Čísla sociologů, zkoumajících voličské preference, už dokázala zahýbat nejedním volebním výsledkem. Nejinak tomu zřejmě bude i u voleb prezidentských, říká politolog Josef Mlejnek.
První volba podle nového systému, kterým dvoukolový většinový systém v jediném volebním obvodu rozhodně je, znamená pro voliče i politiky velký krok do neznáma. Neví totiž zpravidla, jak na různé podněty včetně čísel z průzkumů vlastně reagovat. Že by ale průzkumy tentokrát nebyly pro voliče vodítkem? Teoreticky by být nemusely, zatímco ve sněmovních volbách drtivá většina voličů sleduje, zda se jejich oblíbená strana dostane přes pětiprocentní hranici, ve volbách prezidentských tomu tak není.
Voliči budou taktizovat
Jak ale Mlejnek upozorňuje, jakási hranice a s ní i tendence volit podle agenturních výsledků bude i v přímé prezidentské volbě. Samotní kandidáti přitom musí soupeřit s hranicí daleko vyšší, než je sněmovních 5 procent hlasů. Vždy je totiž ve hře tzv. taktická volba.
"Řekněme, že ta hranice je nyní dvacet procent, což jsou preference dvou zatím nejúspěšnějších kandidátů. Pokud se budu jako pravicový volič obávat vítězství například levicového kandidáta Miloše Zemana, nebudu podporovat profesora Franze, kterého bych na Hradě skutečně chtěl a podpořím jiného, který se se Zemanem může měřit a je schopen s ním projít do druhého kola. Taklže podpořím třeba Fischera, který má šanci," popisuje Mlejnek jev, který je pozorovatelný při prezidentských volbách i v jiných zemích.
Průzkumy tak podobně jako ve volbách sněmovních slabším kandidátům zřejmě uškodí. Možná i těm, kteří své kampaně a podpisové akce rozjeli později než ostatní. A nepomohou jim asi ani samotné agentury svou metodou předvolebních průzkumů.
Psali jsme:
Trojice hlavních českých agentur, zabývajících se průzkumem veřejného mínění, zvolí každá svůj způsob, jak sledovat preference uchazečů o prezidentský úřad. Někde to pro osobnosti, které se rozhodly pro kandidaturu později, může znamenat handicap, protože agentury jejich aktuální nízké skóre nezveřejní.
Omezit počet sledovaných kandidátů chtějí všechny agentury
"S tím, jak se nám kandidáti množí, je možné, že budeme přistupovat k nějaké redukci. Položíte-li otevřenou otázku, odpověď bude méně ovlivněná. Dosud ale redukce nutná v našich průzkumech nebyla, ty jsme si ale dělali sami pro sebe a v současnosti žádná aktuální data nemáme," uvedl pro ParlamentníListy.cz Jan Hartl ze společnosti STEM.
Podle Jan Herzmanna (Factum) je třeba rozlišit na koho se sociolog bude účastníků výzkumu v případě prezidentské volby ptát a čí výsledfky bude prezentovat. Jeho společnost bude vycházet z jednoduchého pravidla. Ptát se bude respondentů pouze na ty kandidáty, kteří již splnili zákonnou podmínku pro kandidátys. Tedy buď získají nominaci od poslanců či senátorů, nebo 50 tisíc podpisů občanů.
"Zveřejňovat ale budeme jen ty výsledky, za kterými si můžeme statisticky stát. Zatím jsme zvolili hranici tří procent a proto tam někteří zájemci o prezidentské křeslo nejsou vidět. Až bude definitivně jasné, kdo kandiduje, hranici možná snížíme na dvě procenta. Cokoliv pod tuto hranici je zavádějící. U desetin procenta je statistická chyba větší než hodnota sama," vysvětlil sociolog.
"Pokud bychom brali jen ty, kdo splnili zákonné podmínky, měli bychom nyní pouze dva kandidáty. proto zařazujeme do průzkumu všechny, kdo ohlasili svoji kandidaturu. Postupně, jak se bude krátit čas, budeme ale metodiku zpřísňovat. Jedním z uvažovaných způsobů je uzavřít první desítku nad určitou percentuelní hranici a u těchto kandidátů pak budeme zkoumat podrobnější kritéria. Jak obecně, tedy třeba očekávání veřejnosti od každého z těchto deseti, tak i podrobnější výzkumy týkající e jednotlivých osobností. stále na tom ale pracujeme," popsal pro ParlamentníListy.cz způsob, zvolený agenturou SANEP, sociolog Oldřich Zajíc.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Ivánek
