Perthesem uvádí, že Německo dnes razí mnohem aktivnější zahraniční politiku. „Chováme se jinak než před dvěma lety, kdy byl v Bruselu rozšířený ironický bonmot o tzv. german vote – jako přezdívce pro německý zvyk zdržet se hlasování, kterým jsme prosluli během krizí v Libyi a Sýrii. Takové vyhnutí se odpovědnosti dnes už nehrozí,“ říká Perthesem.

Ke změně prý Německo dohnalo prostředí, ve kterém se pohybuje. Američané prý totiž nejsou a ani nebudou tak aktivní jako v minulosti, podobně jako Francie a Velká Británie. „Ukrajina leží velmi daleko od Washingtonu, není tedy prioritou. O naše priority se v Evropě musíme starat sami – a možná při tom dojdeme k jiným návrhům řešení, než by upřednostnili američtí přátelé,“ míní Perthesem a hned dává příklad. Kdyby se Německo nepostavilo do čela diplomatického úsilí a nevyjednalo s Putinem mír, nikdo jiný by to údajně neudělal. Konflikt by pokračoval, Američané by prý dodali zbraně Ukrajině a vše by dál eskalovalo.

Zda bude Německo v zahraniční politice i nadále aktivní, záleží dle Perthesema na tom, jak se podaří současná diplomatická iniciativa na Ukrajině. Pokud se mírová dohoda v Minsku udrží, Německo prý bude možná ve světě hrát podobně aktivní roli. V opačném případě by prý mohlo ztratit odvahu. „Nejsme vojenskou mocností, naší silou je ekonomika. A pokud se nedodržují mezinárodní pravidla hry a bortí se mezinárodní řád, pak jsou ohrožené právě na exportu závislé země jako my,“ vysvětluje ředitel německého think tanku.