To samé je ale třeba v případě pracích prášků, aviváže, tělových a vlasových šamponů. A ten výběr! „Ať se všichni jdou bodnout, už mě to u nás nebaví,“ konstatuje nakupující žena středních let. „Tady jsou takové druhy, co u nás nenajdete. Ale kam jsme se to až dostali, když i ty obyčejné papírové kapesníčky jsou levnější než u nás! Je jich víc, a přitom stojí pod euro. U nás už cena mnohde atakuje padesátikorunu. Za 80 dvojvrstvých obyčejných papírků na frňák, a přitom tady je jich 120 třívrstvých, a ještě za polovic. Hrozné!“
Jednotný trh (asi) neexistuje
Jak na to reaguje odborník? Slovo jsme dali Vladimíru Pikorovi z Pikora Investu: „Ceny jsou různé pro různé území, střední Evropu, západní Evropu či Skandinávii. Je to proto, aby se maximalizoval zisk. Vždy se výrobce dívá, jaké jsou podmínky na jednotlivém trhu. Tam by teoreticky měl zohledňovat, jaký je trh a co si tam mohou lidé dovolit kupovat. Jenomže se ukazuje, že jsou jiné a silnější parametry než jenom konkurence na trhu. Jestliže je jako u nás maloobchod rozdělen na několik málo firem, takže se rozhodně nedá mluvit o nějaké velké konkurenci, tak velké firmy nastavují ceny a distributor ví, že Česká republika ‚skousne‘ mnohem vyšší ceny než jiná republika, ačkoliv je tam mnohem vyšší kupní síla.“

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala