O vzrušení v mediálních kruzích se tento týden zasloužil prezident Miloš Zeman hned dvakrát, nejčerstvěji jmenováním první skupiny velvyslanců. „Okolo toho se vede zajímavá debata, na níž se hodně pozná, kde který novinář stojí. Všimněte si, že velká část takzvaně liberálních novinářů drží spíš názor Karla Schwarzenberga, který hovoří o tom, že pan Zeman žene zemi k jakési autokracii či snad totalitě, tedy rozhodně dál od demokracie,“ začíná pro ParlamentníListy.cz své ohlédnutí za uplynulým týdnem v médiích Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
„Pan Schwarzenberg argumentuje mimo jiné tím, že se Miloš Zeman vrchnostensky ujal práva prezidenta jmenovat velvyslance. Proti tomu se dá postavit to, co říkal ve čtvrtek v České televizi pan Kmoníček z Hradu. Velice přesně připomněl, že úplně stejným způsobem bychom mohli za nedemokratické považovat jmenování všech ostatních zastupitelů v různých zemích, kteří se funkce ujali na doporučení tehdejšího ministra zahraničí Schwarzenberga, odsouhlaseni tehdejším premiérem Nečasem a podepsáni tehdejším prezidentem Klausem,“ říká mediální odborník.
Nejen čeští novináři se umí osobnostně vkládat do politických dějů
Podle něj by si měl Karel Schwarzenberg uvědomit, že tu máme nějakou vládu, v ní sedí nějaký ministr zahraničí a na Hradě sídlí nějaký prezident, který má takové právo. „Zpochybňovat to svědčí spíše o nedostatku smyslu pro demokracii u pana Schwarzenberga, takže se mu to trochu vrací jako bumerang. Novináři, kteří papouškují jeho názor, docela jednoznačně říkají, kde stojí a zda tedy plní svou funkci nestranného a nezávislého popisovatele věcí, nebo se touží vkládat aktivně do dějů a být součástí nějakého rozhodování,“ upozorňuje mediální odborník.
Psali jsme:
V té souvislosti zdůrazňuje, že nelze překročit osobnostní dispozice lidí, kteří tu práci dělají, kteří mají své ješitnosti, slabiny, osobní zájmy a sympatie, jež promítají do své práce, což je samozřejmě špatně. „Velmi bych každému doporučil knihu pana Goldberga 'Jak novináři manipulují', v níž popisuje chování amerických liberálních novinářů v některých Demokratické straně nakloněných federálních televizních stanic. To je velmi poučné čtení o tom, jak se i američtí novináři dovedou osobnostně vkládat do politických dějů, takže tak unikátní nejsme,“ poznamenává Petr Žantovský.
Požadavek notářsky ověřených podpisů šéfka sněmovny odmrštila
Podruhé si prezident Miloš Zeman vysloužil mediální pozornost požadavkem notářsky ověřených podpisů. „Paní Němcová na to zareagovala velice emotivně, že tedy v žádném případě na nic takového přistupovat nebude a že to je libovůle Hradu a že je třeba Hradu vzdorovat. To mě také docela pobavilo, protože jsem si říkal, proč to paní předsedkyně říká. Jestli to není náhodou proto, že nedůvěřuje tomu, že se skutečně 101 poslanců dobrovolně upíše na ten její nominační soupis,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
Karel Schwarzenberg
„O nedostatku důvěry paní Němcové ve vlastní lidi mě přesvědčilo i prohlášení paní Peake, která celkem jednoznačně řekla, že s tím nemají vůbec žádný problém a že se klidně notářsky podepíšou, protože je to úplně standardní úřední postup a co by na tom kdo shledával prapodivného,“ konfrontuje Petr Žantovský vyjádření šéfky LIDEM s rozhořčenou reakcí předsedkyně sněmovny a připomíná i dění v poslaneckém klubu TOP 09, kde panuje mnohem větší soudržnost a názorová jednota než v táboře ODS, v němž lze pozorovat nejednotnost v názoru v podstatě na cokoli.
Novináři nevidí problém ODS se soudržností či sebereflexí
„Jestli pan Rusnok dostane 8. srpna důvěru pro svoji vládu, tak to bude díky hlasům právě z ODS a nebudu se tomu vůbec divit. Reakce paní Němcové mi přišla absolutně nepřiměřená a vyzrazuje její vlastní nejistotu. Ale novináři to takhle nepostaví, že ODS kličkuje nebo má nějaký problém se sebereflexí či s vlastní soudržností. Taková otázka nepadá, všechno se hází na hlavu prezidenta a všechno se interpretuje, že to jsou jeho libovůle, avšak tak to není,“ tvrdí mediální odborník.
Miroslava Němcová
Vzápětí připomíná, jak se sestavovala vláda v roce 2006 a jakým způsobem řešil prezident Václav Klaus předchozí vládní krize po pádu Vladimíra Špidly či Stanislava Grosse. „Klausovi se také tehdy vyčítalo to i ono. Dnes už si na to málokdo vzpomene, ale někdy mám z našich novinářů pocit, jako že by se jim snad líbil víc Václav Klaus než Miloš Zeman. A to už je tedy na pováženou. Tady už sympatie či antipatie hrají větší roli, než by v každém případě měly,“ kritizuje Petr Žantovský.
