Je zavedení covid pasů, bez nichž nepůjde cestovat či chodit na koncerty, příznakem totality?Anketa
Na senátní schůzi v tomto týdnu se objevilo několik materiálů se zahraničně-politickou tématikou, ale než se k nim dostanu, zajímá mě váš postoj k výrokům předsedy ústavně-právního výboru Tomáše Goláně (SEN21): Jeho vyjádření, že „Senát není opravna poslaneckých chyb“ je v podstatě střípkem do debaty o roli horní komory v legislativním procesu…
…upřesnila bych, že Tomáš Goláň uvedl, že nemůžeme provádět „čtvrté čtení“ (ve Sněmovně zákony procházejí prvním až třetím čtením, pozn. red.). A to má pravdu, protože poslední dobou k nám zákony přicházejí s obrovskými chybami a samotná ministerstva chtějí, abychom opravili alespoň některé technikálie. Je to práce navíc, neboť čas na zpracování je i pro Senát velmi krátký.
A pokud dostanete materiál, kde na sebe navzájem vše podstatné zcela nenavazuje, tak je těžké se ve věci orientovat a dát jí správný směr, aby to jednoduše řečeno mělo „hlavu a patu“. V poslední době je to… problém.
Tomáš Goláň tyto myšlenky vyjádřil v rámci širší debaty o úpravě občanského právního řádu a pravidel exekucí, kdy jsme chtěli, abychom na některé záležitosti – nikoli všechny – měli delší dobu na zpracování. Ale nemůžeme, takže co přichází z Poslanecké sněmovny, by nemělo mít zásadní chyby.
„Naše ambice dosahují rozměrů, ke kterým Senát nebyl založen,“ řekl mimo jiné. Přesto jste se zabývali dalším, pro někoho možná marginálním tématem, které však v médiích rezonovalo: Senát žádal bojkotování olympiády v Pekingu. K tomu máte jaký postoj?
V návrhu šlo o to, aby do Pekingu nejezdili na olympiádu naši politici. Nikoli sportovci, ti ano.
Za sebe bych to viděla takto – nebýt příliš proaktivní, abych se například vehementně hlásila, že na olympiádu pojedu, jelikož víceméně tam jet nemusím. Není to povinnost, navíc to i ušetří státní finance.
Připomínalo se v tomto směru i srovnání s rokem 1984, kdy jsme jako Československo (v rámci bloku Sovětského svazu a zemí východní Evropy) bojkotovali olympiádu v Los Angeles, což měla být odplata za to, že západní země bojkotovaly předešlou olympiádu v Sovětském svazu.
…to bychom se vraceli do doby socialistické, kdy jsme byli součástí bloku, jehož součástí už bych být nechtěla. Jako „reciprocitu“ bych to nevnímala. Je to věc politiků, protože oni pak za státní prostředky někam letí. Že bych v tom byl nějaký velký benefit, zvláště v době covidu… Jestli do Pekingu někdo letět chce, ať letí, ale mohl by za své peníze, že?
Každopádně ten důvod, stáhnout se politicky kvůli porušování lidských práv v Číně, považujete za legitimní?
Ano. Za sebe podotknu, že Čína je země, která je specifická… Kdybych byla ve vysoké politické funkci, tak bych tam neletěla. Je to zbytečné. Mimochodem i za současné pandemie…
Váš kolega Michael Canov z klubu STAN například byl přesto proti tomu návrhu…
… on to právě podrobně rozebíral. Zmiňoval i fakt, že všichni ostatní kandidaturu na olympijské hry vzdaly, chtěli to jedině Číňané, protože nikdo jiný na to nemá finance. Je to velmi nákladné, můžeme být víceméně rádi, že v Číně olympiáda bude, ale - nic bych nezakazovala, avšak apelovala bych, ať politici takovou misi zváží.
Máme mimo jiné „pročínského“ prezidenta Zemana, kterého jste rovněž před pár dny „propírali“. Dle senátora Fischera a jeho kolegovů ze Zahraničního výboru horní komory již není schopen vykonávat svůj úřad a z toho důvodu může být výkon funkce pozastaven – podle článku 66 Ústavy. Ztotožňujete se s tím? Četla jste onu zhruba 45stránkovou analýzu?
Celé zhodnocení, které je obsáhlé, jsem četla. Pravda je, že je potřeba věc prodiskutovat. My jsme jako Senát zadali, aby zahraniční výbor připravil zmíněnou matérii, aby byla určitou informací, co by se dalo udělat, abychom si činy a skutky pana prezidenta seřadili a řekli, zdali mají oporu v zákoně či jsou za hranicí. Tento mandát měl výbor přímo od Senátu. Shromáždili materiály, v nichž jsou odkazy na další, aby vše bylo podložené.
Teď se toto na plénu neprojednávalo, mělo by se projednat v jednotlivých senátorských klubech a pak se k záležitosti nějak postavit. Máme podklad, teď se bavme.
Stojí zde například, že prezident se neorientuje v prostoru a v čase, a není schopen rozlišit utajované informace. Fischer opírá svůj názor o prezidentovo vystupování v kauze Vrbětice.
Analýza například obsahuje i údaje medicinského charakteru, z oblasti tenkých nervů, jak já říkám, avšak nemáme je s kulatým razítkem od lékaře. Bavme se o těchto věcech, pak konejme.
Může jít tedy o důvody, kdy například nepřiměřená dispozice s utajovanými informacemi nemusí být zcela vědomá…?
Přesně, ale to musí určit odborník z oblasti psychiatrie… Nevyjadřovali jsme se jako senátoři nijak, vzali jsme to jako informaci, která nám byla zaslána. Budeme o ní diskutovat posléze v klubech, neboť jde o věc, která nespěchá.
