„Není podstatné, zda ta hranice je nastavena na třech, pěti, nebo deseti milionech. Jde o princip. Aktuálně hranice umožňuje finančním úřadům soustředit se na opravdu významné případy,“ řekl ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier.
Ministerstvo financí hájilo zvýšení hranice na 10 milionů s tím, že nebudou zatěžováni úředníci, kteří by se jinak věnovali vyhledávání jedinců, kteří zatajili menší částky. „Hranice byla změněna na základě připomínek například Komory daňových poradců. Pokud by byla nastavena příliš nízko, mohlo by to v konečném důsledku vést k nežádoucímu zatížení odborných kapacit, které by se měly soustředit na případy největších daňových úniků,“ řekl mluvčí Ministerstva financí Radek Ležatka.
Schvalování tohoto zákona nebude jednoduché, protože podnikatelé reprezentovaní Svazem průmyslu a dopravy spolu s vládní radou pro inovace mají výtky. Vadí jim hlavně to, že úřady budou moci k „majetkovému striptýzu“, neboli dokázání příjmu, vyzvat také firmy.
„Trváme na tom, že kdyby došlo k vyloučení poplatníků daně z příjmů právnických osob z působnosti zákona, lze očekávat, že by docházelo k účelovému zakládání právnických osob a k ‚odklánění‘ majetku od nich,“ vysvětlila potřebu zahrnout do zákona firmy náměstkyně ministra financí Simona Hornochová.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ste
