Plat osmnáct až dvacet tisíc hrubého, což je na ruku zhruba kolem 16 tisíc, je podle ParlamentnímiListy.cz oslovených organizací a jednotlivců nejen za čárou, ale hlavně nefér.
Hledej a nenajdeš
Tradičně se k problematice nedostatku nepedagogického personálu vyjadřuje město Planá u Mariánských Lázní. Tam je situace podle starostky Martiny Němečkové velmi složitá a napjatá. Sehnat obslužný personál do zdejší školy, stejně ale třeba jako další městské strážníky, není nadlidský úkol, ale přímo naprostá utopie. „Celé rodiny pracují v montovnách okolo našeho města. A domů si přinesou podstatně více, než my jim můžeme ze zákona dát,“ postěžuje si oprávněně starostka. V Boru u Tachova nebo za Mariánskými Lázněmi směr Cheb je jedna montovna vedle druhé, dokonce se kolem Dolního Žandova stavějí zcela nové, jak jinak, na zelené louce. Zde by podle personálních agentur měli pracovat hlavně cizinci. Skutečností ale je, že tyto oblasti „vysají“ v první fázi dostupné práceschopné obyvatelstvo. Dokonce zajistí i hromadnou dopravu a průměrný plat je tu oproti školství minimálně o deset tisíc více. To pak je jednoznačné, že se do funkcí školníků či kuchařů nehrnou.
Ve školách tak zůstávají téměř většinou jen „srdcaři“, kteří podle svých slov „… to už tady nějak doklepou“. Co přijde potom? Hromadný kolaps a vařit se prostě nebude. A do toho se hovoří nejen o nepřidání peněz, ale naopak přidání práce a vyhození dalších lidí.
Musíte, musíte, musíte…
Mají čeští zemědělci proč protestovat?Anketa
„Nevím, jak to budou dělat,“ říká jeden školník z Tachovska, který nechtěl být jmenován. „My přece nejsme hlavně hlídači, ale také hodinoví manželé, lidé pro všechny. Když se něco rozbije, utrhne, je to na školníkovi. Až pak se případně volá firma. Jak to chtějí řešit, když učitelé jsou bez urážky ‚leví‘, pracovní výchova se už dávno nevyučuje?“
„Takže my to musíme zajistit, ale peníze vezmeme kde?“ konstatuje jeden ze zastupitelů obce na Chebsku. „Stát nám pošle nějaké všimné, ještě s penězi otálí, a chce všechno.“
Zdravě jíst aneb Nezapomenout na důchodce
A to už raději nemluvit o nutriční hodnotě a složení jídla, které je opravdu na hraně, protože při neustálém růstu cen je nadmíru obtížné dát dohromady řádné jídlo a kuchařky jsou v mnohých případech kouzelnice. Hrůzou se děsí rodiče i školní pracovníci při pomyšlení, že by se povinnost jídelen zrušila a žáci by byli necháni bezprizorní o bagetách a dalších „svačinkách“ z automatů, na které mají zvláště malé děti přece ještě dost času.
Do řady základní škol v Plzni, ale nejen tam, samozřejmě dochází i řada starších lidí na oběd s sebou. Za slušný peníz se najedí a v jídelně je už vlastně jedno, zdali vaří o několik desítek jídel více. To všechno je opět ohroženo. A komerční stravování? Samozřejmě o desítky korun vyšší. Ne každé město je tak bohaté jako Plzeň, kdy zdejší Městská charita rozváží jídla starým a nemohoucím občanům až do bytů.
Fotogalerie: - Traktory se valí do Prahy
Srovnání s Německem, aneb raději nečtěte!
Vraťme se ale ještě do příhraničí. Tam je problém nejen v montovnách a logistických centrech. Kdo mohl, již dávno pracuje na druhé straně hranice. Tam je práce ve školských zařízeních společensky mnohem oceňovanější. Ale hlavně, finančně tu mají až o 20 000 korun víc než u nás. Pak přece není moc na výběr. I ty obslužné profese jsou tu alespoň o 10 000 korun více oceňované. A úplní králové jsou pak místní opraváři, protože školy své školníky už vesměs nemají. Výjimku mají povětšinou v Bavorsku. To byla u nás funkce už za starého mocnářství. V Německu se toto rozšířilo ještě o jakési vrátné či hlídače. Ovšem ten, kdo je zručný, je velmi protežován nejen ve školském zařízení, ale zvláště v menších obcích, kde jsou tihle fortelní lidé na stupínku populatity velmi vysoko. A že si vydělají i třeba 2500 eur, což je pro zajímavost kolem 65 000 korun měsíčně, je pro naše opraváře smutná zpráva.
To je pak konkurence, která se nedá dohonit. „Tady v učilištích se vyučí pár desítek mladých. Z nich zůstane v profesi jeden dva a ti pak stejně časem odejdou. Zmar,“ postěžuje si jeden ředitel malé školy na Chebsku.
Více rovná se méně?
„Navyšujeme kapacitu škol, a už je to hodně upocené,“ upozorňuje na související problém starosta Štěnovic Jan Polívka. „Školníky a uklízečky zatím máme, ti jsou, ale nechci to zakřiknout,“ dodává. Navýšení kapacit s příchodem dětí uprchlíků z Ukrajiny také ve školách nikdo řádně nekompenzoval. Úřady prostě nařídily přijmout do škol a školek další děti, byť kapacita byla již někde na hraně. Dokonce třeba na Berounsku museli rodiče své děti „přendat“ do jiné školy. A to všechno za situace, že nepedagogický počet zaměstnanců je na hraně. „Ať si někdo zkusí vytírat za stejné peníze ještě další patro navíc,“ konstatuje jedna rozčilená uklízečka. „Jen ať sem někdo z ouřadů nebo vlády zajde, dostane po papuli mokrým hadrem, aby se mu rozbřesklo,“ láteří.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
fuki
