Pane doktore, rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci byli vaši synové pravomocně odsouzeni k odnětí svobody v délce šesti let a devíti měsíců a navíc k peněžitému trestu sedm milionů korun v kauze chomutovských solárních elektráren, pojmenovaných po vašich synech, Zdeněk Sun a Saša Sun. Hlavou celé skupiny Z GROUP jste ale vy. Proč tedy ukázala justice právě na vaše syny?
Nejprve bych chtěl upřesnit, že elektrárny se nejmenují po synech, ale po vnucích. To je ale formalita. Důležitější je, že oba synové nemají majetkově s těmito elektrárnami nic společného. Nevlastní ani jednu akcii. Jsou kriminalizováni za jediný podpis na nepodstatném dokumentu. Pro mě je to zcela nepochopitelné a zároveň nespravedlivé. Moji synové nic nezákonného neudělali a spíš mě to vede k úvahám, že někdo se chce přes tyto elektrárny a mé syny dostat k některému z mého druhu podnikání. Mohou to být samotné elektrárny, železárny, lázně, autobusová divize… Cokoliv.
Co vás vede k takové úvaze?
To je jednoduché. Žádná ze solárních elektráren, kterých byly v závěru roku 2010 zprovozňovány desítky, neměla takové problémy s udělením licencí jako naše elektrárny. Na řadu elektráren, které v posledních dnech roku 2010 ani nestály, inspektoři Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vůbec nepřišli a licenci udělili z kanceláře od stolu. Tuto skutečnost tehdejší vrcholní inspektoři sami veřejně přiznali. S udělením licencí našim elektrárnám neustále otáleli a vyloženě se jim do jejich udělení nechtělo. Neustále nacházeli naprosto banální nedostatky, které na samotnou funkci a provoz elektrárny neměly absolutně žádný vliv. Nakonec jsme je doslova dotlačili k nám na elektrárnu v poslední den roku 2010 a po fyzickém obhlédnutí celého areálu se dva rozhodující inspektoři ze tří vyslovili pro udělení licence. Na toho třetího, který byl proti vydání, jsme přitom čekali hodinu před centrálou ERÚ v Praze, protože byl u tehdejšího ředitele ERÚ. Nikdo mně nevymluví, že tam se rozhodovalo o tom, jestli licenci vydat, či nikoliv. ERÚ prostě potřeboval v ten den někoho „popravit“, aby odvedl pozornost od desítek licencí udělených jen tak od stolu. Prostě už tehdy jsme dostali cejch „obětního beránka“. A protože se mu to nepovedlo 31. prosince 2010, tak musela vzniknout kauza, která se vleče už osm let.
To se k přezkoumávání nedostaly žádné jiné elektrárny?
To ano, Čekanice, Chýnov, Držovice… Ty ale dostaly poloviční tresty, a to byly přitom v naprosto nedokončeném stavu. Navíc některé kauzy elektráren byly zcela zameteny pod stůl. Naše elektrárny ale patří k těm velkým. Já přitom věřil, že soudy u nás pracují nezávisle na tlaku okolí a k rozhodnutí vyžadují odborné posudky. To v našem případě absolutně neplatilo.
Proč jste vůbec vstoupil na pole solární energie? Byly za tím jen výhodné ceny, které tehdy stát nastavil?
To určitě ne. Měli jsme v chomutovských válcovnách nevyužité pozemky a současně tyto železárny potřebovaly finanční zdroje pro radikální modernizaci technologií, aby byly konkurenceschopné v záplavě dotované oceli, kterou Evropská unie a náš stát nesmyslně vpustily do Evropy. Stál jsem před rozhodnutím, zda Válcovny v Chomutově, a nejen tam, zavřít a propustit 650 zaměstnanců, anebo se je pokusit zachránit. Šancí byla výroba ocelových konstrukcí pro solární elektrárny a z budoucího zisku financovat zmiňovanou radikální modernizaci, na kterou je potřeba 800 milionů korun. Šli jsme do toho v dobré víře, že i stát potřebuje pomoci s obnovitelnými zdroji. Vidíte a dnes nás odsoudili v údajně společenském zájmu. U soudu se ke mně chovali jako ke třídnímu nepříteli. Díky rozhodnutím soudů tak chomutovské válcovny pravděpodobně zaniknou, protože jejich modernizaci nemáme z čeho investovat a výpadek v řádech stovek milionů už nemůžete nahradit výdělky z jiných holdingových společností.
Mluvíte o mediální kauze. Pokud máte na mysli televizní reportáže ve veřejnoprávní televizi, tak ty vypadaly přesvědčivě.
O to právě šlo. Přesvědčivě vypadat musely. Nikdo mně nevymluví, že celá solární kauza je systematicky a promyšleně řízena. Vezměte jen osm stovek mediálních výstupů, které mají dehonestovat obnovitelné zdroje a podnikatele, kteří vyslyšeli výzvu státu, a mají cíleně odvést pozornost od mnohem větších problémů, které jsou s českou energetikou spojeny. Konečná cena elektrické energie u odběratele v sobě skrývá jen 15 % podpory obnovitelných zdrojů a z toho jen 10 % je podpora solárním elektrárnám. 33 % ceny jde ale k distribučním společnostem. K provozovatelům elektráren z obnovitelných zdrojů plyne ročně 35 miliard podpory, ale do ČEZu a jeho složitě propletených dodavatelských společností, které mají různě ukryty pravé vlastníky, plyne z kapes občanů 160 miliard. Tuto sumu spolkne síť spřátelených firem prostřednictvím uměle nafouknutých nákladů. To je ten pravý energetický tunel!!!
Trochu jste ale utekl od předchozí otázky. Nesouhlasíte s tím, že reportáže v České televizi působily důvěryhodně?
Když jsem viděl teď tu poslední, tak jsem se musel smát. Dělníka, který vyměňoval mrazem prasklý a poškozený panel, označili za montéra, který dokončoval elektrárnu. Ještě před kontrolou z ERÚ 20. prosince natočili několik konstrukcí neosazených panely a opakováním těchto záběrů vyvolávali dojem, že elektrárna je nedokončená. Z 65 000 panelů jich na svém místě nebylo jen 149, a to proto, že podloží bylo nestabilní a panely by tak hned praskly. Natočili také jednu řadu nepropojených panelů a tyto záběry rovněž opakovali. Z jedné vykradené rozvodné skříně udělali další důkaz a tak bych mohl pokračovat. Přitom, když jsme redaktorům chtěli tyto věci vysvětlit, tak s námi nekomunikovali. Teď se staví do role zachránců společnosti a soudní orgány je v tom ještě utvrzují. My budeme pana redaktora žalovat.
Dobře, ale vaší obhajobou by měla být fakta. Máte je?
Všechny důkazy obžaloby jsme vyvrátili znaleckými posudky nezávislých renomovaných institucí, dokumenty, fotodokumentací, notářskými zápisy, smlouvami a dalšími právními dokumenty… Nic z toho soud ani nechtěl slyšet. Soudce se nám spíše vysmíval a dával nám najevo, že on už je dávno rozhodnutý. A ve skutečnosti to tak asi i bylo. Když ale pominu všechny tyto důkazy a fakta… Zkusme se na celou věc podívat laickým pohledem. Myslíte si, že nedostatky v hodnotě zhruba 55 000 Kč z celkové hodnoty díla jedné miliardy Kč opravňují soudce k výroku, že elektrárna nebyla dokončena ani zčásti?! Já si to tedy nemyslím. Elektrárny byly plně funkční, dodávaly elektřinu do sítě na základě právoplatného rozhodnutí stavebního úřadu a to jsou klíčová fakta.
Jaké další důkazní materiály proti vám soud použil?
Hlavním trumfem bylo celých dvacet šest!!! fotografií a krátké video z 20. prosince 2010, na kterých je zachycena vzpomínaná vykradená rozvodná skříň z různých úhlů. Chybějící jističe a uřezané kabely… Na dalších fotografiích je několik nepropojených kabelů. Propojujte ale v patnáctistupňovém mrazu plastové svorky. Co asi udělají? No prasknou, to je logické… Ale policii a státnímu zástupci to samozřejmě nahrálo.
S vaší kauzou byla spojena a možná i mnohem ostřeji sledována kauza bývalé ředitelky ERÚ Aleny Vitáskové. Ta byla nejprve odsouzena, ale u Vrchního soudu v Olomouci byla osvobozena.
V tom je pointa paradoxu. Tím, že soud paní Vitáskovou osvobodil, tak vlastně rozhodl, že se nic nestalo, protože ji soudil za to, že nám umožnila podvod. Zřejmě si soud před veřejností v našem případě už nemohl dovolit další osvobozující rozsudek.
Rozsudek Vrchního soudu je pravomocný. Smíříte se s ním?
Nemohu se přece smířit s nespravedlností páchanou na mých synech. Odvoláme se k Nejvyššímu soudu České republiky, a pokud bude potřeba, tak také k evropským soudním institucím. V Evropě se k podobným problémům s obnovitelnými zdroji postavili čelem. Když budu jejich rozhodnutí parafrázovat, tak ve sporných případech zněl rozsudek zhruba tak: Rozhodnutí státních orgánů o změně podmínek v průběhu řízení uvedlo jeho účastníky do nejisté situace, a proto jejich zodpovědnost nemůže být trestněprávní.
Pořad Reportéři ČT odvysílal záběry dělníků, kteří na vašich elektrárnách pracovali ještě na počátku roku 2011...
Ano, záběry jsou autentické. Ale podívejte se na ně dobře, co tam ti dělníci dělají. Dělníci na nich staví PLOT kolem elektrárny, ne elektrárnu. Na redaktora podáváme trestní oznámení. Dobře věděl, že elektrárny byly hotové.
„Našel jsem tečku na jejím těle, je to čarodějka!“ vyřkl inkvizitor Boblig (Kladivo na čarodějnice).
„Našel jsem nepropojené kablíky!“ vyřkl Krejcar při obhlídce dvou solárních elektráren v Chomutově 20. 12. 2010.
A oba tyto výkřiky spustily lavinu...
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
