Rozdíl mezi přirozeným právem a právem daným – stejně jako rozdíl mezi formálně a neformálně chápaným právem – je podle Slámových slov diskutovaný od nepaměti a spory o něj neutichnou snad nikdy. „Právo nelze ztotožnit se spravedlností a mravností; etika je konečně příliš soucitná, než aby se omezovala na souzení. Nemá-li však právo kladné etické hodnoty, nemá-li hodnoty tím, co uskutečňuje, má zato velkou mravní i životní hodnotu tím, čemu zabraňuje,“ citoval Sláma slova z článku Karla Čapka, který vyšel v Národních listech v r. 1920 a který referuje o myšlenkách předního prvorepublikového právníka a filosofa E. Svobody.

V citaci z Čapka se Sláma zaměřil především na poslední uvedenou větu, podle které by jakkoli chápané právo mělo zabránit Zemanovu znovuzvolení, protože se on, jeho tým a jeho příznivci dopustili nemalého počtu lží a zamlčování, o polopravdách a obracení věcí naruby nemluvě. „Bylo to tentokrát ještě horší než při první přímé prezidentské volbě a rozdíl mezi Drahošem a Zemanem byl tak malý, že nové podrazy nepochybně rozhodly,“ zdůraznil psycholog, který je přesvědčen o tom, že pokud se u soudu má svědčit „jen pravda a úplná pravda“, bylo to protiprávní, přinejmenším z hlediska přirozeného práva. 

Původní zdroj ZDE