Nepříznivý stín na ministra spravedlnosti Roberta Pelikána vrhá situace, která nastala poté, co se jím podepsaná vyhláška z 22. dubna o nových povinnostech insolvenčních správců stala od 1. srpna účinnou. Podřídili se jí všichni insolvenční správci s výjimkou jednoho jediného. Tím je Administrace insolvencí City Tower, která má stále více než sedmdesát poboček, a nemůže tak plnit povinnost nepřetržité fyzické přítomnosti v provozovně po celou dobu úředních hodin, kterou každému insolvenčnímu správci vyhláška 101 ukládá. Společníky této insolvenční kanceláře jsou JUDr. Jaromír Císař, JUDr. Pavel Smutný, Mgr. Petr Michal a Mgr. Oldřich Řeháček, vesměs lidé z Advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný.
Tuto advokátní kancelář nynější ministr spravedlnosti velice důvěrně zná. Vždyť v ní Robert Pelikán v roce 2002 začínal jako advokátní koncipient a působil zde až do roku 2007, kdy složil advokátní zkoušku. Proč tedy právě Administrace insolvencí City Tower dělá ministrovi „potíže“ a odmítá se vyhlášce podřídit? Zlé jazyky hovoří o tom, že ministerská vyhláška a ruku v ruce s ní neuposlechnutí jediného insolvenčního správce pomohlo vytvořit pro ministrovy bývalé zaměstnavatele prostředí ohromné konkurenční výhody při získávání případů. Ta spočívá v tom, že všichni ostatní insolvenční správci sklonili hlavy a zredukovali počty svých poboček na maximální možný počet čtyři. Více jich správce kromě své centrály během týdne osobně obsadit nestihne.
Čím více poboček, tím více peněz. Profit mají ministrovi bývalí zaměstnavatelé
Ministerstvo spravedlnosti vznik vyhlášky odůvodňovalo snahou omezit zřizování fiktivních provozoven insolvenčních správců, kteří se tak chtěli dostat k většímu množství insolvenčních řízení. Případy dlužníků se přidělují takzvaným kolečkem: správci jsou podle svého sídla zapsaní u příslušného soudu, který jim dodává dlužníky popořadě, aby se na všechny dostalo rovnoměrně. Každá další, byť fiktivní pobočka násobí počet přidělených případů. Šéfovi resortu Robertu Pelikánovi se nelíbilo, že na tento model, v němž jde o stovky milionů, mohou doplácet dlužníci i věřitelé, protože správci nemohou zvládat práci tak, aby dlužníkovi pomohli najít nejlepší cestu k oddlužení a zároveň věřitelům vymohli co nejvíce peněz.
Psali jsme:
Proto má podle nového předpisu pracovat správce ve své pobočce po celou dobu úředních hodin alespoň jeden den v týdnu. Od účinnosti vyhlášky se ale nezměnilo nic na tom, že podle počtu poboček jsou správcům jednotlivými soudy přidělovány insolvenční případy. Čím více poboček, tím více případů, tím více peněz. Od začátku srpna má tedy Administrace insolvencí City Tower patnáctinásobně více příležitostí získat zakázku než ostatní rivalové. Vyhlášku kritizoval prezident Asociace insolvenčních správců Daniel Ševčík s tím, že oslabí činnost správců v terénu při zjišťování, zajišťování a správě majetku dlužníků. Kvůli ní už také 21 senátorů v čele s Petrem Bratským z ODS podalo ústavní stížnost, v níž se domáhají zrušení té části vyhlášky, která ukládá insolvenčním správcům povinnost zdržovat se v úředních hodinách v jejich provozovnách.
Šéf resortu nikoho nezvýhodňuje, jen vyhláškou omezil činnost konkurence
Podle zdroje, který redakci na nynější dopad účinnosti vyhlášky upozornil, prý advokáti Císař a Smutný společně s ministrem Pelikánem vymysleli geniální způsob, jak přijít k penězům přímo před zraky veřejnosti, novinářů i právníků a navíc s mediálním bonusem Babišova ministra, který neochvějně bojuje s korupcí. Navíc šéfa resortu nemůže nikdo podezírat, že by snad někoho zvýhodňoval. „Pan ministr zvolil opačnou cestu. Omezil vyhláškou činnost všech insolvenčních správců kromě svých bývalých chlebodárců, kterým vytvořil monopol. V reálu to znamená, že kancelář Císař, Češka, Smutný dostává každou hodinu jeden insolvenční případ, tedy minimálně padesát tisíc korun. V AK se říká, že ‚každá druhá hodina je pro pana ministra‘,“ prozrazuje pro ParlamentníListy.cz zdroj, který si nepřál být jmenován.
Navíc je to bez rizika, protože peníze nepůjdou od ministerstva, ale od dlužníků či od státu. Každou hodinu s nově přidělenou insolvencí roste částka o dalších minimálně 50 tisíc korun u oddlužení, u konkurzů může být ještě mnohonásobně vyšší. „Před veřejností, naštvanými právníky a insolvenčními správci předstírá pan ministr, že bojuje s odbojnou insolvenční společností Císaře a Smutného, jedni fandí ministrovi, druzí Císaři a Smutnému a peníze tečou. Čím déle budou bojovat, tím více společně dostanou. A kouzelné je to, že ať vyhraje kdokoli, stamiliony k rozdělení to nijak neohrozí. Pánové Císař a Smutný spolu s ministrem Pelikánem všem pod nosem tak realizovali v praxi slogan uvedený na internetových stránkách AK Císař, Češka, Smutný: Jiná dimenze řešení,“ tvrdí zdroj.
Hloupá vyhláška celou situaci ještě více zkomplikovala a měla by být zrušena
Nad rozhodnutím ministra spravedlnosti uvést zmíněnou vyhlášku v život a tím, zda nynějším stavem nezvýhodnil své bývalé zaměstnavatele, se zamýšlejí Pelikánovi předchůdci v čele resortu. „Vyhláška je podle mého soudu poněkud krkolomný pokus o lepší kontrolu insolvenčních správců, který bohužel narazil na pádné protiargumenty, jež byly vyjádřeny v ústavní stížnosti senátorů. Bude zajímavé, jak Ústavní soud rozhodne. Chápu důvody Ministerstva spravedlnosti, které vedly k takovémuto kroku, ale současně je třeba vnímat i protiargumenty, jež postup Ministerstva spravedlnosti napadají. Rozhodující není, jaký kdo má na věc názor, ale stěžejní bude, jak se Ústavní soud k věci postaví a jak ji vyřeší,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz exministryně spravedlnosti Marie Benešová.
Kritický je ve svém hodnocení i europoslanec Jiří Pospíšil, který stál v čele resortu spravedlnosti dohromady téměř pět let. „Osobně jsem pro určitou regulaci byznysu některých insolvenčních správců, domnívám se ale, že ministerstvo zvolilo naprosto špatný způsob řešení a touto hloupou vyhláškou celou situaci ještě více zkomplikovalo. Vázat insolvenční správce, aby museli být přítomni alespoň jeden den v týdnu osobně na své pobočce, je nesmyslné a částečně i proti smyslu této profese. Takže určitou regulaci počtu poboček ano, ale ne takto. Na druhou stranu by si ale měli uvědomit také sami insolvenční správci, že svou odborností ručí za svůj tým, a měli by proto mít tolik poboček, kolik jsou schopni odborně zvládnout. Jak ale říkám, vyhláška je v současné podobě hloupá a měla by být zrušena,“ říká pro ParlamentníListy.cz Jiří Pospíšil.
Na černého pasažéra si ministerstvo ještě nebylo schopné došlápnout
A v tomto názoru ho utvrzuje i skutečnost, že Administrace insolvencí City Tower jako jediná z insolvenčních správců počet svých poboček neredukovala. „To je jen důkaz bezzubosti vyhlášky. Pokud předpis respektují slušní správci a jeden na jejich slušnosti parazituje, pak je něco špatně. Bohužel ministerstvo podle mých informací nebylo doposud schopné účinně zasáhnout a na tohoto tzv. černého pasažéra si došlápnout. Jestli s tím má něco společného fakt, že ministr Pelikán v této firmě dříve působil, nedovedu odhadnout. Utvrzuje mě to ale celé v tom, že by měla být vyhláška zrušena a nalezen jiný normální způsob, jak problém řešit,“ konstatuje exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Podle předsedy Ústavně právního výboru Jeronýma Tejce si insolvenční řízení a příslušné zákony zaslouží změny. „A spíše větší než jen kosmetické, promyšlené a prováděné mimo jiné s cílem zabránit opakování podvodů a okrádání věřitelů i poctivých podnikatelů. Problém poboček a jejich počtu je třeba řešit, nicméně není klíčovým. Považoval bych za správné nejdříve vydiskutovat koncepční změny s odbornou veřejností, následně prosadit změny zákonů a až poté měnit navazující předpisy, tedy vyhlášky. Pokud je mi známo, spor o zákonnost uvedené vyhlášky spočívá mimo jiné v tom, zda takové změny lze činit ´pouze´ vyhláškou nebo je třeba zmocnění zákonem, které tady chybí,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Jeroným Tejc.
Vyhlášce by měl vyhovět všechny subjekty bez ohledu na spor
Zároveň je přesvědčen, že v principu je do budoucna nutné stanovit zákonem jasná pravidla pro vytváření poboček, včetně minimálního počtu zaměstnanců na pobočce a podobně. „Pokud je pobočka zřízena, má skutečně fungovat a vykazovat činnost, nikoliv být jen administrativní adresou za účelem zisku více případů,“ myslí si Jeroným Tejc. Situaci, kdy z vyhlášky účinné od začátku srpna profitují bývalí zaměstnavatelé Roberta Pelikána, nechce příliš komentovat bývalá šéfka rezortu Marie Benešová. „To je spíše otázka na ministra spravedlnosti Pelikána a já nemám k závěrům o případném zvýhodňování této insolvenční kanceláře dostatek informací,“ podotýká Marie Benešová, poslankyně ČSSD a místopředsedkyně Ústavně právního výboru sněmovny.
„Nevím, zda se jedná pouze o jeden subjekt, který neuposlechl dikce vyhlášky, či zda jich je více. I když zde existuje spor o ústavnost vyhlášky, tato je a bude platná a účinná nejméně do rozhodnutí Ústavního soudu. Proto by jí měly vyhovět všechny subjekty. Ministerstvo má samozřejmě nástroje k tomu, jak vynutit plnění závazných pravidel. Na druhé straně, pokud by vyhláška byla soudem shledána protiústavní, je zde riziko žalob na náhradu škody proti státu. V tomto smyslu spoléhám na to, že experti ministerstva provedli důkladnou analýzu předtím, než vyhlášku ministerstvo vydalo,“ poznamenává Jeroným Tejc.
S kým je vedeno řízení o zrušení povolení, úřad neprozradil
Pelikánův úřad se samotné Administraci insolvencí City Tower ve svém vyjádření vyhnul. „Ministerstvo spravedlnosti nechce komentovat konkrétní případy. Mohu potvrdit, že ministerstvo provedlo již několik kontrol týkajících se dodržování nové vyhlášky. Na jejich základě již bylo zahájeno jedno řízení o správním deliktu a nevylučujeme, že další bude s největší pravděpodobností zahájeno v nejbližší době. S insolvenčním správcem je navíc rovněž vedeno řízení o zrušení povolení, které bylo zahájeno na základě opakovaně uložených sankcí insolvenčními soudy,“ reaguje pro ParlamentníListy.cz Tereza Schejbalová, mluvčí Ministerstva spravedlnosti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
