Fiala uvedl, že při stanovování výše zápisného vychází z částek, které zazněly v dobách, když s verzí zápisného přišla Univerzita Karlova. Tehdy se hovořilo o pěti až šesti tisících ročně. „Rozhodně musí být tento poplatek sociálně únosný,“ podotknul s tím, že v zájmu větší jistoty studentů by rád horní hranici zápisného zakomponoval přímo do vysokoškolského zákona, aby ji nebylo snadné měnit.
Posuzování, kteří studenti by ze sociálních důvodů poplatek hradit nemuseli, podle Fialy nebude problematické. „Pokud ale bude částka zápisného nízká, možná to ani nebude potřeba. Musíme však postupovat na základě analýz a promyšleně, je to nepochybně citlivá otázka,“ upřesnil. Hotovou podobu novely vysokoškolského zákona by rád měl vypracovanou už do konce tohoto roku.
Státní maturity nebyly spravedlivé
Fiala vyjádřil svou lístost nad výsledkem státních maturit, která měla na osudy mnoha mladých lidí neblahý vliv. „Pro mě je také nešťastné, že pro řadu mladých lidí je maturita prvním vážným kontaktem se státem, a ten přináší pocit nespravedlnosti,“ přiznal a dodal, že je důležité co nejrychleji vrátit důvěru ve státní maturitu, a to nejen kvůli lepším a spravedlivějším výsledkům, ale především proto, že když stát něco dělá, měl by to dělat dobře.
K 20 procentům neúspěšných maturantů se Fiala na rozdíl od svého předchůdce nestaví pozitivně. „Proč nepoznali, že student na to nemá už v průběhu studia? To přece jde poznat v prvním roce studia,“ ptá se Fiala, který výsledek státních maturit považuje v tomto smyslu za nespravedlivý. „I z hlediska společnosti je trochu zvláštní, že nechá, aby se lidi na něco připravovali čtyři roky, a pak jim na konci řekne, že neuspěli.“
O svých krocích prý nepřemýšlí z hlediska toho, zda se setkají s příznivým ohlasem veřejnosti či nikoliv, ale zda vykazují koncepci a kompetenci. Nepřekvapuje ho prý proto, že zdůvodněná a nutná rozhodnutí podpoří i opozice. „To, že některá rozhodnutí, která se týkají opravdu budoucnosti našich dětí – a to nemyslím jako frázi – se setkají se souhlasem odborné veřejnosti, a nakonec i širším politickým souhlasem, mi připadá jako žádoucí, a vlastně by to tak mělo být nejen v oblasti školství,“ pronesl Fiala. Školství a vzdělávání je oblastí, kde by podle něj k širšímu konsenzu zajisté mělo docházet.
Psali jsme:
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nem
