V rámci svého návrhu na prvním místě počítají s tím, že tyto oblasti budou částí Ukrajiny jako její nedílná součást, včetně toho, že návrh stále považuje v souladu se zněním platné ústavy Krym (resp. Krymskou autonomní republiku) za součást Ukrajiny (tj. nenavrhuje jeho vyjmutí).

Nicméně návrh počítá se širokou autonomií těchto oblastí a se sérii nových zákonů, které budou konkrétně definovat a redefinovat vztah mezi oběma oblastmi a centrální vládou. Rozhodovací autonomie se má také týkat užití ruského jazyka a dalších národních jazyků na území oblastí se zvláštním statusem, ale i přeshraniční spolupráce oblastí (zde se nejspíše myslí Rusko). Předložený návrh potom počítá také s autonomií v oblasti vymáhání práva – tj. s tím, že oblasti budou mít vlastní lidové milice.

Na druhou stranu, přestože návrh pracuje s velmi širokou představou autonomie, nenavrhuje vytvoření federativního uspořádání Ukrajiny, které Kyjev dlouhodobě odmítá. Naposledy prezident Porošenko ve své každoročním projevu před Radou odmítl, že by chystaná decentralizace Ukrajiny měla mít cokoliv společného s její federalizací. Separatistický návrh tuto situaci ctí a nenavrhuje pozměnění článků ústavy Ukrajiny (http://zakon4.rada.gov.ua/laws/show/254%D0%BA/96-%D0%B2%D1%80/page), které definují Ukrajinu jako jednotný, unitární stát.

Konkrétní úpravy ústavy se týkají především článku 139, kde je navrhováno jeho rozšíření o oddělené oblasti se zvláštním statusem na území Doněcké a Luhanské oblasti. Návrh nemluví o samostatných republikách a návrh je pokračováním odstavce ústavy, který se týká autonomie Krymu, tj. v odstavcích, které se týkají územního členění země. Dále jsou navrženy úpravy v odstavci, který definuje pravomoci vlády či pravomoci samosprávy nad soudy a prokuraturou, které jsou ale definovány jako součást soudního systému Ukrajiny.

Za pozornost stojí konec celého 25 stránkového návrhu, ve kterém se píše, že je třeba znova zvážit úpravu ústavy v článcích 17 a 18 a doplnit tam: „Ukrajina nevstupuje do vojenských bloků a svazů, uchovává si neutralitu, zdržuje se účasti na vojenských operacích za hranicemi svého teritoria.“ Jako druhou možnost návrh počítá s novým zákonem o neutralitě země.