Vysílání pořadu začalo asi s desetiminutovým zpožděním. „Studia v europarlamentu špatně fungují, takže přišel ke slovu klasický telefon,“ vysvětlil v úvodu pořadu Pospíšil.
O prezidentské kandidatuře není možné nepřemýšlet
První otázka moderátorky Karolíny Koubové směřovala k Pospíšilovým výrokům pro dnešní Hospodářské noviny. Naznačil v nich, že uvažuje o prezidentské kandidatuře. „Své výroky v HN neberu jako potvrzení své kandidatury, a to ani nepřímo,“ řekl s tím, že pouze uvedl, že se mu stále častěji stává, že slyší, že by bylo fajn, kdyby na post prezidenta kandidoval. „Tak není možné o tom nepřemýšlet,“ konstatoval.
V žádném případě prý není o kandidatuře rozhodnut. „Jinak bych to oznámil a nechodil bych kolem toho jako kolem horké kaše,“ ujistil s tím, že by byl rád, kdyby byl prezidentem někdo, kdo má jiný politický styl než Miloš Zeman. „Jako občan nejsem s chováním prezidenta spokojený,“ konstatoval.
Poslední Zemanův výrok je důkazem toho, proč nejsem se současným prezidentem spokojen
Na otázku, zda je mu více sympatický slovenský prezident Andrej Kiska nebo polský Andrzej Duda odpověděl, že Kiska. Protože do slovenské politiky ovládané Ficovým hnutím Smer vnesl svěží vítr.
Kritizoval také poslední kontroverzní výrok prezidenta Miloše Zemana. Ten na otázku na besedě s občany, jak mohou lidé dosáhnout odchodu premiéra Bohuslava Sobotky, uvedl, že je demokratická možnost, a to jsou volby. A pak je nedemokratická, a tou je kalašnikov. „To je příklad toho, proč nejsem se Zemanem spokojen. A proč bych chtěl prezidenta, který bude více Havlem než Zemanem,“ reagoval Pospíšil s tím, že Zemanův výrok je hloupý bonmot. „Protože žijeme v době zvýšeného napětí. Doufám, že nějaký fanatický příznivec Zemana si to nevezme zasvé,“ dodal k tomuto tématu europoslanec s tím, že takový výrok je hodný prezidenta banánové republiky.
Debata o kvótách byla spíše akademická
Na otázku, co říká dnešnímu zpřísnění azylového práva v Dánsku, prohlásil, že se tomu bohužel nelze divit. Je to podle něj důsledek toho, že občané Evropy jsou nespokojeni s tím, jak se řeší migrační krize. „Bránil jsem se tomu, abychom se celé léto bavili o kvótách, což byla akademická debata. Mělo se spíš řešit, jak chránit hranice v Řecku,“ řekl Pospíšil.
Spokojený není ani s výsledkem včerejšího setkání ministrů vnitra, jehož hlavním tématem bylo Řecko a jeho aktivita při hlídání schengenské hranice. „Čekal jsem něco více. Výsledek je, že se počká do května, zda začne Řecko něco činit,“ posteskl si.
Zmínil, že Řecko stále tvrdí, že mořská hranice se nedá hlídat. To ale prý není pravda. Že to jde, prý dokazuje příklad Austrálie. Podle Pospíšila, když Řecko nedokáže své hranice před migranty uchránit, budou muset být na jejich ochranu nasazena evropská vojska. Když je Řecko nebude chtít, odejde ze Schengenu.
Loni ještě EU migraci zastavit nechtěla
Moderátorka namítla, zda není pravda to, co říká slovenský premiér Robert Fico. Ten se totiž obává, že EU ani migraci zastavit nechce. Podle Pospíšila to platilo ještě loni v létě. „Já před tím varoval, považoval jsem to za nebezpečné,“ tvrdil. Nyní má ale pocit, že těchto optimistů, vítajících další přísun migrantů do Evropy, ubývá.
Podle Pospíšila také neměla Evropská komise právo zahajovat s Polskem řízení kvůli údajnému porušování principů právního státu.
Pospíšil, který je právníkem, uvedl, že v příslušném ustanovení se píše, že takové řízení může Evropská komise začít jen tehdy, pokud se některá země dopustí porušování právního státu opakovaně. K tomu ale v případě Polska nedošlo. Pravdu tak prý nemá eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová, která v médiích uvedla, že EK byla řízení s Polskem povinna zahájit.
Tento postup EK dává Pospíšil do souvislosti s „lehce přezíravým postojem politiků starých zemí EU“ k novým zemím EU. Takové kroky, jako je právě nynější řízení EK s Polskem, prý vyvolávají v občanech pocit, že jsme zeměmi druhé kategorie.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
