Médii nedávno velmi zkratkovitě prolétly informace o problematickém nákupu budovy pro detenční ústav vězeňské služby, který posvětil Jiří Pospíšil, ještě coby ministr spravedlnosti. Problém je v tom, že podle policie byla budova jednak předražena o minimálně pět milionů korun a dalším faktem, jež budí pochybnosti o „čistotě“ obchodu je, že stát budovu nekoupil od původního vlastníka, kterým bylo ostravsko-opavské biskupství, ale od třetí firmy, s nedohledatelnou vlastnickou strukturou.
Pospíšil schválil nevýhodný nákup, stíhán ale není
Původní částka, kterou měl stát zaplatit, činila 24 milionů korun. Znalecký posudek pro policii pak hodnotu objektu odhadl na 26,5 milionu a od soukromé společnosti ji nakonec stát koupil za 29 milionů korun.
Ačkoli z většiny mediálních zpráv spíše vyplynulo, že Jiří Pospíšil vlastně za nic nemůže a všechno proběhlo naprosto v pořádku, novinář Jan Hrbáček z týdeníku Euro upozorňuje na to, že případ de facto nese stejné rysy jako kauza Vlasty Parkanové a nákupu letounů CASA.
O Pospíšilově pádu čtětě také zde:
Jenže. O Parkanovou projevila zájem policie a byla vydána. U Pospíšla je ale ticho po pěšině. „Pohlížím na to tím prizmatem, že pokud vedu nějaký resort, tak mám i finanční zodpovědnost a tam byla jasná výzva ze strany generálního ředitele Vězeňské služby, který žádal o souhlas ke schválení té transakce ministra spravedlnosti. A předpokládám, že pokud by ministrův souhlas nepadnul, tak by se to nekupovalo,“ uvádí v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz zástupce šéfredaktora Eura Jan Hrbáček.
O případ se zajímalo nejvyšší státní zastupitelství, zajímavé…
„V úterý byl Pospíšil u výslechu, kde on zkonstatoval, že za to nebyl odpovědný, ale že odpovědnost nesla Vězeňská služba, která to kupovala. Otázkou je, jak s touto argumentací naloží policie a státní zastupitelství. Byl tam trošku problém, že dozorující státní zástupce Ondřej Šmelhaus byl, pokud mám správné informace, hospitalizován v nemocnici, takže to je možná důvod, proč tam nedošlo k nějakým větším pokrokům,“ naráží investigativní novinář na možné důvody, proč policie zatím policie neprojevila zájem o Pospíšilovo vydání sněmovnou.
Otázkou podle něho také zůstává, jak se k celé věci postavili na ministerstvu spravedlnosti a jak je k tomu dostupná veškerá dokumentace, která se v rámci kauzy řešila. „Z vícera zdrojů jsem slyšel, že ze strany třeba nejvyššího státního zastupitelství měla řada lidí zájem o detaily z průběhu vyšetřování, čemuž se vlastně nedivím, protože to všichni jsou přátelé od jednoho táboráku,“ dává do souvislosti blízké vztahy Jiřího Pospíšila a nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.
„Pokud bychom ten případ posuzovali jednoduchou matematickou a právnickou logikou, jak kupříkladu postupuje policie v kauze CASA, kde je to o řádné či neřádném hospodáři, tak bych to viděl tak, že obvinění Pospíšila by bylo logickým vyústěním toho případu,“ míní jednoznačně Hrbáček.
- TÉMA: Parkanová a CASA
Plný barák právníků, ale ministr si najal Marvanovou
Více než zajímavá byla situace, kdy na Pospíšilovu obranu vytáhlo sdružení Veřejnost proti korupci. „Jenže členkou toho petičního výboru je Hana Marvanová, což je Pospíšilova advokátka, a kdo si myslíte, že byl u výslechu s Pospíšilem, kde podával vysvětlení, no samozřejmě Marvanová. A ona ho pak bude jakoby nezávisle hájit za nějaké protikorupční sdružení, vždyť je to ale ta samá parta!“ kroutí hlavou novinář.
„Ostatně ministerstvo spravedlnosti je barák plný právníků a proč ministerstvo zastupuje privátní právník?“ diví se v komentáři pro server ParlamentníchListů.cz významný redaktor z týdeníku Euro.
Bradáčová seděla v komisi, která na peníze nehleděla
Navíc je tu podle jeho slov jedna důležitá věc: „Hana Marvanová je dlouholetou advokátkou ČSOB a třeba na Vrchním státním zastupitelství se řešily kauzy spojené s IPB a Marvanová měla příležitost ty trestní spisy, coby zástupkyně ministerstva prostudovat. Ale z titulu advokátky k těm věcem vůbec nemusela mít přístup, takže ona se dostala, a je důležité říci možná, k informacím, k nimž v minulosti přístup neměla. Celé mi to přijde hodně, hodně zvláštní,“ pokračuje.
„Ale u toho případu Vidnavy prostě policie nepostupuje se stejnou razancí jako u Vlasty Parkanové a kauzy CASA, protože s trochou nadsázky řečeno je to všechno parta od jednoho táboráku,“ má jasno investigativec.
Navíc i v této aféře figuruje jméno ústecké žalobkyně Bradáčové. „Lenka Bradáčová, která předsedala komisi, jež doporučila koupi právě tohoto objektu ve Vidnavě, dokonce říká, že tu budovu vybírali z pohledu, jestli je to vhodný objekt a ekonomickou situaci vůbec neřešili,“ podotýká pro redakci ParlamentníchListů.cz Jan Hrbáček.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
