Před deseti lety začala na Ukrajině takzvaná Oranžová revoluce

21.11.2014 19:51

Ukrajina dlouho náležela do ruské sféry vlivu, ale během takzvané Oranžové revoluce, kterou vyvolalo druhé kolo prezidentských voleb z 21. listopadu 2004, začal boj o směřování země. Vítězem kontroverzních voleb byl vyhlášen proruský Viktor Janukovyč, ale opozice se kvůli zfalšování voleb vzbouřila a prezidentem se nakonec stal prozápadní Viktor Juščenko.

Před deseti lety začala na Ukrajině takzvaná Oranžová revoluce
Foto: wikipedia
Popisek: Ukrajinská vlajka

Ukrajina se tehdy rozdělila na dva tábory - na převážně agrární a chudší západ, jehož příznivci se zahalili do oranžových barev, a na „žluté" východní, rusky mluvící průmyslové regiony. Klid ale tehdejší změny Ukrajině nepřinesly. Zemi již několik měsíců sužují boje ukrajinských jednotek s proruskými separatisty na východě Ukrajiny.

Hlavními tvářemi revoluce byli Juščenko a Tymošenková

Hlavními tvářemi tehdejších událostí se stala Julija Tymošenková a prozápadní opoziční vůdce Juščenko. Po druhém kole voleb následovalo období bouřlivých demonstrací a chaosu a usmíření přineslo až ústavní přerozdělení moci ve prospěch parlamentu. V opakovaném druhém kole, které se konalo v prosinci 2004, zvítězil Juščenko. Tymošenková se stala premiérkou.

Světovou pozornost tehdy vyvolala Juščenkova záhadná otrava, která mu zvrásnila tvář. Juščenko byl pravděpodobně otráven dioxinem před prezidentskými volbami na schůzce s představiteli tajných služeb.

Tymošenková se stala premiérkou i po předčasných volbách

Lidé poté od změn očekávali reformy a hlavně boj proti chudobě. Místo toho se dočkali politických konfliktů a rozkol mezi vůdci „Oranžové revoluce“ vedl v roce 2005 k pádu vlády Tymošenkové. Zklamání z pomalého postupu reforem nakonec vedlo v následujícím roce k vítězství proruské opozice vedené Janukovyčem v parlamentních volbách a Janukovyč se stal premiérem. Prezidentem byl stále Juščenko a přes počáteční smír mezi šéfy státu a vlády v roce 2007 opět vypukly spory o pravomoci a orientaci Ukrajiny a výsledkem byly předčasné parlamentní volby. V nich vyhrála Janukovyčova Strana regionů. V parlamentu ale získaly těsnou většinu dvou hlasů strany „Oranžové revoluce“ a Tymošenková se opět stala premiérkou.

Dalším důležitým zlomem se staly prezidentské volby v roce 2010, ve kterých vyhrál Janukovyč, který tak vystřídal v prezidentském křesle svého rivala Juščenka. V témže roce Ústavní soud rozhodl o opětném posílení prezidentských pravomocí, když označil za nezákonný způsob jejich omezení v roce 2004. Rozhodnutí vyvolalo protesty, které ale nic nezměnily. Následující období bylo poznamenáno stíháním úředníků bývalé vlády a ve vězení skončila i Tymošenková, která byla odsouzena k sedmi letům vězení za to, že v roce 2009 zneužila pravomoc, když podepsala nevýhodnou dohodu o dovozu ruského plynu. Rozsudek vyvolal na Západě protesty.

Po volbách na podzim 2012 se Ukrajina ocitla v největší krizi od získání nezávislosti

V říjnu 2012 se konaly další parlamentní volby, které vyhrála Strana regionů. Západ volby kritizoval a na podzim následujícího roku se Ukrajina ocitla v největší krizi od získání nezávislosti na Sovětském svazu na počátku 90. let.

Proruský režim prezidenta Janukovyče totiž v listopadu odmítl podepsat dlouho plánovanou asociační dohodu s EU s tím, že chce rozšířit hospodářskou spolupráci s Ruskem. Odmítnutí vyvolalo kritiku Západu, což ukrajinské vedení i Rusko kritizovaly, a také masivní demonstrace prozápadních sil, které si vyžádaly desítky obětí na životech. Letos v únoru poslanci nakonec Janukovyče sesadili, bývalý prezident uprchl ze země a k moci se dostala prozápadní vláda vedená bývalými opozičními vůdci v čele s Arsenijem Jaceňukem.

Krize se projevila ruskou anexí Krymu a proruským povstáním

Situaci na Ukrajině ale nelibě neslo Rusko, které pod záminkou ochrany svých občanů v březnu anektovalo do té doby ukrajinský Krym. Vzápětí na východě Ukrajiny vypuklo proruské povstání, které se ukrajinská armáda dosud snaží potlačit. Mezitím byl v květnu zvolen prezidentem podnikatel Petro Porošenko, jehož úspěchem byl podpis ekonomické části asociační dohody mezi EU a Ukrajinou 27. června, což Porošenko označil za možná nejdůležitější den pro Ukrajinu po vyhlášení nezávislosti. Její politická část byla podepsána koncem letošního března. Západ na konflikt reaguje hlavně vyhlašováním protiruských sankcí, na což Moskva recipročně odpověděla.

Počátkem září sice bylo dojednáno příměří, boje ale pokračují. Konflikt na východě Ukrajiny si podle odhadu OSN z 11. listopadu vyžádal 4 132 obětí na životech, včetně 298 lidí na palubě malajsijského letounu, který byl v červenci sestřelen nad východní Ukrajinou. Dalších více než 9 700 lidí bylo zraněno. Před konfliktem je jen na Ukrajině na útěku přes 460 000 lidí, dalších více než půl milionu lidí uprchlo za hranice.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: vam, čtk

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Liberál byl Havel, vy ne! Saša Vondra pošimral „kavárnu“. A Piráty nepotěší. Ani Gretu

15:22 Liberál byl Havel, vy ne! Saša Vondra pošimral „kavárnu“. A Piráty nepotěší. Ani Gretu

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) se obul do Zelených i do dnešních liberálů. Prý ve skutečnosti žá…