Kritika Ruska ze strany Západu podle ní souvisí i s kritikou, které v poslední době čelí západní kulturní systém. Právě případ Ruska totiž klade ožehavou otázku, kde je hranice „univerzalismu“ západní kultury a specifických zvyklostí jednotlivých zemí.
V Rusku je podle Sušové hlavní otázkou politická kultura - institucionální zakotvení je totiž celkem blízké západním standardům. Ruský politolog Dmitrij Furman systém již před lety nazval „imitační demokracie“. Rusko, stejně jako ostatní svazové republiky, se totiž navenek přizpůsobily západním politickým zvyklostem. Kulturní rozdíly ale vedly k tomu, že tyto západní formy byly postupně naplněny velmi specifickým obsahem.
Základem ruského režimu ve skutečnosti není souboj jednotlivých politických stran, ale souboj jednotlivých skupin ve státní administrativě. Proto je Rusko občas označováno jako „administrativní režim“. Jeho základem je kontinuita zvyklostí z hluboce zakořeněného komunistického systému. Už první prezident Jelcin měl za sebou dlouhou kariéru stranického funkcionáře, stejně tak jeho nástupce Putin.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
