„Teď doufám, že prasknou aspoň dvě centrální žilky. Lidí tak odlišných, jako jsou Petr Honzejk či Tom Šmíd: ‚To vy jste ti největší Babišovi pomahači‘,“ napsal Kamberský úvodem.

„Před pár dny jsem si dal zase pauzičku na Facebooku, ale když jsem sem dnes nakoukl, zjistil jsem, že je stále zprávou dne ‚Schillerová neumí anglicky!‘, resp ‚na konferencích má tlumočníka a na telekonferencích za ni jedná náměstkyně‘,“ uvedl Kamberský.

„Nemusíme jeden druhého přesvědčovat, že by klíčoví ministři, kteří skutečně o něčem důležitém jednají na mezinárodní úrovni, měli zvládat univerzální komunikační jazyk, jímž je dnes angličtina. Nemusíme si ani navzájem připomínat, že to v Česku stále není úplně zvykem, od ministra po premiéra, od Kalouska po Sobotku. Důležité je něco úplně jiného: jak se z celé věci dělá úhlavní téma a jak asi dopadne na voliče. Redaktorky ve věku 30+, které měly angličtinu možná už v mateřské školce, se vysmívají tetě, která i na vysoké musela dělat zkoušky z ruštiny. Většina populace 50+ nemá nejenže ani tu vejšku, ale nemá ani maturitu a z ruštiny umí akorát pár nadávek. O netu či seriálech v angličtině, na nichž by se naučila jazyk bez ohledu na školství, vůbec nemluvě. Generace 50+ chodí spolehlivě k volbám, na rozdíl od generace 30–,“ udělal následně rozbor Kamberský.