Sněmovní komise nyní kontrolují činnost Bezpečnostní informační služby (BIS), tedy civilní kontrarozvědky, a Vojenského zpravodajství, což je jednotná armádní zpravodajská služba, jež se zaměřuje na rozvědnou i kontrarozvědnou práci. Nově budou poslanci dohlížet i na Úřad pro zahraniční styky a informace, což je civilní rozvědka. Kandidátem na předsedu komise bude podle informací ČTK někdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Předpis prosazoval bývalý premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), jeho předložení předcházely i konzultace se stranami mimo bývalou koalici. Mluvčí civilní kontrarozvědky Ladislav Šticha ČTK řekl, že se na novele podílela i BIS. „BIS její přijetí vítá, neboť uváděná nedostatečná kontrola zpravodajských služeb bývala v minulosti záminkou pro odpor proti rozšiřování jejich působnosti. Celkově představuje přijatý materiál vyrovnané řešení mezi požadavky na účinnou kontrolu zpravodajských služeb a ochranou jejich zdrojů, zejména osob jednajících v jejich prospěch,“ uvedl Šticha.
Orgán bude kontrolovat všechny zpravodajské služby, navíc i takzvané živé věci
Nový nezávislý orgán bude mít pět členů, které vyberou poslanci na dobu pěti let. Kabinet má podle zákona povinnost navrhnout Sněmovně nejméně dvojnásobný počet kandidátů, než je třeba obsadit. Po prvním zvolení členů předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) losem určí délku jejich funkčního období. Dva z nich budou zvoleni na tři roky, další dva na čtyři a jeden člen na kompletních pět let. Při uvolnění některého z postů musí vláda s návrhem kandidátů přijít bez zbytečného odkladu.
Členové nezávislého orgánu mohou být ve funkci nejvíce dvakrát v řadě. Zákon požaduje, aby se jednalo o české občany starší čtyřiceti let s právnickým vzděláním, kteří mají prověrku úrovně přísně tajné. Nesmí se jednat o lidi, kteří byli v posledních třech letech příslušníky bezpečnostních sborů či vojáky, post není slučitelný také s ústavními funkcemi. O funkci přijde člen například v okamžiku, kdy je odsouzen za úmyslný trestný čin nebo přijde o prověrku.
Orgán bude kontrolovat všechny zpravodajské služby, navíc i takzvané živé věci, byť s omezeními. Služby mohou odmítnout předat informace, které by mohly zmařit účel probíhající akce, odhalit totožnost zpravodajců či osob, které jednají v jejich prospěch.
Sporným bodem novely byl mezi zákonodárci rozsah působnosti Vojenského zpravodajství. Sněmovna mu navrhla odebrat bezpečnost, mělo se starat jen o obranu. Senátoři se ale proti omezení postavili zejména s argumentem, že obranu a bezpečnost není možné oddělovat. Dolní komora nakonec jejich názor v opětovném projednání vrácené normy podpořila a bezpečnost v působnosti armádní tajné služby zůstala.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
