"Je potřeba, aby tlak Evropské unie byl tlakem celku, protože jinak jednotlivé státy asi nebudou moci vzdorovat tomu, že by Čína získala statut tržní ekonomiky," řekl dnes Souček.
Evropská unie se stejně jako další členové Světové obchodní organizace (WTO) musí rozhodnout, zda Číně do letošního 11. prosince status tržní ekonomiky udělí. Pokud by tak učinila, čínské zboží by se jednodušeji dostávalo na evropský trh. Čína se stala členem WTO v prosinci 2001. Při svém vstupu přijala na 15 let status netržní ekonomiky. Právě tento termín ale v prosinci vyprší.
Podle Mládka bude status Číně velice pravděpodobně opravdu udělen, velice pravděpodobné ale podle něj je i to, že po dobu jejich platnosti budou zachována i antidumpingová cla. "V zásadě to znamená odložení dopadu o pět let," uvedl ministr. Dodal, že antidumpingová cla budou moci být uplatňována, i když Čína bude tržním státem, jejich výše ale bude menší.
Analytik společnosti Colosseum František Bostl dnes ČTK řekl, že Evropská unie nově používá antidumpingová cla například na dovoz za studena válcované oceli z Ruska a právě z Číny. "V případě Ruska se jedná o dodatečnou daň 26 procent, u Číny pak 16 procent," uvedl Bostl. "Jedná se pouze o další nástroj k ochraně evropských ocelářů. Významná část těchto opatření vyprší dle databáze MPO v roce 2020," dodal.
Nerovnoměrnost evropské ekologické legislativy
Souček po jednání dále uvedl, že odboráři dnes s ministrem jednali také o nerovnoměrnosti evropské ekologické legislativy. "Problém je to, že jsou v ní velké rozdíly mezi evropskými zeměmi," uvedl Souček. Upozornil, že například v Polsku jsou ekologické limity pětkrát nižší než v ČR. "Shodli jsme se proto, že bude nutný dialog s polskou vládou, do Varšavy za týden shodou okolností letím," potvrdil Mládek.
Podle Součka by měla v únoru také vzniknout pracovní skupina, která by situaci v českém ocelářství řešila. Jejími členy budou zástupci ministerstva průmyslu, odborů i zaměstnavatelů, dodal.
Podle předběžných dat Hutnictví železa, klesla loni výroba surového železa v tuzemských hutích meziročně o 2,9 procenta na zhruba čtyři miliony tun. Hutě vyrobily i méně surové oceli, a to 5,26 milionu tun, což bylo o 1,8 procenta méně než v roce 2014. Podle asociace je hlavním důvodem poklesu uzavření ocelárny Vítkovice Steel v Ostravě. Provoz ukončila na konci loňského září.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jzd, čtk
