednala i s ním, ale když zjistila, že je u něj absolutně bez šance, nechala toho. „Na mně pracovala v minulém volebním období, a když zjistila, že je to marné, tak už přestala pracovat,“ uvedl s tím, že homosexuálové v Česku mají dost práv, a ne všichni stojí o statut manželství.
Bobošíková na Plzáka vytáhla ještě jednu dámu z ANO. Bývalou ministryni pro místní rozvoj za toto hnutí a dnes pravděpodobnou místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou. Ta konstatovala v rozhovoru pro server Aktuálně.cz, že se Maďarsko odklání od liberální demokracie a je prý je otázka, nakolik ještě tamní systém lze považovat za demokracii.
Plzák odvětil, že pokud někde probíhají svobodné volby a fungují tam demokratické instituce, tak jde o demokratickou zemi.
„Bavme se o tom, co je to liberální demokracie, protože liberalismus v současné době, tak jak je prezentován levicovými intelektuály a tak dále, tak je vlastně to, že vy máte nárok na splnění všech svých tužeb. To je liberalismus. A kdokoliv nám brání nebo nám neumožní splnění těch tužeb, tak vlastně vám způsobuje mikrotraumata,“ kroutil poslanec hlavou s lehkým úsměvem na rtech. „A vy máte právo se proti tomu bránit,“ vyjádřil Plzák svůj názor.
„Mně se zdá, že tohle je cesta do slepé uličky, že po ní normální společnost může jít jenom část cesty a potom se musí vrátit na nějakou tu normální trajektorii. Rozhodně si nemyslím, že by v Maďarsku byla ohrožena demokracie jako taková. To teda není můj názor,“ zdůraznil.
Stranou Plzákovy pozornosti nezůstaly ani příští parlamentní volby. Pokud v nich ANO zvítězí a uspěje Trikolóra Václava Klause mladšího, nebránil by se spolupráci těchto dvou subjektů. „Mně se líbí některé názory pana Klause mladšího, i když některé jsou trošku radikální i na můj vkus. Já si myslím, že pokud by on se dostal k té vládní zodpovědnosti, tak by hodně šlápl na brzdu v některých vyjádřeních i v některých činech. Ale vůbec se nebráníme spolupráci s tímto hnutím, když to tak řeknu.“
Když se rozhovor blížil k závěru, Plzák prozradil, proč mladí lidé nevolí hnutí ANO. Na Babiše se prý valí vlna nenávisti a „mladí lidé ještě nemají tu schopnost si to nějak vyhodnotit a říct si ‚to je divné, že na něj tak útočí, za tím něco musí bejt. Podívejme se na to z jiné strany‘. A tak dále a tak dále.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
_profil_top.jpg)
