Pozor, bonzáci? Jan Schneider se směje těm, co všude vidí ruskou propagandu. Našel něco, co je zabolí

31.12.2015 11:47

V Česku běsnící protiruská propaganda měla donedávna na svém vývěsním štítu jméno ruského profesora Andreje Borisoviče Zubova, píše analytik Jan Schneider a zdůrazňuje slovo „donedávna“. Podle něj totiž nyní dal Zubov našim protiruským médiím ťafku. Schneider o tom píše na serveru Česká pozice.

Pozor, bonzáci? Jan Schneider se směje těm, co všude vidí ruskou propagandu. Našel něco, co je zabolí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Profesor Andrej Zubov, známý ruský historik, religionista a politolog

Anketa

Kterou celebritu byste volili v prezidentských volbách, pokud by kandidovala?

hlasovalo: 17768 lidí

Všiml si rozhovoru, který Zubov poskytl webu investigativní novinářky Sabiny Slonkové Neovlivni.cz. Na jeho otázku, jak funguje ruská propaganda, odpověděl Zubov bezelstně, že v Rusku i v Česku máme příliš velký strach z propagandy, a to kvůli minulosti, kdy nebyl internet, a komunikační kanály bylo možné přiškrtit.

Ale v době nezávislého internetu „je na vás, jaké zpravodajské servery chcete číst, jaké zdroje chcete používat. My, nejen v České republice nebo v Rusku, ale na celém světě, dodnes nechápeme, že doba propagandy je za námi,“ řekl Zubov.

Celý text je ZDE

Podle Zubova jsou alternativní informace k dispozici. Důležité je ale dělat něco, čemu lidé věří, co přijímají. Třeba říkat, že imperialistické, nacionalistické, agresivní chování je špatné. A že jiná cesta je humánnější, je principiálně lepší a v životě užitečnější. Mělo by se jít cestou vysvětlování a příkladů, a že proti propagandě nejlépe obstojí „dobře známé osobnosti v politickém a společenském světě, které se chovají podle vysokých morálních principů“.

Třeba europoslanec, který svou duší upsal StB...

Schneider k tomu podotýká, že není vinou Zubova, jaké „osobnosti“ se člověku promítnou před vnitřním zrakem, když se začne hovořit o protagonistech protiruské propagandy u nás.

„Třeba europoslanec, bývalý člen komunistické strany, který svou duši upsal Státní bezpečnosti a udal jí jména několika svých spolupracovníků, jen aby mohl jezdit na výlety do Sovětského svazu. A další postavy bývalých komunistů, svazáckých funkcionářů, mluvčích tabákového průmyslu, či novinářů píšících angažovaně již za minulého režimu, kteří jen změnili barvu,“ píše Schneider bez servítků.

Profesor Zubov vidí jako problém také toto: „Tady v České republice, nebo v jiných západních zemích, mnoho lidí nevěří vlastním informačním zdrojům. Myslí si, že také produkují lži a pracují v zájmu nějakých ekonomických skupin, oligarchů nebo politických stran, ale ne v zájmu pravdy. To je hlavní problém. Ztratili jsme důvěru ve vůdčí osobnosti naší civilní společnosti. Proto proniká ta černá propaganda do mozků lidí na Západě i v naší zemi.“

Problém není v navýšení zdrojů pro kontrapropagandu

Podle Schneidera, věřit „profláknutým, nyní protiruským propagandistům“ by bylo z důvodů naznačených výše tlačením stejně černé propagandy do mozků lidí.

„Navíc dává profesor Zubov ránu všem protiruským think tankům a europropagagitcomům vznikajícím v rámci Evropské unie a lákajícím za skutečně „dlouhé peníze“ nájemné pisálky do svých řad s úkolem nikoliv psát objektivně o svém nejlepším vědomí a svědomí, ale od počátku na zakázku protirusky,“ myslí si Schneider. A dodává, že Zubov logicky dovozuje, že „problém není v navýšení zdrojů pro kontrapropagandu, to je špatná cesta. Jde o to zvýšit důvěru uvnitř společnosti. Důvěru a solidaritu.“

Jak zvyšovat důvěru k lidem, kteří byli za každého režimu nahoře?

To už bude podle Schneidera problém. „Jak zvyšovat důvěru k lidem, kteří byli za každého režimu nahoře? Kteří svým agresivním napadáním druhých se jen snaží odvrátit pozornost od sebe a své minulosti?“ ptá se.

Lidé, „kteří se snaží druhé umlčet, po bolševicku je kádrují a vypracovávají bonzácké seznamy, které úslužně nabízejí nikoliv k rozšíření všeobecné svobody projevu, ale naopak k využití coby černých listin, k omezení svobody slova druhých“ jsou prý dvojnásob škodliví, protože věřit se jim nedá, a naopak přidávají věrohodnosti veškeré kritice, která na ně směřuje – a to i kdyby byla přehnaná.

Tito lidé svou nedůvěryhodností podle Schneidera otvírají možnosti opětně s lidmi manipulovat. „Jenže česká protiruská propaganda se zřejmě naopak řídí heslem, že když něco nejde silou, jde to ještě větší silou. Doufám jen, že ji neplatí český daňový poplatník,“ uzavírá své zamyšlení Jan Schneider.

 


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…