Čísla sociologů, zkoumajících voličské preference, už dokázala zahýbat nejedním volebním výsledkem. Nejinak tomu zřejmě bude i u voleb prezidentských, říká politolog Josef Mlejnek.

První volba podle nového systému, kterým dvoukolový většinový systém v jediném volebním obvodu rozhodně je, znamená pro voliče i politiky velký krok do neznáma. Neví totiž zpravidla, jak na různé podněty včetně čísel z průzkumů vlastně reagovat. Že by ale průzkumy tentokrát nebyly pro voliče vodítkem? Teoreticky by být nemusely, zatímco ve sněmovních volbách drtivá většina voličů sleduje, zda se jejich oblíbená strana dostane přes pětiprocentní hranici, ve volbách prezidentských tomu tak není.

Voliči budou taktizovat

Jak ale Mlejnek upozorňuje, jakási hranice a s ní i tendence volit podle agenturních výsledků bude i v přímé prezidentské volbě. Samotní kandidáti přitom musí soupeřit s hranicí daleko vyšší, než je sněmovních 5 procent hlasů. Vždy je totiž ve hře tzv. taktická volba.

"Řekněme, že ta hranice je nyní dvacet procent, což jsou preference dvou zatím nejúspěšnějších kandidátů. Pokud se budu jako pravicový volič obávat vítězství například levicového kandidáta Miloše Zemana, nebudu podporovat profesora Franze, kterého bych na Hradě skutečně chtěl a podpořím jiného, který se se Zemanem může měřit a je schopen s ním projít do druhého kola. Taklže podpořím třeba Fischera, který má šanci," popisuje Mlejnek jev, který je pozorovatelný při prezidentských volbách i v jiných zemích.