„Pro toho, kdo studoval obsah Babišových deníků dlouhodobě, nahrávky přinesly jen jednu překvapivou informaci: že se Babiš s novinářem scházel osobně, že se ‚objednávání politických témat‘ nedělo přes vedení novin či nějaké prostředníky. Ukazuje se, že slouží MF Dnes, ale i Lidové noviny propagandě hnutí ANO a účtování s těmi, kdo stojí Babišovi politicky v cestě. Důkladnou analýzou to šlo zjistit i jinak,“ tvrdí Vlasatá, podle níž jsou MF Dnes a Lidovky de facto hybridním stranickým textem užívaným jako politická zbraň. „Ale všemi prostředky předstírající, že se jedná o ‚normální‘ svobodné noviny,“ řekla. 

Ale zpět k vysokým školám. „Mohou se z takových novin něčemu naučit budoucí novináři? Ano, mohou. Tak třeba pro účely kurzu o teorii propagandy si snad nelze přát lepšího studijního materiálu. Vždyť je to navíc realita, kterou žijeme a jejíž následky pociťujeme na vlastní kůži. Do metodologického kurzu o analyzování mediálního obsahu je to rovněž skvělý podklad. Měly by být snad  také snad ústředním tématem kurzu o politické ekonomii médií…“ napsala s tím, že vydavatelství se však žádnému speciálnímu kritickému zájmu netěší. Naopak brněnští studenti do MF Dnes docházejí k proškolení v zpravodajských dovednostech.

„Jsou samozřejmě vyučující, kteří problematiku Babišových novin řeší se studenty o poznání aktivněji. Pro vedení katedry to ale zásadní téma není. Napsali snad alespoň otevřený dopis Andreji Babišovi a Mafře? Přestali posílat studenty na praxe do Mafry? Ať už je příčinou bázeň, oportunismus či vědomá ignorance, je to jedno. Každá z variant je špatná,“ míní Vlasatá. Podle jejích slov jako celek „líhně žurnalistů“ selhávají. 

„Zrušit – či alespoň dočasně pozastavit – praxe v Mafře je za tak závažné situace, jež vyvrcholila nahrávkami Přibila s Babišem, přece to nejmenší. Neudělat nic je mimochodem i ohromný signál pro všechny, kdo se o novinářské řemeslo zajímají a chtěli by mu zasvětit svou budoucnost. Říká se tím: vstupujete do světa cynismu, kde si lze pravdu jednoduše zaplatit. Na ideály rovnou zapomeňte,“ zmínila s poukazem na to, že jde ještě o jednu rovinu, kdy stálý přísun neplacené pracovní síly pro redakci není nic jiného než dotování soukromého subjektu veřejnou institucí. 

„Jak vypadají katedry žurnalistiky je předobrazem toho, jak vypadají média. A jak vypadají média, určitě hodně souvisí s tím, jak tady vypadá politika,“ uzavřela.