Ve sněmovně jste již téměř rok. Co jste od práce v ní čekala a překvapila vás něčím?

Šla jsem do poměrně neznámého prostředí, takže těch překvapení bylo více. Asi nejvíce mě zarazilo, kolik času poslanci tráví při vlastním jednání řečněním o ničem, prokládaným přestávkami na jednání klubů. Je jasné, že občas je potřeba se radit, ale úmyslné zdržování se mi nelíbí. Co jsem od práce čekala? Zajímavou, náročnou, různorodou a mě naplňující činnost, při které budu mít možnost pomáhat lidem kolem sebe. Jinak bych to dělat nechtěla. A jsem moc ráda, že se to zatím plní.

Žen v politice ubývá. Byť je ANO v tomto výjimkou (vám osobně se také podařilo  přeskočit původně druhého Tibora Batthyányho, který se do sněmovny nedostal) a má silné zastoupení žen, čím si celkový úbytek vysvětlujete? A jak se díváte na návrh na zavádění kvót pro zastoupení žen ve vedení firem či v politice? Pomáhají podle vás kvóty ženám, nebo jim spíše škodí?

Myslím, že ženy jsou v politice citlivější a tvrdé politické vyjednávání nesou někdy hůř než muži. Jsou ale pochopitelně i výjimky. Jsem jednoznačně pro, aby bylo žen v politice více, a to právě kvůli citlivosti a jinému pohledu na věc, ale kvóty to podle mě nezajistí. Poměr by měl být hlavně přirozený a svazovat něco takového pevnými pravidly není cesta kupředu, ale zpět. Co mi ale hodně vadí, je rozdílné finanční hodnocení žen a mužů v rolích managerů a top managementu. Chtěla bych, aby se toto změnilo.

Proč jste si vybrala zrovna hnutí ANO a proč jste jako hnutí podle vás terčem kritiky celé opozice, ale částečně i médií?

Cítila jsem, že jen sedět a stěžovat si není dobře, že je třeba něco udělat, a hnutí ANO mělo od začátku podobnou rétoriku. Byli tam a stále jsou lidé, kteří to dělají s nadšením, a ne pro posty a pro peníze. Terčem je u nás v zemi většinou bohužel každý, kdo je úspěšný. V hnutí ANO jsme zvládli po krachu vlády Petra Nečase přesvědčit mnoho lidí, že politika má stále smysl, a z ničeho jsme vyrostli do vládní politické strany s řadou ministrů. Nedivím se tedy, že jsme terčem kritiky.

Jste členkou Výboru pro zdravotnictví. Co považujete v současné době za největší problém, který je třeba vyřešit?

Problémů našeho zdravotnictví je celá řada, stačí se podívat do denního tisku za poslední týden a těch témat je spousta. Jeden problém většinou souvisí s několika dalšími. Jako zdravotní setra jsem působila na různých odděleních, třeba na chirurgii, na ARO. Posledních 20 let pracuji u záchranky na různých pozicích - od záchranáře po top management. Bohužel tedy vím, o čem je řeč.