Podle politologa nehledala EU v otázce demokratizace Ukrajiny společný jazyk a pouze říkala: „To vám přece nemůže vadit, že chceme Ukrajinu integrovat do evropských struktur. Vždyť jsme demokraté, nic vám neuděláme,“ uvedl v rozhovoru Robejšek, podle něhož ti, kteří to mysleli vážně, byli naivní, protože EU pro Rusko představuje ohrožení stejně jako Rusko pro EU. „Ukrajinské obrození je z větší části americkým projektem k oslabení Ruska a Evropy,“ dodal.
Robejšek dále podotkl, že se ruské sankce staly bumerangem pro EU. „Rusko má teď vyrovnaný státní rozpočet, měnové rezervy ve výši 350 miliard dolarů a státní fond se 150 miliardami dolarů,“ řekl a podotkl, že propad exportů do Ruska ohrožuje jenom v Německu přes 150 000 pracovních míst a podle rakouského institutu Wifo jsou v Evropě v této souvislosti ohroženy dva miliony pracovních míst.
„Kdyby došlo k ohrožení pozice Vladimira Putina, není to žádná dobrá zpráva. Padne-li Putin, nepřijde na jeho místo kulatý stůl prozápadních demokratů. Přijde někdo, kdo se Západu bude líbit ještě méně. A opět se musím ptát, jak je možné, že Západ není schopen realisticky posoudit situaci v Rusku?“ zeptal se sám sebe a odpověděl si tím, že západní politici a jejich poradci zřejmě nejsou schopni pochopit, že ruská společnost není ve své podstatě ani stejně konzumně orientovaná, ani stejně individualisticky strukturovaná jako většina jejich společností.
Kvalita analytiků The Economist poklesla
Podle Robejška se přeceňuje četnost a vliv střední třídy, protože to, co známe z Moskvy a z Petrohradu, neplatí pro celé Rusko. „Ruská střední třída v podstatnějším počtu a s větším politickým vlivem může vzniknout až tehdy, když se podaří překonat holandskou nemoc“, tj. závislost Ruska na vývozu surovin,“ podotkl a dodal, že k tomu mohou paradoxně přispět politika západních sankcí a nízká cena ropy. „V současnosti se již nevyplatí anebo nedá dovážet spotřební zboží ze Západu, a vyplatí se tudíž vyrábět je v Rusku. Díky tomu může posílit i střední třída, která by se někdy v budoucnosti mohla začít prosazovat i v politice. O její politické orientaci však dnes nemůžeme nic říci,“ poznamenal a rýpl si do The Economist, který v srpnu upozornil, že hrozí rozpad Ruska, protože není garantem práva, ale jen bezpráví a korupce. „Jestli takhle The Economist opravdu argumentoval, pak kvalita jeho analytiků povážlivě poklesla,“ řekl.
Celý rozhovor k přečtení ZDE.
Podle něho se dnes síla státu odvozuje od špičkových technologií, informací, velikosti území kvůli potenciálním nalezištím surovin a síle armády. „Ne náhodou investují USA a Čína do obrany obrovské sumy,“ konstatoval a podotkl, že je důležitý také faktor odhodlání sílu i použít, a tedy opravdu důrazně a důsledně bojovat. „V tomto ohledu Rusko Západ jednoznačně převyšuje,“ má Robejšek, o kterém se hovořilo i jako o možném kandidátovi na prezidenta, jasno.
Použití jaderných zbraní je představitelné
Známý politolog se dále domnívá, že je oslabený spíše Západ než Rusko, a to je podle něho i důvod, proč se Evropané angažovali v rusko-ukrajinském sporu. „Chtěli svoje oslabení zakrýt zahraničním dobrodružstvím a pomocí kontrolované eskalace posílit rozpadající se evropskou jednotu tváří v tvář ruskému nebezpečí. Moc se jim to, zdá se, nepovedlo,“ okomentoval Robejšek snahu Evropy na Ukrajině s tím, že i když podle něho konfliktní linie Rusko–Západ bude na dlouho, tak to, že se Rusko považuje za obránce křesťanství proti islámu, je přirozeným spojencem Západu v konfliktu s IS.
„Myslím si, že lidé ze Sýrie utíkají spíše před bojem než před Asadem. Mnozí ho ani v minulosti rádi neměli, a přesto v zemi zůstali. Teď utíkají jak před jeho armádou, tak před IS a zrovna tak i před opozičními milicemi,“ řekl dále a vyjádřil se i k možnému použití jaderných zbraní. „Použití jaderných zbraní je představitelné, a to nejenom ze strany Ruska. Aby Evropané tuto hrozbu ze strany Ruska snížili, měli s ním zacházet alespoň z poloviny tak vstřícně, jak zacházejí se Spojenými státy,“ poradil Robejšek Evropě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: jzd
