Lidové noviny píší o tom, jak 10. prosince 1989 byla jmenována „vláda národního porozumění“. K Čalfovi, který brzy vystoupil z KSČ a přešel do demokratického tábora, se přidali také Valtr Komárek či místopředseda kabinetu Vladimír Dlouhý.
„Havel si nejdříve pletl jeho jméno, Čalfa ale průběh revoluce zásadně ovlivnil, když mu pomohl získat prezidentskou funkci. Dne 15. prosince 1989 Havlovi v důvěrném rozhovoru nabídl, že se postará, aby ho Federální shromáždění, kde mělo OF dosud slabé zastoupení, zvolilo prezidentem ještě v roce 1989. Na oplátku zřejmě počítal s tím, že zůstane premiérem. Havel namítl, že ho parlament ve stávajícím složení nezvolí. Čalfa ale správně konstatoval, že právě současné Federální shromáždění odhlasuje všechno, co se mu předloží. Poté vyvinul tlak na poslance a ti Havla jednomyslně zvolili prezidentem,“ píší Lidové noviny.
Čalfa následně v čele vlády působil do 2. července 1992. Jeho úkolem byla spoluorganizace přechodu země od totalitního socialistického systému k pluralitní demokracii a tržnímu hospodářství. Po volbách v červnu 1992 odešel z politiky a zůstal neoficiálním poradcem Václava Havla. O rok později pak přijal české občanství.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
