Za odmítání násilí obdržel v roce 1989 Nobelovu cenu za mír. V pondělí bude 14. tibetskému dalajlamovi 80 let. Jako duchovní a světský vůdce je dalajlama mezi Tibeťany hluboce respektován. Byť již více než půlstoletí žije v indickém exilu, kam utekl před jistou smrtí po potlačeném protičínském povstání v březnu 1959. Tehdy jej následovalo 100.000 Tibeťanů a tisíce dalších přibyly v průběhu následujících let.

V březnu 2011 požádal tibetský exilový parlament, aby ho zprostil politických funkcí formální hlavy státu

Během let v exilu předložil dalajlama Pekingu řadu návrhů k navázání seriózního dialogu. Původně pro Tibet, jenž je od roku 1965 autonomní oblastí Číny, žádal nezávislost. Vůli dosáhnout kompromisu naznačil v červnu 1988 před poslanci Evropského parlamentu. Tehdy poprvé veřejně připustil, že by Tibet zůstal součástí Číny, ale správa vnitřních záležitostí by přešla do tibetských rukou a ústřední vláda by přebrala odpovědnost za zahraniční politiku a obranu.

Ani tyto návrhy, které vyvolaly vlnu kritiky mezi některými exilovými skupinami, čínská strana neakceptovala a označila je za skrytý požadavek nezávislosti. Zvláště mezi částí radikálnějších mladých Tibeťanů se ale rozmáhá netrpělivost, která vyvrcholila násilnostmi v Tibetu v březnu 2008. Dalajlama několikrát vyzval Tibeťany k ukončení násilí a pohrozil, že pokud se násilnosti vymknou kontrole, odstoupí jako politický předák tibetského lidu.