Do Německa odešla za lepším platem a propracovanějším systémem. Tolik lze uvést na adresu pětapadesátileté zaměstnankyně německého zdravotnictví. „Třikrát víc, tedy asi 1800 eur měsíčně,“ uvádí s tím, že spolu s platem bude namístě zdůraznit i početné benefity. Ty se ale rozplynuly jako pára nad hrncem poté, co Německo zavalila doslova lavina migrantů. „Arabové tu byli vždy a vždy s nimi byl problém. Jestli to někdo popírá, lže a neví, o čem mluví, protože s nimi nikdy nepřišel do styku,“ uvádí zdravotní sestřička rezolutně.

„Je úplný nesmysl a hovadina, že tato kultura může být začleněna. Nemůže. Arabové jsou tu deset dvacet let, doposud mnoho z nich nehovoří německy, mají své vyslance, své ulice a své právo, tak to zkrátka je. Němci si na to zvykli, a když mohou, vyhnou se jim,“ dodává. To ovšem není její případ. „Dám vám několik konkrétních situací, které jsem zažila, aby si lidé udělali obrázek,“ vysvětluje. Nejhorší situace je prý na příjmu a také u praktického lékaře. „Když jsem požádala pana Araba, aby šel na záchod a vrátil se s močí, což zná asi každý, začal hystericky řvát, že jsem se ho dotkla. Oni nesnášejí ženy, jsme pro ně plebs a podřízená rasa. Ženy Arabky také nenávidí, když by je měl prohlížet lékař. Takže na mě řval, až musel přijít arabský kolega lékař a odvést ho tam. I když mi tu kádinku předával, vyváděl. Totéž se děje dnes a denně s krví,“ přibližuje minuty a hodiny strávené během své pracovní doby.