Ten navzdory německé snaze o pokračování škrtů označil úplně jiné riziko - nezaměstnanost. „Nikdo ve společnosti není nedotčen situací vysoké nezaměstnanosti. Pro samotné nezaměstnané je to často tragédie, která má trvalé dopady na jejich životní příjem. Pro ty, kteří mají práci, zvyšuje nejistotu a podlamuje sociální soudržnost. Pro vlády je zátěží veřejných financí a poškozuje volební vyhlídky,“ vypálil hned v úvodu svého projevu na summitu zemí G20.
Když euroguvernér srovnal hospodářské výsledky eurozóny s USA, došel k závěru, že bez fiskální politiky není cesty z pasti stagnace a deflace. Švihlíková neopomněla poznamenat, že toto bylo některým jasné od začátku.
Projev guvernéra Draghiho podle ekonomky nepředstavuje převrat, ale přece jen částečně pojmenovává selhání evropské hospodářské politiky. Draghi přímo mluvil o tom, že si eurozóna sama zúžila manipulační prostor přijetím restriktivních dokumentů, jako je fiskální kompakt (ke kterému se nadšeně dobrovolně připojila i ČR).
Celý komentář Ilony Švihlíkové ZDE.
Švihlíková pak připomíná analýzu serveru Business insider, podle které škrty neměly prakticky žádný přínos, dokonce ani na tolik zdůrazňovanou důvěru investorů. „Škrty žádné pozitivní dopady neměly, vedly jen k sociální katastrofě,“ konstatuje rázně ekonomka.
Na závěr se ještě vrací k jednomu oblíbenému argumentu zastánců škrtů. Ti rádi připomínají, že to byla nekontrolovaná hyperinflace dvacátých let, co přivedlo k moci Hitlera, a varují před opakováním této zkušenosti. Švihlíková ale namítá, že nástup Hitlera nenastal po velké depresi, ale poté, co se kancléř Brünning snažil za velké hospodářské krize provádět podobně pomatené škrty jako dnešní němečtí politici.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav