V poslední době můžeme každý den číst titulky jako: Erdogan vyhrožuje, Erdogan hrozí, Erdogan chce, Erogan žádá. Třeba NATO o pomoc v boji proti „terorismu“. Tedy převážně Kurdům. Dnes se v tweetu @ Azadi Rojava ozývá zoufalé volání o pomoc – Erdogan chce dokončit genocidu Jezídů, kterou začal Daesh. Turecká armáda útočí na Sinjar. Jde o město v oblasti Singhar nacházející v severní části Kurdistánu, který nedávno získal nezávislost. Město i Jezídy v něm žijící zachránili v roce 2015 před úplným vyvyražděním ze strany Islámského státu kurdské milice YPG/YPJ a PKK. Svět se opět dívá stranou. Náš „civilizovaný svět“ je v dívání se stranou velmi dobrý. Nejen pokud jde o Erdogana. Když naši politici nechtějí, tak nevidí, neslyší... Počítají peníze a hlasy.
Neviděli agresi do Afrínu, nevidí agresi do severního Kurdistánu, tedy Iráku, nevidí etnické čištění Afrínu. Nevidí a neslyší zavřené turecké novináře a politiky – včetně vězněného prezidentského kandidáta kurdské strany HDP Selahattina Demirtase. Vše je v pořádku. Člen NATO je přece automaticky demokrat.
Ale ono už to začíná být blízko. Stačilo, aby rakouská vláda pod vedením kancléře Kurze zavřela pár mešit placených ze zahraničí a vykázala imámy volající k válce proti nevěřícím. A už je agrese – zatím slovní – přímo u sousedů. „Erdogan kvůli zavření mešit hrozí svatou válkou“ (web Echo 24), „Erdogan hrozí Evropě: My to tak nenecháme. Čeká nás válka kříže s půlměsícem“ (EuroZprávy.cz), to jsou jen dva z titulků posledních dnů, z našeho tisku. Kancléři Sebastianu Kurzovi (ÖVP) údajně chodí výhrůžky smrtí.
Někteří pozorovatelé a komentátoři to poněkud odlehčují tím, že teď má Erdogan před volbami, a jen co je vyhraje, zase se zklidní. Nepřipomíná nám to ale něco? Nekonečný appeasement v naději, že se dotyčný zklidní, eventuelně se „nažere“ Sudet – v tomto případě Afrínu a celé Rojavy a Kandilu v severním Iráku – a pak nastane mír?
Erdogan je, pravda, poněkud nervózní. Zdá se, že situaci nemá tak pevně v rukou. Jak jinak si vysvětlit, že slibuje popravu Selahattina Demirtase, kandidáta opoziční Lidové demokratické strany (HDP) – obviněného z čeho jiného než z podpory terorismu – pokud mu k tomu parlament dá dostatečně silný mandát. Informaci o této zvěrské výhrůžce ve volební kampani přinesl dobře informovaný pozorovatel turecko-kurdského konfliktu Kerem Schamberger.
Je možno zhlédnout i video, kde to slibuje na předvolebním shromáždění v Kocaeli. A dav nadšeně skanduje: „Popravit, popravit!“ Podotýkám, že trest smrti je v Turecku zrušen od roku 2004. Erdogan ale intenzivně pléduje za jeho znovuzavedení zejména v souvislosti s „bojem proti terorismu“. A to zejména od referenda v dubnu 2017, které posílilo prezidentovy pravomoce. Demirtas by tak mohl být první, koho se obnovení trestu smrti bude týkat.
Předvolební boj v Turecku probíhá vůbec prapodivně. Kurdská HDP, jejíž kandidát má v preferencích něco kolem 15 %, se ve státní televizi TRT za poslední měsíc snad vůbec neobjevila. Němečtí kurdští aktivisté a novináři upozorňují na to, že mítinky této strany jsou napadány nacionalistickými bojůvkami, jako jsou Šedí vlci. Připomíná to řádění neblaze proslulé nacistické polovojenské organizace SA. Včetně ničení aut a dalšího zařízení. Za nečinnosti policie, jak jinak.
Erdogan má „prodlouženou ruku“ nejen v Německu, kde má odhadem 1,5 milionu příznivců. Z toho řadu velmi radikálních. Ale i v jihovýchodní Evropě. V článku „Dlouhá ruka Ankary na Balkáně“ z 11. června tuto Erdoganovu pátou kolonu odhalil web Lower Class Magazine. Píše se tam nejen o dobrých vztazích mezi Tureckem a Bosnou a Hercegovinou, Kosovem a Tureckem. Ale i o četných obchodních vazbách Srbska a Turecka. Turecko slibuje dát Srbsku blahobyt a vzestup životní úrovně, který zastavila válka v Jugoslávii. Jedná se přitom třeba o dodávky zemního plynu pro Srbsko, od roku 2019. „Při poslední návštěvě Turecka 6. května 2018 dal srbský prezident průchod svému očekávání, že již koncem roku 2018 stoupne obchod mezi oběma zeměmi až na 1,3 miliardy eur,“ uvedl Lower Class Magazine.
Když si to dáme do souvislosti s dohodou Turecka a Ruska o Afrínu, a zejména s informací o chystané spolupráci na výrobě protivzdušných zbraní S-400, kterou přinesla reportérka Markéta Kutilová, vidíme, že před sebou máme nepříjemné období vzestupu diktátora. Kéž by jeho touha po obnově Osmanské říše byla jen „Wahn“ – honba za přeludem – a ne hnusná realita.
Ostatně v Bavorsku je právě proti Keremu Schambergerovi, který jde Erdoganovi doslova v patách a mapuje celou jeho kampaň se všemi perzekucemi, zatýkáním a zastrašováním, vedeno více než deset trestních stíhání za takové činy jako sdílení vlajky YPG na Facebooku a nošení téže vlajky během demonstrace a podobně. Že by náhoda?
Video z předvolebního mítinku Erdogana, kde slibuje dát popravit opozičního protikandidáta a dav skanduje „popravit, popravit!“:
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jana Maříková