Na plénu jste přivítali mimochodem vůdkyni běloruské opozice Svjatlanu Cichanouskou. Jaký dojem jste měla z jejího vystoupení, co jste si z toho vzala, jak důležité to pro vás bylo jako členku parlamentu?
Já jsem se mimo jiné paní Cichanouské pak, spíše osobně, ptala i na jejího manžela a tak dále…
Musím říci, že za mě je to statečná žena. Její muž Sjarhej Cichanouski nemohl, tak se rozhodla kandidovat ona. Chtěla prostě situaci v Bělorusku změnit. Je vedena jako vůdkyně opozice a myslím, že je to žena, která to má v hlavě srovnané.
Mluvila bez přehnaných emocí, věcně, a co nám sdělovala, nebylo vůbec hysterickým projevem, ale zpovědí toho, co se v Bělorusku děje. Co říkala, tomu jsem věřila.
Tedy jste se ztotožnila i s návrhy, které by ČR měla učinit v boji proti Lukašenkovu režimu, jako například sankce proti státním firmám, podpora běloruských studentů u nás a podobně?
Ano, ano. Podpořila bych běloruské studenty, pomohla bych rodinám jako například klub KDU-ČSL, když symbolicky adoptoval vězenkyni Volhu Zalatar, a tak dále.
O Volze, vězněné matce 5 dětí, lidovci píší více zde.
Podobné pomoci rodinám a podobně jsou jediná možnost, jak tento režim dostat do úzkých, včetně různých typů sankcí.
Jednu věc, která podle vás vede do úzkých (některé z) nás, jste sama na senátní schůzi zmiňovala, a to snahu o zavádění covidových pasů, což se vám hrubě nelíbí. Byla jste spokojena s reakcí šéfa Úřadu pro ochranu osobních údajů Jiřího Kauckého?
Ano. Jako předsedy úřadu, který má chránit naše osobní údaje, jsem se ho na to ptala. On říkal, že by jednak vycházel z mezinárodního postoje, což nevíme, jak vypadá na západ od nás, ale prostě naše vláda se neptá tohoto úřadu. On tím byl trochu popuzen, a řekl vyloženě, že nejsou dodržovány všechny regule, abychom měli ochráněná data.
Protože pod rouškou covidu se sbírá kdeco. A ten prvotní návrh na český covid-pas – jsme byli zas rychlejší než všichni …
Ano, „papežštější než papež“…
…tak se tam překlopilo totálně všechno včetně třeba rodných čísel osvojitelů a osvojeného, kde jsme se narodili a podobně . Nechápu pak, proč máme GDPR a platíme firmy, které mají upozorňovat, co se nedodržuje. Tady se chtěly úplně všechny údaje, kompletně, doslova „s chlupama“.
Ta druhá úprava byla osekaná, ale zase tam figuruje rodné číslo. V poslanecké sněmovně to neprošlo, tak doufám, že už se o tom jednat nebude.
Pan Kaucký ohledně vyčleňování obyvatel bez pasu zmínil přímo slovo „segregace“….
Je to rozdělení lidí, kteří mají něco v ruce, a kteří nemají, protože buďto se nechtějí očkovat, nebo nemohou. A to je úplně špatně. Vůbec to nevnímám jako dobrou záležitost.
Věřím, že jestli se toto bude šířit v rámci Evropy, tak budou i soudní spory, evropský, a ten dlouho trvat nebude.
MUDr. Alena Dernerová
Reakce ředitele ÚOOÚ Jiřího Kauckého na poznámku Aleny Dernerové v Senátu:
Otázka je a nejsem schopen na ni odpovědět jednoznačně, protože ta analýza by příslušela odborníkům na evropské právo, jestli nemůže ten green pas platit bez naší národní úpravy, přímo tedy z toho, jak to bylo přijato na úrovni unie. Podle toho, co si myslíme my, tak by to patrně mohlo stačit, eventuálně ta úprava mohla být velmi stručná, která by tedy upravovala ty naše vnitřní potřeby.
Problém je jaksi v tom, že vždycky vytváříme tu kapacitu zbytečně velkou. A z hlediska úřadu potom – a to je česká „přidaná hodnota“ - chceme využívat údaje o zdravotním stavu k jiným účelům, a to je ta debata, která už byla na jaře loňského roku, jestli lze vytvářet seznam hostů, kteří jsou v restauraci za tím účelem, aby se dali zpětně trasovat.
Teď je to vázáno na to, jestli budu moci s dokladem mít přístup k nějaké službě a nebo jestli ten přístup k té službě bude přátelštější než pro toho, kdo ten doklad nemá.
Ten původní systém green pasů je skutečně jenom umožnit cestování mezi státy, využití toho systému pro přístup ke službám, jednoznačné míry naším specifikem, byť si myslím, že nejsme zdaleka jediný stát, který touto cestou půjde, protože se to samozřejmě nabízí. Z našeho pohledu a to je spíš pohled ústavní, který našemu úřadu nepřísluší s takovou razancí, my tomu můžeme říkat jenom jako jeden z mnoha, nikdy to řešení nemůže vést k nějaké formě segregace.
To znamená, každý, i ten, kdo ten green pas z nějakých důvodů nebude schopen mít nebo ochoten, protože přece jenom je to věc také volby, tak nemůže být z něčeho zcela vyloučen. Pokud se podaří ten systém nastavit tak, aby někdo mohl jiným způsobem prokázat, že není rizikem pro veřejné zdraví a pokud to prokáže, ten přístup ke službám bude zachován, tak je to v pořádku.
Ale nemůže jít cestou, že budeme neustále chodit na testování, teď situace třeba s dětskými tábory je velmi složitá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
