Sever Kosova a Metohije, který je obýván srbskou většinou, se v pondělí probudil do hodně špatného rána. Kolem sedmé hodiny se na administrativních přechodech Jarinje a Brnjak mezi oblastí a centrálním Srbskem objevily albánské speciální policejní jednotky ROSU.
Na základě rozhodnutí premiéra prozatímních kosovsko-albánských institucí Albina Kurtiho dorazily na oba přechody obrněné transportéry a 350 těžkooděnců vyzbrojených útočnými puškami.
Nezúčastněný pozorovatel by mohl nabýt dojmu, že jde o třeba o protiteroristickou akci nebo zátah proti nějaké nebezpečné zločinecké skupině.
Realita byla jiná. Cílem několika stovek po zuby ozbrojených policistů s obrněnci a jištěním v podobě ostřelovačů byli běžní srbští občané, ať už žijící na území Kosova a Metohije nebo v centrálním Srbsku.
Albánské jednotky měly zajistit hladkou realizaci rozhodnutí Prištiny, která dospěla k závěru, že na území Kosova a Metohije už nesmí vjet ani jediný automobil opatřený srbskou státní poznávací značkou. Každý z řidičů měl být povinnen takovou registrační tabulku sundat a nahradit na místě zakoupenou dočasnou SPZ opatřenou symboly tzv. Republiky Kosovo.
Po delším čase jde o výraznou krizi ve vztazích Bělehradu a Prištiny, které počátkem letošního léta v Bruselu obnovily skomírající vzájemný dialog. Lze očekávat, že po akci Kurtiho vlády tato jednání opět zamrznou. Akci odsoudil srbský prezident Vučić a prakticky celá politická scéna.
Srbové z Kosova a Metohije se rozhodli svůj nesouhlas vyjádřit spolehlivým a viditelným způsobem. Oba administrativní přechody důsledně zablokovali. Na místo dorazili všichni, kteří měli čas a mohli blokádu držet. Pomohli si i desítkami nákladních vozů a kamionů. Albánské ozbrojené jednotky tak neměly na co dohlížet, k žádné výměně značek docházet nemohlo a nemůže, protože přechody jsou fakticky nefunkční.
Priština se brání, že pouze vymáhá logické reciproční opatření. Bělehrad v reakci na to kroutí hlavou, že pokud kosovští Albánci neuznávají existenci srbského státu, je to úplně jedno, protože Srbsko coby samostatný stát uznává celý svět a členem OSN. Na rozdíl od Kosova.
Situace za mnoho dní zamrzla na mrtvém bodě. Speciální jednotky za přechodech zůstávají, Priština je odmítá stáhnout s tím, že se chce s Bělehradem dohodnout na kompromisním řešení. Srbský prezident Aleksandar Vučić to důsledně odmítá s tím, že nehodlá přistupovat na žádný kompromis. “Oni způsobí krizi, poruší Bruselskou dohodu, kterou sami odsouhlasili a podepsali a budou mluvit něco o kompromisu. Na takové vydírání nikdy nepřistoupíme,” reagoval Vučić.
Akce několik dní probíhala v relativním klidu a bez incidentů a šlo spíše o diplomatickou válku. Situace se podstatně zhoršila poté, co albánští ozbrojenci zranili několik Srbů, z nichž někteří skončili s těžkými zraněními v nemocnici.
Po zostření situace vyslala srbská armáda letecké patroly vzdušného prostoru v blízkosti přechodů, o což se postaraly bojové letouny MIG-29 a vrtulníky Mi-35. Armáda byla uvedena do bojové pohotovosti. Místní Srbové ze severu Kosova a Metohije byli vystrašeni. Všichni ještě mají v živé paměti pogrom z března roku 2004, kdy tamní albánská moc provedla brutální etnickou čistku, při níž bylo zničeno několik vesnic a srovnány se zemí byly i některé kostely a kláštery.
Vývoj situace je nadále nejistý, Bělehrad vyzývá mezinárodní společenství, aby vyzvalo kosovské Albánce ke klidu a stažení jejich jednotek ze severu oblasti. Místo toho se Srbsku dostává pouze zpráv z EU či NATO, aby “obě strany zmírnily napětí”, což Bělehrad odmítá s tím, že žádné napětí nevyvolává. Budoucnost dalších vzájemných rozhovorů v Bruselu a EU požadovaná normalizace vztahů je tak ve hvězdách.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
