„Ruku na srdce, zprávy o korupci na naší fotbalové scéně už tu byly, proč se tedy vzrušovat další v pořadí, která se rozjela o víkendu? Lidé, kteří se ve fotbalovém prostředí pohybují v podstatě celý život a mezi které se počítám i já, však přece jen zpozorněli. Tady totiž nejde o nějakou Křetínského kabelu, sázky hráčů na zápasy, ani o vzpouru v jakési fotbalové asociaci. Tady jde o hlavu toho všeho! Tady jde o člověka, který má bez nadsázky na svědomí všechny ty sračky, se kterými se museli setkávat fotbalisté od šesti do šedesáti let na všech úrovních. Člověka, který vládl našemu fotbalu rukou pevnou a nekontrolovatelnou. Člověka, který si z našeho nejpopulárnějšího sportu udělal dojnou krávu. Člověka, který možná ani fotbal neměl rád. Zato měl rád peníze, ale hlavně moc,“ říká Martin Herman.
Martin Herman, MPA
A s korupcí se sám setkal, a to v době, když pracoval jako fotbalový manažer a trenér v jednom klubu na Vysočině. „Kluci tam hráli první ligu a čekal nás rozhodující zápas o sestup. Jeli jsme někam na Moravu a tam jsme zažili tenhle od začátku „cinklý“ zápas. Věděli o tom dokonce i místní diváci, kteří mi radili, abych se nerozčiloval, že je to stejně hotové… Kluci, kterým bylo 12-14 let už se taky přestali hádat, protože jim to celé divadlo došlo. Tekly jim slzy jako hrachy, ale pořád hráli, až do konce. Hrdinové!“ popisuje Herman, investiční radní Středočeského kraje.
Soutěže od okresního přeboru níže, to je podle Hermana pro úplatky rozhodčím naprosto ideální prostředí.
„Nikoho to moc nezajímá, nikdo moc neřeší, jestli si na Okresním svazu stěžuje Horní Lhota, že jí zařízli v Kostomlatech. Na druhou stranu tam nelétají statisíce, ale jenom tisíce, max. desítky. Když jde o sestup, nebo o postup, to se dějí věci. My tenkrát hráli o postup. Přijeli jsme na horkou půdu kdesi ve Strakonickém okrese a od začátku to byl masakr. Tvrdá hra, někdy zákeřná, soupeřovy fauly se nepískaly, rozhodčí nás držel pokud možno na naší půli, a když jsme se dostali před soupeřovu bránu, píšťalka byla v permanenci. Přesto jsme dali gól, který ale nebyl uznán, stejně tak, jako nebyly písknuty dvě penalty po kriminálních zákrocích. Jako trenér, který tenkrát spíš vypomáhal kamarádovi, jsem na lajně vyváděl psí kusy, nadával rozhodčímu, prostě hrůza… a rozhodčí nic. Úsměv, ani mě nenapomenul. Jen když jednou běžel kolem, přitočil se a řekl: Tady nevyhrajete, nerozčiluj se. Pak přece jen penaltu písknul, proti nám. Po zápase kluci málem rozkopali dveře kabiny. Kdo hrál, ví, o čem mluvím. Kdo ne, věřte, že v těch emocích jednáte trochu jinak, než je obvyklé. Já si, ještě celý rudý vztekem, šel do kabiny rozhodčích pro registračky a tam mě čekal veselý chlapík, který mi s úsměvem na rtu oznamoval, že proti nám nic nemá a že to nemám brát osobně. Byli jsme tam sami, takže jsem mu ještě v těch emocích téměř bez rozmýšlení vrazil facku a odešel tu radostnou zprávu zvěstovat do naší kabiny. A bylo po všem,“ popisuje své zkušenosti Martin Herman.
Dodejme, že Roman Berbr včera rezignoval na všechny své funkce ve fotbale. V současné korupční kauze jde o ovlivňování výsledků zápasů druhé a třetí ligy prostřednictvím rozhodčích. Kontroverzní Berbr, který má podle médií coby bývalý rozhodčí velký vliv na sudí i na dění v celém českém fotbale, byl v neděli vzat do vazby. Do ní údajně putovali také sportovní ředitel druholigového Vyšehradu Roman Rogoz, rozhodčí Tomáš Grimm a bývalý prvoligový hráč Michal Káník. Policie tvrdí, že ovlivňování zápasů řídila organizovaná skupina.
A co by dodal Martin Herman na závěr? „Já jsem přesvědčený, že ten trest prostě musí přijít i pro ty, kterým žádná pravidla nic neříkají, kteří si tenhle krásný sport přivlastnili, ovládli a vyždímali. Že se prostě na každý prase vaří voda!“ uzavírá Herman.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