Autokratické vládnutí muslimských vlád je v úzkých
Druhé téma se vztahuje k takzvanému arabskému jaru a jeho smutného vyústění v kataklyzmatu severoafrických arabských zemí částečně ovládaných v tuto chvíli muslimskými organizacemi. „To není jen Egypt, je to i Tunisko, kde zavraždili opozičního poslance Brahmího. V Tunisku vládnou islamisté, je tam proti nim obrovská opozice. Mluví se o politických vraždách, které jsou příznakem tohoto typu autokratického vládnutí, jež ale je – a to je podstatné – v úzkých,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
Důvodem je skutečnost, že muslimské vlády vládnou s respektem vůči právu šaría, s respektem vůči svým tradičním uzancím, nábožensky, a nikoli politicky. „Odluka státu a církve, a to jakékoli církve má hluboký důvod. Stát a společnost musí prosperovat, musí ekonomicky přežít a nesmí být sešněrována některými úzkoprsými představami jakéhokoli náboženství,“ vysvětluje mediální odborník.
Ekonomický krach, společenský rozvrat a mezinárodně-politický problém
Pro dokreslení uvádí příklad z Egypta, kde si Muslimské bratrstvo představuje, že v zemi budou oddělené pláže pro muže a ženy, které navíc budou chodit po plážích zahalené. „To je absurdní. Egypt je živ z turistického průmyslu a kdyby toto kdokoli prosadil úplně do důsledku, tak mohou celou zemi zavřít. Vždyť tam kromě Asuánské přehrady a Rudého moře nemají vůbec nic. Říkám to velmi brutálně, ale v podstatě to tak je. To je jen malý příklad toho, jak nefunguje soužití státu a věrouky, protože v případě islámu lze těžko mluvit o církvi,“ podotýká Petr Žantovský.
Ještě teď se diví tomu, že v době demonstrací, na jejichž konci bylo svržení Mubaraka, nebo občanské války v Libyi, na jejímž konci bylo zlynčování Kaddáfího, se čeští novináři naprosto nepochopitelně a bez rozumu vrhli na sympatizování s muslimskými bratrstvy. „Nevím, proč investovali své sympatie právě do tohoto souručenství. Kdyby si to jen trochu rozebrali, tak zjistí, že na konci je za a) ekonomický krach, za b) společenský rozvrat a za c) mezinárodně-politický problém,“ vyjmenovává Petr Žantovský negativa takzvaného „arabského jara“.
Neznalost problému je problémem médií, nikoli čtenářů
„Všechny tři věci máme před očima a přesto se v našich médiích z těchto pohledů neanalyzují. Buď se to bere velmi povrchně, a tak zpravodajsky jako v České televizi, kde nás informují o tom, že zavraždili Brahmího a že jeho rodina a přátelé protestují a připravují generální stávku, ale dál nic. Co všechno je v pozadí tohoto problému, se nedozvíme, ani jaké problémy to přinese do budoucna. Je to asi tím, že se velmi málo lidí v médiích zabývá touto problematikou do hloubky. Ale to je přece chyba médií, to není chyba nás čtenářů, diváků a posluchačů,“ poukazuje mediální odborník.
A závěrečné téma znovu souvisí s prezidentem Milošem Zemanem. „Tak jsem se dozvěděl – rovněž z České televize – že výbor OSN pro lidská práva vyzval Českou republiku k uzavření vepřína v Letech. Musím říct, že jsem se trošku zasmál a teď mi samozřejmě všichni lidé, kteří prošli tímhle táborem za nacismu odpustí, ale je to téma, které se vždy vynoří úplně odnikud, kdy je to takový lakmusový papírek na test integrity některého současného politika. Já si myslím, že teď je to namířeno na Miloše Zemana,“ odhaduje Petr Žantovský.
Téma vepřínu v Letech je zkouškou pro vládu i prezidenta
Připomíná, že výzvy ze zahraničí na naši adresu bývají často iniciované někým z vnitřku české politiky. „Někdo má konexi a přes ni zařídil, že se vytáhne téma vepřínu v Letech. Vzpomeňme si, kdo ho vždy vytahoval. Buď pan Ruml nebo pan Mlynář. Tato sorta politiků, která neměla žádné ideje ani ideologii, jen velkou touhu po moci, a proto vybírala témata, na kterých se mohla takzvaně 'udělat'. A teď se někdo chce znovu 'dělat' na vepřínu v Letech a možná že to používá jako lakmusový papírek na to, jak zareaguje česká vláda a český prezident,“ míní mediální odborník.
„Jenom věřím, že se pan prezident nenechá do této pastičky vlákat a nenechá se přimět k nějakým populárním výrokům typu 'ihned je potřeba to zrušit a je třeba to sanovat vládními penězi, aby ten vepřín stál o kilometr jinde'. To by byly velmi hloupé nápady, na které protistrana čeká. Jaká protistrana to je, v tuto chvíli, to nevím. Konspiračním teoriím nepropadám, ale už jsem v české kotlině ledacos viděl a nemyslím si, že se věci dějí náhodně. A tudíž si nemyslím ani to, že vepřín v Letech je nyní jako téma nastolen náhodně,“ dodává Petr Žantovský.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
