Politika v rozhodování NSS nehrála žádnou roli, hájil se Šimíček na ČT

13.12.2012 19:17

Nejvyšší správní soud se rozhodl navrátit Janu Bobošíkovou zpátky do hry o funkci prezidenta republiky, naopak dveře zavřel kandidátům Tomiu Okamurovi a Vladimíru Dlouhému. Okamura označil toto rozhodnutí za politické. „Tomu výroku se jen směju. Žádná politická intervence rozhodně do rozhodování nezasáhla,“ bránil nestrannost rozhodnutí v pořadu Interview na ČT 24 Vojtěch Šimíček, předseda volebního senátu Nejvyššího správního soudu.

Politika v rozhodování NSS nehrála žádnou roli, hájil se Šimíček na ČT
Foto: Hans Štembera
Popisek: Sousoší nad bránou Pražského hradu

 

„Postup počítání ministerstva vnitra byl protiústavní a i nelogický,“ poznamenal. Pouze ale v případě Bobošíkové vedla změna propočtů k přesažení potřebné hranice 50 tisíc podpisů. Šimíček prozradil, že NSS velmi intenzivně zvažoval vrátit možnost kandidovat na prezidenta všem třem uchazečům. Názor většiny však prý dospěl k rozhodnutí, že tak neučiní, zejména proto, že z hlediska výběru náhodných vzorků a z hlediska zjišťování pravdivosti a úplnosti nebyla zjištěna žádná pochybení.

Nejvyšší správní soud tak došel k závěru, že postup ministerstva vnitra při přepočítávání hlasů porušil zákon. „Nicméně se jedná o historicky první přímé prezidentské volby a ve velkém časovém chvatu,“ vysvětloval, proč k pochybení zřejmě došlo. A je si jistý, že se vnitro polepší ze své chyby a v příštích letech se jim vyvaruje.

Vybírat kandidáty mezi občany není samozřejmost

Pokud se některému z kandidátů nebude výsledek jednání NSS líbit, může se samozřejmě odvolat až k Ústavnímu soudu, podotkl Šimíček. Právě k němu se se svou stížností plánuje obrátit advokátka Klára Samková, které vadí potřebná hranice 50 tisíc podpisů. Šimíček s ní ale nesouhlasí: „Ta podmínka není protiústavní.“ Uvedl, že není samozřejmostí vybírat v přímé volbě prezidenta kandidáty přímo z řad občanů, stačí se prý podívat za hranice jiných států. „Myslím si, že občané by také měli možnost navrhovat své kandidáty, ale není to ústavní dogma,“ podotkl.

„Jsem přesvědčený o tom, že zákon o přímé volbě prezidenta není v rozporu s Ústavou,“ pronesl. Jen je bohužel podle něj nešťastně a nelogicky napsaný, což způsobuje prý legislativní spěch a ukvapenost, v níž žijeme. Zdůraznil však, že je důležité odlišit, když kritizujeme něco, co se nám nelíbí, od toho, kdy to nařkneme z protiústavnosti.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nem

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pracoval pro CIA. Teď vyzval OSN: Zjistěte, kdo odpálil Nord Stream. A ukázal na USA

6:45 Pracoval pro CIA. Teď vyzval OSN: Zjistěte, kdo odpálil Nord Stream. A ukázal na USA

Nebude trvat dlouho a budou to dva roky, co došlo k sabotáži plynovodu Nord Stream, který zásoboval …