Podle papeže nabízí cyrilometodějské výročí příležitost nejen věřícím, ale celému národu, aby prohloubil mravní dědictví, které má svůj původ „v neúnavném působení svatých bratří ze Soluně“. František také ve své zdravici zaplněnému nádvoří před bazilikou připomněl, že křesťanství bylo vždy zdrojem naděje a síly k obnově, zejména v nejtemnějších a v nejtěžších dobách.
Dědictví Cyrila a Metoděje by mělo probudit touhu po otevřenosti a setkávání
"Vřele si přeji, aby duchovní a kulturní dědictví Cyrila a Metoděje probudilo ve všech občanech České republiky touhu po vzájemném setkání a otevřenosti. Takové postoje, pokud jsou prožívány v křesťanské lásce, nabývají podoby nezištnosti, odpuštění a smíření," napsal. Na jeho slova ve svém kázání navázal papežský legát, záhřebský arcibiskup Josip Bozanić, jenž papeže na Velehradě zastoupil a byl hlavním celebrantem mše.
Bozanić připomněl odkaz věrozvěstů i význam Velehradu jako 'posvátné půdy, na které soluňští bratři Cyril a Metoděj na pozvání knížete Rostislava započali svoje apoštolské působení mezi Slovany'. "Je třeba putovat sem na Velehrad, abychom poděkovali za dědictví, které nám svatí Cyril a Metoděj zanechali a abychom lépe poznali důležitost křesťanství v životě a kultuře slovanských národů," uvedl Bozanić.
Poselství dvojice patronů neztratilo svěžest ani dnes
Dodal, že věrozvěsti na základě písma svatého vytvořili kulturní identitu, spojujíce při tom víru, jazyk, písmo i obřad. Podle legáta si byli vědomi důležitosti identity jednotlivých národů, ale stejně tak si vážili společné víry. "V současných okolnostech, ve kterých žije Evropa a evropské národy, poselství této dvojice patronů neztratilo svěžest. Oni nás i dnes učí, jak budovat společenství evropské rodiny a vážit si zvláštností jednotlivých národů a jejich kultur," doplnil Bozanić.
Odkaz soluňských věrozvěstů si v těchto dnech připomíná celá země. Jejich křesťanská misie položila ve druhé polovině 9. století základy vzniku českého státu. Na Moravu přišli z Byzance. Dokázali včlenit evangelium do tuzemské kultury a tu zapojili do života církve. Přeložili biblické a liturgické texty do srozumitelné řeči a upravili pro slovanskou řeč písmo.
Vytvořili ale i světský a církevní zákoník a dali mnoho podnětů pro zpěv, ikonografii a kazatelskou činnost i pro politiku, diplomacii a hospodářství. Cyril zemřel v roce 869 v Římě, Metoděj, který pokřtil českého knížete Bořivoje, zemřel roku 885 a byl pohřben v některém z velkomoravských kostelů.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: vfe, čtk
